Vedoucí role v mezinárodním výzkumu mikrobiomu

Mezi nedávné výzkumné úspěchy patří studie o úspěšném použití speciálně připraveného probiotika ke snížení nežádoucích účinků po kolonoskopii³. Kolonoskopie je považována za nejdůležitější lékařské vyšetření pro prevenci a včasné odhalení kolorektálního karcinomu a úspěch tohoto vyšetření závisí především na dostatečném vyprázdnění střev. Podaný výplachový roztok však nevyplavuje pouze zbytky stolice, ale také prospěšné střevní bakterie. V této studii s 91 subjekty se nám podařilo prokázat, že užívání těchto vybraných probiotických bakteriálních kmenů po dobu pouhých čtyř týdnů bezprostředně po kolonoskopii zabraňuje chybné kolonizaci patogeny v tomto citlivém období a pozitivně ovlivňuje střevní mikrobiom. Je třeba také zdůraznit, že při užívání probiotik se vyskytlo výrazně méně případů zácpy a navíc bylo v probiotické skupině zaznamenáno méně gastrointestinálních obtíží, jako je průjem nebo plynatost. Tyto údaje z výzkumu nabízejí mimořádně velký potenciál pro zvýšení všeobecné akceptace tohoto důležitého vyšetření a tím dosažení snížení rizika vzniku kolorektálního karcinomu.

Výzkum v oblasti Corona viru rovněž vykazuje působivé výsledky. V průběhu krize Corony čelili velkým výzvám zejména lidé ve zdravotnických a sociálních profesích. Ti byli vystaveni nejen vyššímu riziku nákazy, ale také silnému psychickému stresu. Stresová zátěž se projevuje příznaky, jako jsou deprese, nespavost a úzkost. Bylo vědecky prokázáno, že chronický stres vede ke změně střevního mikrobiomu a konkrétně je silně postižena i střevní sliznice. V rámci situační analýzy byl zkoumán vliv probiotik na parametry psychického stresu u přibližně 14 000 účastníků z řad zdravotnických profesí během pandemie COVID-19 v Německu.4  Výsledky této analýzy působivě dokazují, že probiotikum s vitaminy skupiny B, které specificky působí na osu střevo-mozek, dokázalo zlepšit psychickou a fyzickou pohodu v časech zvýšeného stresu. Během pouhých dvou týdnů může užívání lékařsky relevantních probiotik zlepšit potíže spojené se stresem, jako je únava a duševní vyčerpání. Abychom tyto výborné výsledky potvrdili, plánujeme v současné době provést placebem kontrolovanou studii.

Mezi nedávné úspěchy v oblasti výzkumu patří dvě studie o úspěšné aplikaci specifického probiotika inhibujícího patogeny při průjmech vyvolaných antibiotiky. Na jedné straně se nám ve studii s více než 200 pacienty podařilo prokázat, že probiotická skupina měla výrazně méně nežádoucích účinků antibiotické léčby, a že nebyla zaznamenána ani jedna infekce bakterií Clostridium difficile, která může způsobit život ohrožující střevní dysbiózu. Zvláště pozoruhodná byla skutečnost, že ve vysoce rizikové skupině osob starších 90 let se nevyskytl ani jeden případ průjmu, zatímco v kontrolní skupině, která probiotika nedostávala, mělo průjem 45 % pacientů. Tyto pozitivní účinky na pacienta se samozřejmě projevují i v provozu nemocnice: Omezením výskytu průjmů lze snížit náklady na hygienická opatření a také na personál.5 Výborné výsledky ukázala další studie, v níž bylo probiotikum podáváno pacientům s rakovinou, kteří podstupovali chemoterapii a současně s terapií antibiotiky. Ani u jednoho pacienta se neobjevil průjem, a to i přes kombinaci chemoterapie s jejími mnoha vedlejšími účinky a antibiotik. To dopomáhá pacientům nejen k lepší kvalitě života, nýbrž vede i k optimálnějšímu průběhu léčby a menšímu počtu přerušení chemoterapie.6 

Právě tyto studie – a v současnosti více než 40 dalších probíhajících projektů – činí z institutu AllergoSan rakouské centrum výzkumu mikrobiomu: „Budoucnost patří probiotické medicíně. Jsme hrdí na to, že k tomu můžeme rozhodujícím způsobem přispět naším výzkumem a vývojem produktů,“ shrnuje Mag. Anita Frauwallner.