Nový všední den

Kůže a sliznice: Když jsou naše obranné bariéry přetížené

Kůže a sliznice přirozeně chrání náš organismus navenek: kůže pokrývá viditelnou vnější část našeho těla, zatímco sliznice očí, úst, nosu, průdušek, urogenitálního traktu a střev lemují vnitřní kontaktní plochu našeho těla s okolím. Tato kontaktní plocha je pro naše zdraví nesmírně důležitá, neboť tvoří důležitého prostředníka mezi vnějším prostředím a vnitřkem našeho organismu. Kůže a sliznice so při tomto důležitém úkolu dopomáhají různými mechanismy.

Kůže funguje jako fyziologický obranný štít proti různým vnějším vlivům (toxiny, teplota atd.) a je také pokryta tzv. chemickým "kyselým pláštěm". Ten se skládá z kyselých látek produkovaných tělem (pot a kožní maz) a zajišťuje nízkou (kyselou) hodnotu pH pokožky, která brání šíření škodlivých mikrobů a plísní. Podobnou funkci plní v našem těle i sliznice. Ty představují rovněž fyzickou bariéru proti škodlivým vetřelcům zvenčí, která je ještě o něco víc posílená. Je to proto, že sliznice jsou – jak název napovídá – pokryty ochrannou vrstvou hlenu (nazývaného také mukus).

Viskózní konzistence hlenu na sebe váže škodlivé a toxické látky a také patogeny a téměř znemožňuje nežádoucím mikrobům překonat tuto první fyzickou bariéru. Další bariérou je pod ním se nacházející sliznice, přičemž například právě střevní sliznice hraje zvláštní roli, co se našeho zdraví týče. Vzhledem ke svému obrovskému povrchu je v nejintenzivnějším kontaktu s potenciálně škodlivými látkami. Střevo je zároveň místem, kde se vstřebávají živiny – střevní sliznice proto musí být současně hustá proti škodlivým látkám a propustná pro životně důležité živiny. Za tímto účelem jsou buňky střevní sliznice propojeny tzv. tight junctions. Tato speciální buněčná spojení jsou selektivně propustná a umožňují například vstřebávání živin a elektrolytů do těla. Škodlivé látky a zárodky naopak těmito spojeními neproniknou. Tato chemická bariéra je rovněž tvořena kyselím pH a různými látkami, které působí proti virům a mikrobům.

Obzvláště ve střevě mají naši užiteční bakteriální spolubydlící důležitý vliv na jednak fyzikální, ale i chemickou ochrannou funkci naší sliznice. Mikrobiom totiž reguluje hladinu pH tím, že tvoří kyselinu mléčnou a vytváří tak prostředí, které škodlivým mikroorganismům velice ztěžuje přežití. Současně tvoří naše střevní bakterie velké množství různých látek, které slouží k obraně proti cizím mikrobům. I pro onu ochrannou vrstvu hlenu má zdravý mikrobiom veliký význam. Střevní bakterie produkují butyrát, což je kyselina s krátkým řetězcem, která mimo jiné zásobuje energií ve střevě sídlící Becherovy buňky, jež jsou odpovědné za tvorbu hlenu. Je-li tvořen dostatek butyrátu, je i vrstva hlenu v pořádku. Pokud je však počet a rozmanitost bakterií redukována, dochází k poškození střevní bariéry a ta pak propouští látky jakéhokoli charakteru („leaky gut“).

V důsledku toho zaplaví škodliviny náš organismus a my to pocítíme doslova na „vlastní kůži“. Pupínky, akné nebo dokonce atopický ekzém (neurodermatitida). Ne nadarmo se označujeme kůži jako „zrcadlo střeva“. Imunitní systém (který leží z velké části ve střevech) je přetížený, což může vést k zvýšené náchylnosti vůči infekcím a alergickým reakcím (jako je například senná rýma).

Mikrobiom kůže a střevní bakterie

Mnoho lidí si již uvědomuje význam bakterií v našich střevech, ale mnohem méně lidí ví, že i naše kůže je plná života. Mag. Anita Frauwallner hovoří s Univ. Prof. Dr. Christine Moissl-Eichingerz Centra pro výzkum mikrobiomu na Lékařské univerzitě ve Štýrském Hradci. Odbornice vysvětluje nejen úkoly našeho kožního mikrobiomu, ale také jeho propojení s našimi střevními bakteriemi.

Jaké živiny potřebují naše kůže a sliznice?

