Naše střevní flóra

Střevo je centrem mnoha důležitých procesů v těle, které jsou nezbytné pro lidské zdraví. Plní důležité úkoly, ale potřebuje pomoc svých drobných obyvatel. V lidském střevě se jich nalézají biliony – bakterie. Patří mezi mikroorganismy a žijí především v tlustém střevě. Celek těchto střevních bakterií se nazývá "střevní flóra". Termín "flóra" však již není úplně aktuální, neboť stále vychází ze starého názoru, že mikroskopicky malé živé organismy se počítají mezi rostliny. Zvláštností střevní flóry je její význam pro imunitní systém.

Ale ani poté, co už je dítě na světě, není střevní flóra ještě zdaleka „hotová“. To se může protáhnout až o několik týdnu po porodu. S mateřským mlékem předává matka dítěti další bakterie. Tento přenos začíná již na kůži, když dítě pije z prsu, a převezme tak bakterie kožního mikrobiomu. Zárodky se do prsu, a tedy i do mléka, dostávají mlékovody. Podle nejnovějších poznatků se hovoří o endogenním přenosu bakterií ze střeva matky prostřednictvím lymfatického systému do mateřského mléka. Takto mají kojené děti nejlepší předpoklady pro vývoj optimální střevní flóry.

Střevní flóra v těhotenství

I v těhotenství hraje střevní flóra centrální roli, a sice od početí až po porod. Přes sliznici se prospěšné laktobacily, které udržují intimní oblast zdravou, dostanou z konečníku na místo určení a trvale se tam usadí. Tyto bakterie mléčného kvašení nejenže udržují vaginální oblast zdravou a vytlačují nežádoucí plísně a zárodky, nýbrž mají také velký význam při početí.

Stavba střevní flóry

Střevo zdravého dospělého člověka je osídleno přibližně 100 biliony bakterií. Ty jsou pro naše tělo velmi důležité, protože jsou mimo jiné zodpovědné za produkci důležitých vitaminů (např. vitamínu K), hormonů, aminokyselin a mastných kyselin s krátkým řetězcem, které slouží energetickému zásobování střevní sliznice. Zajímavé je, že tento enormní počet bakterií je tvořen jen 500-1000 různými druhy bakterií, které se dělí pouze na 4 různé nadkmeny: Firmicutes, Bacteroidetes, Proteobacteria a Actinobacter. Více než 99 % těchto bakterií jsou anaerobní, což znamená, že ke svému přežití potřebují prostředí bez kyslíku. Na první pohled to může znít překvapivě, ale když se nad tím zamyslíme, je to logické. Ve střevě o délce desítek metrů se ve skutečnosti žádný kyslík nenachází. Stejně jako lidé jsou i bakterie velmi přizpůsobivé a přesně vědí, kde se mají usadit, aby si žily dobře. Různé typy bakterií jsou proto v trávicím traktu rozmístěny různým způsobem.

Tenké střevo

V tenkém střevě se nachází pouze malá část celé střevní flóry. K nejznámějším zástupcům nacházejících se v tomto úseku střeva patří Laktobacily, jako je Lactobacillus Acidophilus, které zde zajišťují udržení vhodné hodnoty pH prostřednictvím tvorby kyseliny mléčné. Pokud se hodnota pH v tenkém střevě zvýší, může to mít za následek množení patogenů (střevních plísní!). Tyto bakterie mléčného kvašení jsou proto nedílnou součástí fungujícího imunitního systému a jejich redukce (možná i díky velmi slané stravě) může mít vážné následky.

Tlusté střevo

Bakterie v tlustém střevě fermentují vlákninu na důležité mikroživiny. Významnou probiotickou bakterií flóry tlustého střeva je Bifidobacterium Bifidum. Tato nepohyblivá bakterie je jedním z "univerzálních" zástupců střevní flóry zdravého dospělého člověka. Studie prokázaly, jakou roli hraje Bifidobacterium Bifidum při prevenci syndromu dráždivého tračníku a chronicky zánětlivých střevních onemocnění, při udržení hladiny cholesterolu, zlepšení příznaků alergie a zlepšení vzhledu pleti, stejně jako při zlepšení vnímání psychického stresu, ochraně před volnými radikály, a dokonce je možné, že hraje roli i při vzniku karcinomů tlustého střeva. Bifidobacterium Bifidum patří spolu s dalšími důležitými probiotickými bakteriemi, které se vyskytují v tlustém střevě, jako jsou Bifidobacterium Breve, Lactobacillus Brevis, Enterococcus durans nebo Lactobacillus Rhamnosus k tzv. "vedoucím buněčným kmenům". To znamená, že se zásadně podílejí na vytváření zdravé a funkční střevní flóry a mohou zajistit, aby se ve střevě mohly množit i další důležité bakterie. Velký počet bakteriálních kmenů vysvětluje, proč je ekologická rovnováha v tlustém střevě tak citlivá a proč se její oslabení v každodenním životě projevuje v podobě dysbiózy.

