Institut AllergoSan se sídlem ve Štýrském Hradci určuje budoucnost probiotické medicíny

Vedoucí role v mezinárodním výzkumu mikrobiomu

Střevo je středem zájmu lékařů a vědců - přesněji řečeno biliony bakterií, které ho osídlují. S rostoucím výzkumem mikrobiomu je stále jasnější, jak velmi ovlivňují střevní bakterie naše zdraví nebo a rozvoj, a tdy i léčbu nemocí. Institut AllergoSan formuje medicínu 21. století svým vědeckým výzkumem již více než 25 let. Výzkum se provádí na bakteriích, které se přirozeně vyskytují v lidském těle.

Četné klinické studie dnes jasně dokazují terapeutický úspěch těchto probiotických bakterií při velmi odlišných onemocněních, od průjmu spojeného s antibiotiky až po deprese a stále se vracející bakteriální vaginózu.

Kvalita je naší DNA

Institut AllergoSan je již téměř 30 let neodmyslitelně spjat s výzkumem a terapiemi probiotiky a ne nadarmo je se svou tradiční značkou OMNi-BiOTiC® čísem 1 na trhu s probiotiky. Mag. Anita Frauwallner, zakladatelka a ředitelka Institutu AllergoSan: "Výzkum a vysoce odborné studie jsou základním kamenem našich probiotik. Speciálně vybíráme kmeny bakterií, které se vyskytují ve zdravém lidském těle, a mají tak nejlepší možné podmínky pro usazení se a množení v našich střevech. To prokazují i klinické studie prováděné renomovanými klinikami."

Přísný postup výběru takovýchto lidských bakterií je obzvláště dobře ilustrován ve studii 2 vídeňské nemocnice AKH: Ze střev a pochvy zdravých žen byly izolovány přesně ty bakterie, které zodpovídají za zdravé osídlení pochvy. Nejsilnější z nich jsou vybírány v dlouhých výzkumných procesech s cílem léčit ženy s onemocněními, jako jsou opakované infekce močových cest, bakteriální vaginóza nebo plísňové infekce, zcela přirozeným způsobem. Kauzálně a co možno trvale – pomocí probiotických bakterií, které trvale žijí v těle zdravých jedinců. "Institut AllergoSan vynakládá veškeré, v průběhu desítek let získané znalosti a nemalé finanční prostředky na výzkum, aby identifikoval pro různé zdravotní problémy přesně určené ty bakteriální kmeny, které se pak používají v produktech pod názvem OMNi-BiOTiC® a jejichž výrazný účinek mění zákazníky v nadšené fanoušky," popisuje Mag. Anita Frauwallner.

Lékaři a lékárníci těmto probiotikům důvěřují, protože důkazy o jejich účinnosti byly zveřejněny ve významných vědeckých časopisech. Například studie o probiotické léčbě průjmu spojeného s užíváním antibiotik publikovaná v mezinárodně uznávaném časopise American Journal of Gastroenterology byla zvolena organizací WGO za jednu z 15 nejlepších probiotických studií na světě.Vysokého uznání se dostalo také práci o užívání probiotik během těhotenství, která umožňují regulovat imunitní systém, a tím výrazně snížit výskyt alergií, astmatu a neurodermatitidy i u geneticky predisponovaných dětí. Tyto výsledky byly publikovány v předním vědeckém časopise Allergy jako studie PANDA. V časopise Alimentary Pharmacology and Therapeutics byla publikována obzvláště úspěšná studie: Ve spolupráci s Lékařskou univerzitou ve Štýrském Hradci bylo jasně prokázáno, že speciálně vyvinuté probiotikum může zlepšit narušenou funkci jater i u pacientů s těžkou jaterní cirhózou. Tato je doposud neobjevená terapeutická možnost  navíc nemá žádné nežádoucí vedlejší účinky, jako by tomu bylo v případě transplantace jater - jediné alternativy této probiotické léčby.

Neustálá investice do výzkumu

Mezi nedávné úspěchy v oblasti výzkumu patří dvě studie o úspěšné aplikaci specifického probiotika inhibujícího patogeny při průjmech vyvolaných antibiotiky. Na jedné straně se nám ve studii s více než 200 pacienty podařilo prokázat, že probiotická skupina měla výrazně méně nežádoucích účinků antibiotické léčby, a že nebyla zaznamenána ani jedna infekce bakterií Clostridium difficile, která může způsobit život ohrožující střevní dysbiózu. Zvláště pozoruhodná byla skutečnost, že ve vysoce rizikové skupině osob starších 90 let se nevyskytl ani jeden případ průjmu, zatímco v kontrolní skupině, která probiotika nedostávala, mělo průjem 45 % pacientů.