Abychom udrželi naši přirozenou ochrannou bariéru našeho těla v pořádku, je nutné ji optimálně podpořit a zásobovat různými živinami. Obecně vzato je strava plná vitamínů a živin důležitá pro naše tělesné funkce, nicméně jsou zde látky, které mají obzvláště velký význam:

  • Voda: Kůže musí v různých situacích zůstat hladká a pružná. K tomu je bezpodmínečně nutné zásobovat naše tělo tekutinami. Vysušený vzduch, dlouhý pobyt na slunci a příliš málo tekutin redukují přirozenou vlhkost kůže. To pak pociťujeme v podobě napětí a svědění kůže, respektive je kůže „potrhaná“ (např. paty, rty, ruce) a nemůže plnit svou obranou funkci v plném rozsahu. Obzvlášť pokožka rukou je v důsledku častého mytí a dezinfekce velmi náchylná.
  • Zinek: Tento multitalent se podílí na více než 300 metabolických procesech v lidském těle, a tím má velký vliv na kůži a sliznice. Buňky sliznic se totiž dělí obzvláště rychle a obnovují se přibližně každých 10 až 14 dní, kožní buňky se obnovují jednou za měsíc. Krom toho je zinek mimo jiné důležitý při hojení ran.
  • Probiotika a prebiotika: Obzvláště důležité pro zachování zdravé střevní sliznice a střevní flóry. Je-li však přirozený mikrobiom vyveden z rovnováhy špatnou stravou, stresem nebo léky, má užívání vědecky testovaných střevních bakterií a speciální vlákniny (která jim slouží jako potrava) v každém případě význam.

Neurodermatitida u dětí

Co by měli rodiče vědět. Proč je mé dítě postiženo? Jak se s touto diagnózou nejlépe vypořádat? Kromě toho, probiotika mohou chránit děti před neurodermatitidou během těhotenství a po porodu.

Tip: Nezapomeňte se napít

Suchý vzduch v místnosti a snížená vlhkost vzduchu díky chybějícím srážkám a sníženému přísunu tekutin škodí kůži způsobují, že se loupe a trhá. To vede nejen k tomu, že naše kůže vypadá nezdravě, nýbrž i škodliviny, viry a mikroby snadněji proniknou do našeho těla. Pokud patříte k těm, co pití zanedbávají, využijte následující tipy a udržujte si tak tank plný.

  • Rychlotest: Jestli dostatečně pijete vám pomůže prokázat tzv. test ohybnosti kůže, který vypovídá o pnoucí síle kůže. Ta je určena hladinou tekutin. Na vnější straně předloktí stiskněte záhyb kůže dvěma prsty a po dvou až třech sekundách zase povolte. Vrátí-li se kůže hned do původního stavu, znamená to, že máte v těle dostatek tekutin. Stane-li se tak ale pomalu nebo zůstane záhyb, je nezbytně nutné doplnit tekutiny.
  • Budík: Nastavte si budík na každou hodinu a pokaždé, když zazvoní, vypijte sklenici vody. Existují i různé aplikace, které vás upozorní na pravidelné pití,
  • Výhled: Postavte si džbánek nebo láhev s vodou někam, kde na ně neustále vidíte. Tak na pití jen tak snadno nezapomenete.
  • Chuť: Dodejte vaší vodě chutnou příchuť: Ovoce (jako citrusové plody, jablka, bobulové plody), zelenina (např. okurky) nebo bylinky (máta, melisa, bazilikum) nebo si připravte čaj. Je ovšem důležité zůstat při vodě a nesahat na nápoje s příliš velkým obsahem cukru.

Upozorňujeme, že obsah této stránky má pouze informativní charakter. V případě přetrvávajících potíží se obraťte na svého ošetřujícího lékaře.

 

Produkty spojené s touto tématikou ze sortimentu Institutu AllergoSan

Stres? Něco s tím dělejte!

Reguluje záněty střevní sliznice, způsobené psychickými podněty, jako je stres, pomocí 9 vědecky testovaných bakteriálních kmenů.

 

Všestranný pomocník pro Vaše střeva

Se šesti důležitými bakteriálními kmeny, které osídlí střevo odshora až dolů. Na každý den a pro každý věk!

 

Pro náš nový všední den

chutné recepty

Matka a dítě, Novinky ve výzkumu, Potíže a poradenství
Antibiotika u dětí – na co si dát pozor?
Matka a dítě
Alergie u dětí
Novinky ve výzkumu, Zdraví ženy
Patogenní bakterie v obraze
Novinky ve výzkumu, Potíže a poradenství, Zdraví ženy
Poševní flóra a sex – jako to spolu souvisí?
Potíže a poradenství
Nafouklé břicho – co doopravdy funguje!
Potíže a poradenství, Zdraví zvířat
Zdraví zvířat
Novinky ve výzkumu
Tříměsíční koliky