COVID-19: Pacienti mají často narušenou střevní flóru

COVID-19 často způsobuje změny ve střevní flóře, jejichž rozsah byl ve studii v časopise Gut (2021; DOI: 10.1136/gutjnl-2020-323020) spojován se závažností onemocnění. COVID-19 je především onemocnění respiračního traktu, může však také infikovat i buňky střevní sliznice. Střevo je také největším imunologickým orgánem těla, jehož úkolem je kontrolovat střevní bakterie. Vzhledem k tomu, že u těžkých forem COVID-19 často dochází k nadměrné aktivitě imunitního systému, můžeme si docela dobře představit, jaký velkou roli zde hraje střevní flóra.

Důležité úkoly střevní flóry

• Když byly mikroorganismy poprvé objeveny ve střevech, byly považovány za znak nemoci, která získala označení "otrava střev". Bakterie byly přece známé jen jako obávané patogeny. Někteří lékaři se snažili "nebezpečné" bakterie vyhubit pomocí speciálních očist tlustého střeva nebo dokonce jeho chirurgickým odstraněním. Mezitím bylo zjištěno, že střevní flóra není pro člověka škodlivá, nýbrž velmi důležitá. Některé složky potravy by bez střevních bakterií nemohly být využity vůbec nebo ne zcela. Kromě toho mají mikroorganismy střevní flóry další důležité funkce:

  • Přispívají ke zdravé funkci našeho imunitního systému
  • Částečně tvoří vitamín K, který je důležitý pro srážlivost krve
  • Podílejí se na energetickém zásobování buněk a střevní sliznice
  • Odbourávají škodlivé látky, například látky podporující rakovinu
  • Zabraňují množení patogenů ve střevě

Vliv střevní flóry na naši postavu

Nedostatek pohybu, vysoce kalorická a jednostranná strava a stres
mohou nést zodpovědnost za plnoštíhlost.
Rozhodující roli však hraje také složení střevní flóry.
Co ji ovlivňuje a jaké tipy pro udržení postavy můžete využít se dočtete zde.

Co vyvede naši střevní flóru z rovnováhy?

Střevo, a tedy i střevní flóra, jsou složitým a nezávislým ekosystémem, v němž žije velké množství různých mikroorganismů. Vzhledem k tomu, žeprostředí ve střevě zůstávají konstantní, je tento ekosystém - alespoň u zdravých jedinců - obvykle relativně stabilní. Existují však různé faktory, které mohou bakteriální  složení střev negativně ovlivnit.

Stravou a životním stylem ke zdravému střevu

Každý člověk má svůj vlastní individuální stravovací režim a také svůj obvyklý denní režim. Především denní příjem potravy má významný vliv na náš střevní mikrobiom. Některé složky potravy, zejména třeba vláknina, slouží mikroorganismům jako zdroj živin a energie.

Jedním z mnoha faktů je, že ve střevech kojených dětí převažují jiné typy bakterií než u dospělých. Vědecké studie již delší dobu ukazují, že zde existuje souvislost mezi stravovacími návyky a složením střevní flóry. Bylo také zjištěno, že ve střevech lidí s nadváhou nejenže převažují jiné druhy bakterií než u lidí s normální hmotností, ale také jich je méně. Díky nadbytku živin se mohou některé mikroorganismy velmi rychle množit. Což je nevýhodné  pro jiné druhy, které jsou takto likvidovány.

Léky ničí rovnováhu ve střevech

To se týká především léčby antibiotiky. Zde se jedná se o léky, které buď zamezují růstu bakterií, nebo je kompletně zahubí. Při boji s bakteriálními infekcemi je obvykle nutné nasadit antibiotika.

Antibiotika bohužel nedokážou určit, zda je mikroorganismus nebezpečný, nebo ne, a pokud se dostanou do střeva, zničí tak i některé prospěšné druhy bakterií, které se tam přirozeně vyskytují. Zatímco většina druhů bakterií se z toho zotaví během několika týdnů po ukončení medikamentózní léčby, některé se do svého původního stavu nevrátí ani po šesti měsících. To je jeden z důvodů, proč by se antibiotika měla vždy užívat opatrně a nikdy ne bez rozmyslu.

Může střevní flóra za vznik některých onemocnění?