Tyto pozitivní účinky na pacienta se samozřejmě projevují i v provozu nemocnice: Omezením výskytu průjmů lze snížit náklady na hygienická opatření a také na personál.3 Výborné výsledky ukázala další studie, v níž bylo probiotikum podáváno pacientům s rakovinou, kteří podstupovali chemoterapii a současně s terapií antibiotiky. Ani u jednoho pacienta se neobjevil průjem, a to i přes kombinaci chemoterapie s jejími mnoha vedlejšími účinky a antibiotik. To dopomáhá pacientům nejen k lepší kvalitě života, nýbrž vede i k optimálnějšímu průběhu léčby a menšímu počtu přerušení chemoterapie.

Mezi nejnovější úspěšné studie patří nedávno publikovaná studie provedená na Lékařské univerzitě ve Štýrském Hradci. Ukázalo se, že pozitivní regulace střevního mikrobiomu vysoce kvalitním probiotikem specificky potlačující patogeny může mimo jiné významně snížit výskyt infekcí multirezistentními mikroorganismy ve střevě i na kůži u geriatrických pacientů.4.

Zajímavé výsledky studií se objevují také v oblasti gynekologie. Podávání probiotika složeného ze čtyř kmenů Lactobacillus ženám s nenaplněnou touhou mít děti má ochranný účinek na kolonizaci vaginální sliznice bakterií Ureaplasma parvum, která je spojována s neplodností, perinatálními onemocněními a porody mrtvých dětí. Příjem tohoto probiotika proto nabízí optimální možnost udržení zdravého vaginálního mikrobiomu a navíc představuje možnost podpůrné léčby žen s nenaplněnou touhou mít děti5.

Právě tyto studie – a v současnosti více než 40 dalších probíhajících projektů – činí z institutu AllergoSan rakouské centrum výzkumu mikrobiomu: "Budoucnost patří probiotické medicíně. Jsme hrdí na to, že k tomu můžeme rozhodujícím způsobem přispět naším výzkumem a vývojem produktů," shrnuje Mag. Anita Frauwallner.

1 IMS PharmaTrend® monatlich; individuelle Marktbasis aus OTC 3 — 03F1 Probiotische Produkte für den Verdauungstrakt und ausgewählten Wettbewerbern; MAT 07/2017; Umsatz

2 Domig, K. J. et al. Strategies for the evaluation and selection of potential vaginal probiotics from human sources: an exemplary study. Benef. Microbes 5, 263–272 (2014)

3 Gänzer et al. „Einsatz von Probiotika bei Antibiose-Prävention einer antibiotikaassoziierten Diarrhoe bei älteren Patienten“ Wiener klinisches Magazin, vol. 25, pp 12-19 (2022). 

4 Rabl et al. „Der positive Effekt eines Multispezies-Probiotikums bei chirurgischen Patienten mit Antibiose.” Chirurg. Allg. Kompakt, vol. 10, pp. 475-478 (2021).

5 M. Schenk, L. Grumet, J. Sternat, N. Reinschissler, and G. Weiss, “Effect of probiotics on vaginal Ureaplasma parvum in women suffering from unexplained infertility,” Reprod. Biomed. Online, Jun. 2021.

Institut AllergoSan

Investice do výzkumu

Institut AllergoSan neustále investuje do výzkumu a vývoje produktů. Díky tomu nabízí svým zákazníkům přírodní substance, jejichž účinek je pro uživatele nejen rychle patrný, nýbrž i prokázaný vědeckými studiemi.

Výzkumné projekty

Výběr na stránce PubMed publikovaných studií k různým indikacím, kde byly nasazeny a vědecky testovány OMNi-BiOTiC® produkty:

