Přínos vybraných probiotických bakteriálních kmenů v případě dětských alergií je znám již řadu let a byl potvrzen i v mnoha vědeckých studiích (viz mj. Niers 2009, Kim 2015). Mechanismus účinku, který je za to zodpovědný, podporuje vyvážené dozrávání buněk důležitých pro náš imunitní systém (TH1 a TH2 buňky).
Současné výsledky výzkumu nyní dokazují (Soderborg 2016), že k přenosu obezity a cukrovky z matky na dítě dochází prostřednictvím SCFA (= mastných kyselin s krátkým řetězcem). Ty vznikají, když některé střevní bakterie fermentují nestravitelné sacharidy. Následně jsou mastné kyseliny s krátkým řetězcem (především acetát, propionát a butyrát, obvykle přítomné v poměru 3:1:1) vstřebávány v našem organismu, regulují zejména náš imunitní systém a četné metabolické procesy, jako je vlastní tvorba mastných kyselin (lipogeneze) nebo glukózy (glukogeneze). Mastné kyseliny s krátkým řetězcem jsou rovněž nezbytné pro produkci energie a regulaci syntézy cholesterolu v játrech. Kromě toho určují hodnotu naší stravy, neboť ovlivňují hormony, které nám dodávají pocit sytosti, a tím i množství jídla, které sníme.
S postupujícím těhotenstvím se mění střevní flóra matky (= mikrobiota) a s bakteriálním složením se mění i poměr produkovaných mastných kyselin s krátkým řetězcem. Aktuální studie (Soderborg 2016) ukazuje, že obezita nebo cukrovka se přenáší z matky na další generaci prostřednictvím mastných kyselin s krátkým řetězcem. A tady začíná začarovaný kruh.
Matky přenášejí své bakterie na své (nenarozené) dítě
Matky sdílejí své bakterie (a zejména jejich metabolické produkty, jako jsou mastné kyseliny s krátkým řetězcem) s plodem v děloze a během porodu (vaginální a střevní flóra při vaginálním porodu, kožní flóra při porodu císařským řezem) se mateřské bakterie přenášejí na dítě. To se dějě také během kojení (“entero-mamární cesta”). V prvních dnech po porodu slouží mateřské spíše ke kontrole bakteriální kolonizace střeva než k výživě dítěte. Mateřské mléko obsahuje více než 200 různých molekul cukru. Novorozenec sám ještě nemá schopnost tyto cukry trávit a využívat jako potravu, ale bakterie tyto molekuly cukru využívají jako potravu nebo substrát (Autran 2016). Tyto cukry proto podporují cílenou kolonizaci střeva novorozence, které bylo do té doby téměř bez zárodků, bakteriemi. Kromě toho se v průběhu kojení mění složení mateřského mléka, a tím i bakteriální osídlení střeva kojence. Určité molekuly cukru, tzv. oligosacharidy, na sebe mohou vázat potenciálně škodlivé, patogenní zárodky, a tím zajistit, aby byly patogeny ze střeva dítěte cíleně vyloučeny.
Jak je již dlouho známo, mateřské mléko podporuje vývoj imunitního systému dítěte. Bezprostředně po narození obsahuje obzvláště vysoký podíl bioaktivních bílkovin, a představuje tak pro novorozence jakousi “náhradní imunitu”, dokud zhruba po měsíci sám nepřevezme obranu proti patogenům. Pak se také sníží počet mateřských protilátek v mléce asi o 90 procent. Výrazně se také snižuje rozmanitost molekul cukru. Zároveň se však zvyšuje obsah tuku v mateřském mléce, a tím podporuje růst dítěte.
Probiotika pro matku a dítě
Vyvážená střevní flóra matky během těhotenství a také během kojení je proto pro vývoj dítěte zásadní. Střevo matky určuje směr vývoje zdraví další generace vyváženou stravou bohatou na vlákninu nebo speciálně vybranými probiotiky. A to i v případě, že se prospěšné bakterie matky nemohou dostatečně přenést do střeva dítěte, např. v případě porodu císařským řezem nebo pokud je dítě krmeno pouze z láhve, protože matka nemůže nebo nechce kojit. Imunitní systém novorozence lze nasměrovat správným směrem pomocí probiotik s lidskými bakteriálními kmeny speciálně přizpůsobenými potřebám dítěte – protože pro imunitní systém dítěte neexistuje druhá šance!
Přenos špatného bakteriálního osídlení střeva z matky na dítě
V důsledku snížené bakteriální diverzity nebo chybné kolonizace střeva matky na konci těhotenství dochází ke změně produkce mastných kyselin s krátkým řetězcem, což může mít vliv na metabolická onemocnění (alergie, diabetes, obezita). Tato chybná kolonizace spolu s dalšími rizikovými faktory (např. porod císařským řezem, podávání antibiotik nebo krmení pouze z láhve) vede ke změně střevní kolonizace i u další generace. Tento začarovaný kruh lze přerušit a bojovat proti němu cíleným přísunem probiotických bakterií.