Stále častěji se objevují nové a nové poznatky co se  souvislosti mezi mikrobiomem a závažnými onemocněními týče. Změna mikrobiomumůže být například spojena s gastrointestinálními chorobami, obezitou, cukrovkou, aterosklerózou nebo depresí.

Dnes již víme, že bakteriální osídlení našeho těla může být příčinou mnoha každodenních potíží. Patří mezi ně potíže, jako je nafouklé břicho, pocit plnosti, zácpa, plynatost nebo mírná únava.

Pleť & střevní flóra

Jaký vliv mají bakterie na naši kůži

„Unsere Haut ist der Spiegel unserer Seele“ ist ein bekanntes
Sprichwort, welches oft nicht ganz zu Unrecht verwendet wird.
Geht es uns emotional nicht gut, äußert sich das oft unbewusst
in unserem Hautbild.

Tipy pro posílení střevní flóry

Zdravá střevní flóra je základem celkové pohody. K udržení rovnováhy střevní flóry může pomoci několik základních kroků:

Správná strava

Dopřejte si potraviny bohaté na vlákninu, jako je například mrkev, paprika, borůvky nebo maliny, stejně jako zelí, fenykl a luštěniny jako je například cizrna, fazole nebo čočka. Vyhýbejte se potravinám s vysokým obsahem cukru a tuku. Při jídle nespěchejte. Posaďte se a důkladně žvýkejte. Vyhněte se také sladkým nápojům a alkoholu.

Příprava jídel

Při přípravě jídla dbejte na šetrné metody, jako je vaření v páře nebo lehké podušení. Smažená nebo příliš horká jídla nejsou pro vaše střeva vůbec vhodná!

Jezte spíše celozrnné výrobky: Ty obsahují více vitamínů a minerálů než chléb, těstoviny nebo těsto z bílé mouky. Celozrnné výrobky vás navíc déle zasytí a stimulují střevní motilitu, což zabraňuje zácpě. Nezapomeňte také pít hodně vody!

Probiotika a prebiotika

Prebiotika jsou v podstatě vlákninou, která je obsažena v potravinách jako je čekanka, salsifikus, topinambur nebo cibule. Do tlustého střeva se dostávají v nestráveném stavu a jsou zde rozkládány střevními bakteriemi. Tímto způsobem podporují růst prospěšných zárodků ve střevě. V případě poruchy bakteriálního osídlení je vhodné užívat prebiotika ve formě prášku jako doplněk stravy. Ty poskytují bakteriím ve střevě výživu, čímž podporují optimální bakteriální osídlení střev.

Probiotické bakterie jsou živé mikroorganismy, které jsou prospěšné pro zdraví člověka, pokud se jejich dostatečné množství dostane do střev. Existuje celá řada různých specifických probiotických bakterií, které mají na lidské intestinum prokazatelně pozitivní účinky: Některé bakterie se používají například k léčbě průjmu, jiné pomáhají tlumit záněty nebo tvořit vitamíny. Ve vědeckých studiích vedla speciálně vyvinutá, lékařsky relevantní probiotika s vybranými bakteriálními kmeny ke zlepšení příznaků syndromu dráždivého tračníku, ulcerózní kolitidy nebo neurologických a neurodegenerativních onemocnění, jako je deprese nebo Alzheimerova choroba.

Synbiotika pro zdravou střevní flóru

Udržení zdravé střevní flóry je nezbytné nejen pro dobré trávení. Dnes už víme, že střevo nejen že hraje roli při chronicky zánětlivých procesech ve střevech, ale díky svému obrovskému vlivu na imunitní systém a jeho propojení s celým organismem je i výchozím bodem při otázkách o zdraví všeho druhu.

Existují dvě možnosti, jak si udržet onu důležitou rozmanitost střevních bakterií a vytvořit optimální podmínky pro naše malé střevní obyvatele: za prvé, přísun potravy "dobrým" střevním bakteriím ve formě prebiotik. Zde se jedná o rozpustnou vlákninu, jako je pektin, inulin a oligofruktóza. Ta je k nalezení v mnoha potravinách jako jsou například luštěniny, některé druhy zeleniny nebo oříšků, ale mohou být také cíleně dodávány v dostatečně vysokých dávkách prostřednictvím prebiotických přípravků z lékárny. Tou druhou možností je užívání probiotik. Ta vytlačí škodlivé bakterie a vyrovnají nerovnováhu mikrobiomu. I zde by se měly používat vybrané produkty z lékárny, které splňují přísná kritéria kvality a jejichž přínos pro lidské zdraví byl prokázán vědeckými studiemi.

Nejvyšší kvalita pro Váš "dobrý pocit v břiše"

OMNi-BiOTiC®

Relevantní články k tématu