  • LKH Leoben – Prim. Prof. H. Rabl – Chirurgische Patienten mit Antibiose
    Rabl et al. ”Der positive Effekt eines Multispezies-Probiotikums bei chirurgischen Patienten mit Antibiose.” Chirurg. Allg. Kompakt, vol. 10, pp. 475-478 (2021). OMNi-BiOTiC® 10 AAD / OMNi-BiOTiC® 10*
  • Kinderwunsch Institut Schenk – Dr. M. Schenk – In-vitro-Fertilisation
    M. Schenk et al., “Effect of probiotics on vaginal Ureaplasma parvum in women suffering from unexplained infertility”, ReProd BioMed Online, (2021)
  • Medizinische Universität Graz – Prof. E. Z. Reininghaus – Depression
    E. Z. Reininghaus et al., “PROVIT: Supplementary Probiotic Treatment and Vitamin B7 in Depression—A Randomized Controlled Trial,” Nutrients, vol. 12, pp. 3422, (2020)
  • Medizinische Universität Graz – Prof. E. Z. Reininghaus – Depression
    A. Reiter et al., “Interleukin-6 Gene Expression Changes after a 4-Week Intake of a Multispecies Probiotic in Major Depressive Disorder—Preliminary Results of the PROVIT Study,” Nutrients, vol. 12, pp. 2575, (2020)
  • Medizinische Universität Graz – Prof. M. Stradner – Psoriasis-Arthritis
    A. Haidmayer, et al. “Effects of Probiotic Strains on Disease Activity and Enteric Permeability in Psoriatic Arthritis–A Pilot Open-Label Study.” Nutrients, vol. 12, pp. 2337 (2020)
  • Mid Sweden University – Dr. M. Jong – AAD in Altenpflegeheimen
    H. A. Van Wietmarschen et al. “Probiotics use for antibiotic-associated diarrhea: A pragmatic participatory evaluation in nursing ho- mes,” BMC Gastroenterol., vol. 20, pp. 151 (2020)
  • Medizinische Universität Graz – Prof. R. Krause – Multiresistente Bakterien
    I. Zollner-Schwetz et al. “Effect of a multispecies probiotic on intestinal and skin colonization by multidrug-resistant gram-negative bacteria in patients in a long-term care facility: A pilot study,” Nutrients, vol. 12, pp. 1586 (2020)
  • Review – Dr. V. Stiegelbauer – Qualität von Probiotika
    L. Grumet, et al. “The Development of High-Quality Multispecies Probiotic Formulations: From Bench to Market,” Nutrients, vol. 12, pp. 2453 (2020). Qualitätskriterie
  • Medizinische Universität Graz – Prof. V. Stadlbauer-Köllner – Hepatologie
    A. Horvath et al. “Changes in the Intestinal Microbiome during a Multispecies Probiotic Intervention in Compensated Cirrhosis,” Nutri- ents, vol. 12, pp. 1874 (2020)
  • Medizinische Universität Graz – Prof. V. Stadlbauer-Köllner – Typ 2 Diabetes
    Horvath et al. “Effects of a multispecies synbiotic on glucose metabolism, lipid marker, gut microbiome composition, gut permeability, and quality of life in diabesity: a randomized, double-blind, placebo-controlled pilot study.” Eur. J. Nutr., (2019).
  • Universität Graz – Prof. B. Schütz – Vitalstoffaufnahme in der Postmenopause
    Stiegelbauer et al. “Der Effekt eines Multispezies-Probiotikums auf die Mikronährstoffaufnahme, Hormonproduktion und Entzün- dungsreaktionen bei postmenopausalen Frauen ”, OM u Ernährung, vol. 168, pp. 63-67 (2019).
  • Medizinische Universität Graz – Prof. P. Holzer – Antibiotika und Mikrobiom
    Jačan et al. “Synergistic and antagonistic interactions between antibiotics and synbiotics is modifying the murine fecal microbiome,” Eur. J. Nutr., pp. 1-14 (2019).
  • Europa Universität Viadrina Frankfurt – Dr. D. Lazik – Leistungssteigerung im Sport
    Lazik et al. “Der Effekt von Multispezies-Probiotika auf die intestinale Barrierefunktion, Entzündungsreaktionen und Leistungsfähig- keit bei Athleten – Eine retrospektive Studie bei Leistungssportlern einer Football Bundesliga-Mannschaft”, OM u Ernährung, vol.
    167, pp. 27- 34 (2019).
  • Medizinische Universität Graz – Prof. V. Stadlbauer-Köllner – Sepsis und Mikrobiom
    Stadlbauer et al. “Dysbiosis in early sepsis can be modulated by a multispecies probiotic: a randomised controlled pilot trial,” Benef. Microbes, vol. 10, pp. 265 -278 (2019).
  • Medizinische Universität Graz – Prof. Singer – Morbus Hirschsprung
    Singer et al. “Hirschsprung’s Associated Enterocolitis (HAEC) Personalized Treatment with Probiotics Based on Gene Sequencing Ana- lysis of the Fecal Microbiome,” Case Rep. Pediatr., pp. 1-6 (2018).
  • Lud. Max. Universität München – Prof. A. Straube – Migräne
