Probiotika
Na první pohled nemají střeva, plíce, kůže, mozek a reprodukční orgány mnoho společného. Při bližším pohledu však zjistíme, že tyto drobné bakterie, které osidlují naše tělo, mají velký vliv na každou naši buňku a v mnoha oblastech působí jako ochranný štít.
Obsah
Co jsou vlastně probiotika?
Probiotické bakterie jsou živé mikroorganismy, které jsou prospěšné pro zdraví člověka, dostanou-li se do střeva v dostatečném množství.
Jako probiotické se označují pouze ty bakterie, které splňují následující požadavky:
- Prokazatelně zdraví prospěšné účinky
- Produkce kyseliny mléčné a dalších látek s bakteriostatickými nebo bakteriocidními účinky
- Přežití při průchodu žaludkem a schopnost kolonizace střev
- Prokazatelná genetická stabilita k vyloučení patogenních mutací.
Je již známo, že nevyvážená střevní flóra hraje roli při vzniku onemocnění. Kromě zdravé, vyvážené stravy, dostatečného pohybu a vyhýbání se stresu se k obnovení rovnováhy ve střevě doporučuje užívání lékařsky relevantních probiotik. Přísunem životaschopných probiotických střevních bakterií se vlastním „dobrým“ střevním bakteriím dostává posily.
Laktobacily a bifidobakterie
Laktobacily a bifidobakterie, které se přirozeně vyskytují v našich střevech, nám předávají naše matky při narození. Děje se tak buď během přirozeného porodu skrze poševní sliznici nebo prostřednictvím mateřského mléka. Monosacharidy a polysacharidy (tzv. oligosacharidy) z mateřského mléka nebo kojenecké stravy jsou ve střevě přeměňovány probiotickými bakteriemi na kyselinu mléčnou, čímž se střevo okyselí a ztíží podmínky škodlivým bakteriím. Laktobacily také spotřebovávají kyslík, který se do střeva dostává přes střevní stěnu. To je důležité, protože většina střevních bakterií potřebuje ke své funkci prostředí bez kyslíku. Bifidobakterie produkují důležité mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které slouží jako přirozená výživa pro ostatní probiotické bakterie a jako zdroj energie pro střevní buňky, čímž posilují střevní bariéru. Uvolňování mastných kyselin s krátkým řetězcem navíc snižuje hodnotu pH ve střevním ekosystému, a tím také potlačuje přemnožení patogenních zárodků.
Laktobacily
Laktobacily patří do kmene bakterií Firmicutes. Tento pojem je odvozen z latinského lactis (= mléko). Více než 50 známých druhů produkuje ve střevě kyselinu mléčnou a vytváří tak kyselé prostředí, které slouží jako ochrana před mnoha škodlivými a choroboplodnými zárodky – proto se laktobacilům také říká bakterie mléčného kvašení. Většina bakterií mléčného kvašení produkuje také další látky, jako je peroxid vodíku, které rovněž slouží k obraně proti patogenům.
VS
Bifidobakterie
Bifidobakterie patří do rodu Actinobacteria. Jejich název je odvozen z latinského bifidus (= rozštěpený, vidlicovitý). Tyto bakterie nás chrání před nežádoucími vetřelci tím, že produkují kyselinu mléčnou a životně důležité vitaminy a enzymy. Bifidobakterie jsou obzvláště důležité pro raný vývoj imunitního systému: U kojených dětí se přirozená střevní flóra skládá přibližně z 90 % z bifidobakterií.
Účinky probiotik
Existuje celá řada různých specifických probiotických bakterií, které mají v lidském střevě prokazatelné pozitivní účinky. Některé bakteriální kmeny se například užívají k léčbě průjmů (např. při podávání antibiotik), jiné pomáhají tlumit záněty nebo produkují vitamíny. Ve vědeckých studiích vedla speciálně vyvinutá, lékařská relevantní probiotika ke zlepšení potíží při syndromu dráždivého tračníku, ulcerózní kolitidy nebo neurologických a neurodegenerativních onemocnění, jako jsou deprese nebo Alzheimerova choroba.
Kazí se lyofilizované bakterie snadno?
Mrazem vysušené bakterie mají různou dobu skladovatelnosti, limitujícími faktory jsou zejména teplota skladování a vlhkost. Pokud jde o OMNi-BiOTiC® , můžeme říci, že tyto probiotické produkty snesou teplotu až 40 stupňů a jsou stále použitelné, i když datum minimální trvanlivosti vyprchalo před rokem. Zde ale musíme myslet na to, že v průběhu času ubývá životaschopných bakterií.
Co jsou to prebiotika?
Na rozdíl od probiotik nejsou prebiotika živými organismy. Jedná se o vlákninu, jako je inulin nebo fruktózové oligosacharidy, které nemohou být rozloženy a stráveny v tenkém střevě, a proto se dostanou do tlustého střeva v neporušeném stavu. Tam slouží jako potrava prospěšným střevním bakteriím. Prebiotika podporují růst bifidobakterií a snižují šíření se potenciálně škodlivých bakterií. Bakteriální fermentací prebiotik vznikají mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které jsou vstřebány a metabilizoványv játrech, a jsou tak organismu k dispozici coby zdroj energie.
Prebiotika jsou, jak již bylo zmíněno, vláknina, která je potravou pro naše malé pomocníky ve střevech. Jsou tedy důležité i pro zdraví našich střev. Jaký mají účinek a co jsou to synbiotika, se dozvíte zde!
Stolice: Ukazatel střevního zdraví
Náš životní styl má rozhodující vliv na naši střevní mikroflóru, a tak se to projeví na toaletě, když stres, nevhodná strava a léky ovlivňují složení střevních bakterií. V ideálním případě je stolice pravidelná, dobře formovaná (viz obrázek) a nezapáchá nijak výrazně. Zbytky trávení by navíc neměly zanechávat žádné „stopy“ v záchodové míse: Je to proto, že normální stolice je obalená hlenem, který produkují buňky střevní sliznice – a ty jsou zase zásobovány energií střevními bakteriemi. Pokud vám tedy k očistě po toaletě stačí list toaletního papíru, znamená to, že váš střevní mikrobiom funguje výborně.
Ideální stolice: Bristol-Stuhlformen-Skala
Bristolská stupnice tvaru stolice poskytuje přehled o tvaru a struktuře lidské stolice pro posouzení délky střevního průchodu.
- Typ 1: Až do 100 hodin, zácpa
- Typ 7: Okolo 10 hodin, průjem
- Typ 3-4: Ideální stolice
Syndrom zvýšené propustnosti střev – "děravé" střevo
Syndrom zvýšené propustnosti střev je opakovaně spojován s dalšími onemocněními, například s autoimunitními chorobami. Vědci již nějakou dobu zkoumají, jakou roli hraje syndrom zvýšené propustnosti střev při vzniku dalších nemocí a jak ovlivňuje náš mikrobiom.
Pod pojmen syndrom zvýšené propustnosti střev se rozumí zvýšená propustnost střevní stěny, která je nepostradatelnou bariérou mezi organismem hostitele a vnějším světem. V důsledku toho se mění vrstva hlenu na povrchu střeva a mnoho bakterií jednoduše odumírá. Tím se snadněji tvoří stresové a zánětlivé látky, které ničí spodní vrstvu střevních buněk.