    Straube et al. “Migräneprophylaxe mit einem Probiotikum.” MMW – Fortschritte der Medizin, vol. 160, pp. 16-21 (2018).
  • Medizinische Universität Graz – Prof. C. Högenauer – Reizdarmsyndrom
    Moser et al. “Effects of an oral synbiotic on the gastrointestinal immune system and microbiota in patients with diarrhea-predominant irritable bowel syndrome.” Eur. J. Nutr., pp. 1-12 (2018).
  • Medizinische Universität Graz – Prof. E. Reininghaus – Bipolare Erkrankung
    Reininghaus et al. “The Impact of Probiotic Supplements on Cognitive Parameters in Euthymic Individuals with Bipolar Disorder: A Pilot Study.” Neuropsychobiology, pp. 1-8 (2018).
  • Medzinische Universität Innsbruck – Prof. D. Fuchs – Neurodegenerative Erkrankungen
    Leblhuber et al. “Probiotic Supplementation in Patients with Alzheimer’s Dementia – An Explorative Intervention Study.” Curr. Alzheimer Res., vol. 15, pp. 1106-1113 (2018).
  • Warwick Medical School – Dr. P. McTernant – Typ 2 Diabetes
    Sabico et al. “Effects of a 6-month multi-strain probiotics supplementation in endotoxemic, inflammatory and cardiometabolic status of T2DM patients: A randomized, double-blind, placebo-controlled trial.” Clin Nutr., vol. 38, pp. 1561-1569 (2018).
  • Universität Graz – Prof. V. Schöpf – Neuropsychologie / Neuroimaging
    Bagga et al. “Influence of 4-week multi-strain probiotic administration on resting-state functional connectivity in healthy volunteers.” Eur. J. Nutr., vol.58, pp. 1821-1827 (2018).
  • Pommersche Medizinische Universität Stettin – Dr. J. Suliburska – Hepatologie
    Skrypnik et al. “Effect of probiotic supplementation on liver function and lipid status in rats.” Acta Sci. Pol. Technol. Aliment., vol. 17, pp. 185-192 (2018).
  • Medizinische Universität Posen – Dr. M. Szulinska – Metabolisches Syndrom
    Szulinska et al. “Dose-Dependent Effects of Multispecies Probiotic Supplementation on the Lipopolysaccharide (LPS) Level and Cardiometabolic Profile in Obese Postmenopausal Women: A 12-Week Randomized Clinical Trial.” Nutrients, vol. 10, pp. 773 (2018).
  • Universität Graz – Prof. V. Schöpf – Neuropsychologie / Neuroimaging
    Bagga et al. “Probiotics drive gut microbiome triggering emotional brain signatures.” Gut Microbes, vol. 9, pp. 1-11, (2018).
  • Universität Urbino – Dr. Baffone – Reisemedizin
    Campana et al., “Strain-specific probiotic properties of lactic acid bacteria against human intestinal pathogens invasion” Gut Pathog., vol. 9, pp. 12 (2017).
  • Warwick Medical School – Dr. P. McTernant – Typ 2 Diabetes
    Sabico et al. “Effects of a multi-strain probiotic supplement for 12 weeks in circulating endotoxin levels and cardiometabolic profiles of medication naive T2DM patients: a randomized clinical trial.” J Transl Med., vol. 15, pp. 249 (2017).
  • AKH Wien – Prof. L. Petricevic – Gynäkologie
    Marschalek et al. “Influence of Orally Administered Probiotic Lactobacillus Strains on Vaginal Microbiota in Women with Breast Cancer during Chemotherapy: A Randomized Placebo- Controlled Double-Blinded Pilot Study.” Breast Care, vol. 12, pp. 335-339 (2017).
  • Medizinische Universität Innsbruck – Prof. D. Fuchs – neurodegenerative Erkrankungen
    Leblhuber et al. “On the role of intestinal microbiota in patients with cognitive decline.” J Pharm Pharmacol., vol. 5, pp. 648-653 (2017).
  • Medizinische Universität Innsbruck – Prof. D. Fuchs – Neurodegenerative Erkrankungen
    Leblhuber et al. “Die Bedeutung der Darm-Hirn-Achse bei Demenz.” Spectrum Psychiatrie vol. 3, pp. 38-41, (2017).
  • Universitätsklinikum Kiel – Prof. Schrezenmair – Gynäkologie
    Laue et al. “Effect of Lactobacillus strains on bacterial vaginosis in women – a double-blind, randomised, controlled clinical pilot trial.” Benef. Microbes, vol. 9, pp. 35-50 (2017).
  • Medizinische Universität Graz – Prof. V. Stadlbauer-Köllner – Hepatologie
    Horvath et al. “Randomised clinical trial: the effects of a multispecies probiotic vs. placebo on innate immune function, bacterial translocation and gut permeability in patients with cirrhosis.” Aliment. Pharmacol. Ther., vol. 44, pp. 926-935 (2016).
  • Medizinische Universität Innsbruck – Prof. B. Prüller-Strasser – Leistungssteigerung / Sport
    Strasser et al. “Probiotic Supplements Beneficially Affect Tryptophan-Kynurenine Metabolism and Reduce the Incidence of Upper Respiratory Tract Infections in Trained Athletes: A Randomized, Double-Blinded, Placebo-Controlled Trial.” Nutrients, vol. 8, pp. 752 (2016).
  • Universitätsklinikum Kiew – Prof. Anoshina – Herpesinfektion in der Schwangerschaft
    Anoshina et al. “Role of microbiota in pregnant women with herpesvirus infection.” Perinatologiya Pediatriya, vol. 4, pp. 22-25 (2016).
  • Dr. Müller – Reisediarrhö
    Müller H. “Probiotika zur Prophylaxe und Therapie der Reisediarrhö.” Flug u Reisemed., vol. 23(5) pp. 232-236 (2016).
  • Universität Leiden – Prof. L. Colzato – Depression
    Steenbergen et al. “Randomized controlled trial to test the effect of multispecies probiotics on cognitive reactivity to sad mood.” Brain. Behav. Immun., vol. 48, pp. 258-64 (2015).
  • Universität Wageningen – Dr. de Roos – Migräne
    de Roos et al. “The effects of the multispecies probiotic mixture on migraine: results of an open-label pilot study.” Benef. Microbes, vol. 6, pp. 641-646 (2015).
  • University College Roosevelt – Prof. G. Rijkers – Allergie
    Kim et al. “Probiotic supplementation influences faecal short chain fatty acids in infants at high risk for eczema.” Benef. Microbes, vol. 6, pp. 783-790 (2015).
  • Universität Innsbruck – Prof. Leblhuber – Demenz
    Leblhuber et al. “Elevated fecal calprotectin in patients with Alzheimer’s dementia indicates leaky gut.” J. Neural Transm., vol. 122, pp. 1319-1322 (2015).
  • LKH Feldbach – Doz. H. Hofmann – Kinderheilkunde
    Hofmann H “Probiotikum gegen Verdauungsbeschwerden in der Schwangerschaft und Säuglingskoliken.” Gynäkologie aktiv, vol. 5, pp. 8-9 (2015).
  • Universitätsklinik Utrecht – Prof. G. Rijkers – Allergieforschung
    Niers et al. “The effects of selected probiotic strains on the development of eczema (the PandA study).” Allergy, vol. 64, pp. 1349-58 (2009).
  • Universität Wageningen – Prof. B. Schütz – Adipositas
    van Hemert et al. “Clinical studies evaluating effects of probiotics on parameters of intestinal barrier function.” Advances in Microbiology, vol. 3, pp. 212-221 (2013).
  • Universität Graz – Doz. M. Lamprecht – Darmpermeabilität und Entzündung im Sport
    Lamprecht et al. “Probiotic supplementation affects markers of intestinal barrier, oxidation, and inflammation in trained men; a randomized, double-blinded, placebo-controlled trial.” J Int Soc Sports Nutr., vol. 9, pp. 45 (2012).
  • Universität Graz – Doz. M. Lamprecht – Sport- und Ernährungsmedizin
    Lamprecht et al. “Exercise, intestinal barrier dysfunction and probiotic supplementation.” Med. Sport Sci., vol. 59, pp. 47-56 (2012).
  • AKH Wien – Prof. H. Kiss – Gynäkologie
    Domig et al. “Strategies for the evaluation and selection of potential vaginal probiotics from human sources: an exemplary study.” Benef. Microbes, vol. 5, pp. 263-272 (2014).
  • Universität Linköping – Prof. Söderholm – Chronisch Entzündliche Darmerkrankungen
    Persborn et al. “The effects of probiotics on barrier function and mucosal pouch microbiota during maintenance treatment for severe pouchitis in patients with ulcerative colitis.” Aliment. Pharmacol. Ther., vol. 38, pp. 772-783 (2013).
  • Universität Salzburg – Doz. M. Hell – CDAD
    Hell et al. “Probiotics in Clostridium difficile infection: reviewing the need for a multistrain probiotic.” Benef. Microbes, vol. 4, pp. 39-51 (2013).
  • Universitätsklinik Maastricht – Prof. R. Stockbrügger – Antibiotika-assoziierte Diarrhoe
    Koning et al. “The effect of a multispecies probiotic on the intestinal microbiota and bowel movements in healthy volunteers taking the antibiotic amoxycillin.” Am. J. Gastroenterol., vol. 103, pp. 178-189 (2008).
  • Universitätsklinik Utrecht – Prof. G. Rijkers – Allergieforschung
    Niers et al. “Selection of probiotic bacteria for prevention of allergic diseases: immunomodulation of neonatal dendritic cells.” Clin. Exp. Immunol., vol. 149, pp. 344-352 (2007).
  • Universitätsklinik Utrecht – Prof. G. Rijkers – Allergieforschung
    Niers et al. Identification of strong interleukin-10 inducing lactic acid bacteria which down-regulate T helper type 2 cytokines. Clin. Exp. Allergy, vol. 35, 1481-1489 (2005).

V publikacích nalezené studie s OMNi-BiOTiC®:

  • Universität Warschau (Prof. Szajewska), AAD bei Kindern
  • Universitätsklinik Rijeka (Dr. Golcic): Chemotherapie-assoziierte Diarrhö
  • LKH Feldbach (Prim. Dr. Heine), Morbus Parkinson
  • Bezirkskrankenhaus Schwaz (Prim. Dr. Gänzer) AAD bei Antibiose und PPI
  • Multicenterstudie in Deutschland (Prof. Labenz), Coloskopie

Výběr probíhajících výzkumných projektů s OMNi-BiOTiC®:

  • Medizinische Universität Graz (Prof. Stadlbauer-Köllner), Diarrhöen und Covid-19
  • Medizinische Universität Graz (Prof. Stadlbauer-Köllner) Probiotika-Einsatz beim PostCovid Syndrom
  • Uniklinik Salzburg (Prof. Emmanuel), Magenkarzinom
  • UKE Hamburg (Dr. Sinn), Kolorektales Karzinom
  • LMU München (Prof. Liesz), Schlaganfall
  • Charité Berlin (Prof. Mechsner), Endometriose
  • Medizinische Universität Graz (Prof. Voit-Augustin), Infektionsrisiko bei Intensivpatienten
  • Charité Berlin (Prof. Sehouli), Ovarialkarzinom
  • UKE Hamburg (Prof. Stürmer), Wundmanagement diabetischer Fuß
  • Universitätsklinikum Minden (Dr. Sorleto), chronische Pankreatitis
  • Medizinische Universität Graz (Prof. Stradner), Rheumatoide Arthritis
  • Med Uni Wien und Innsbruck (Prof. Karwautz), Anorexie
  • Medizinische Universität Innsbruck (Dr. Kurz / Prof. Weiss), Chronic Fatigue
  • Kinderwunschzentrum Schenk (Dr. Krammer-Pojer / Dr. Schenk), Spermienqualität
  • Privatordination (Dr. Gyaky), Wundmanagement
  • Multicenterstudie in Deutschland (Prof. Labenz), Coloskopie
  • Veterinärmedizinische Universität Wien (Prof. Burgener), gastro-intestinale Beschwerden bei Hunden
  • Universität Maribor (Prof. Fijan), Atemwegsinfekte bei Patienten ab 65 Jahren
  • Universität Maribor (Prof. Fijan), Windeldermatitis
  • Medizinische Universität Graz (Prof. Schemmer), Lebertransplantation
  • Medizinische Universität Graz (Prof. Obermayer-Pietsch), PCOS

Máte-li dotazy k současně probíhajícím studiím, neváhejte se kdykoli obrátit na Institut AllergoSan.

 

Kvalita je naší DNA

OMNi-BiOTiC® & OMNi-LOGiC®

 

Novinky ve výzkumu

No post was found with your current grid settings. You should verify if you have posts inside the current selected post type(s) and if the meta key filter is not too much restrictive.

Výzkumem a vývojem k úspěchu

Před více než 25 lety jsem se upsala výzkumu střevního mikrobiomu a všeho, co s ním souvisí. Optimální zdraví střev by mělo být dostupné pro každého.

Mag. Anita Frauwallner Odbornice na střevní zdraví