Naše střevní mikroflóra

Střevo je centrem mnoha důležitých procesů v těle, které jsou nezbytné pro naše celkové zdraví. K plnění mnoha důležitých úkolů, potřebuje střevo ale pomoc svých mikroskopických obyvatel, kterých se v lidském střevě nalézají biliony – bakterie. Ty patří mezi mikroorganismy a nalezneme je především v tlustém střevě. Celek těchto střevních bakterií se nazývá „střevní mikroflóra“. Termín „flóra“ však již není úplně aktuální, neboť stále vychází z již staršího názoru, že mikroskopicky malé živé organismy se počítají mezi rostliny. Zvláštností střevní mikroflóry je její význam pro imunitní systém.

Obsah

Vznik střevní mikroflóry

Jak se dostaly bakterie do našich střev?

Zdravý střevní mikrobiom (střevní mikroflóra) v našem trávicím traktu tvoří základ pro naši celkovou pohodu a dobré zdraví. Již při porodu začíná osídlování našeho střeva potřebnými bakteriemi a dalšími mikroorganismy. Toto osídlení závisí na tom, zdali porod proběhne vaginálně nebo císařským řezem. Při vaginálním porodu přijde novorozenec do kontaktu s vaginální mikroflórou matky, což má významný vliv na mikrobiom dítěte. Při císařském řezu naproti tomu u dítěte prokazatelně nalezneme spíše nemocniční a kožní mikroby. Proto je u dětí narozených císařským řezem větší riziko častých onemocnění než u dětí, které přijdou na svět přirozenou cestou. Zejména důležité je zmínit fakt, že u císařského řezu se matce před samotným zákrokem často naordinují antibiotika, což má další negativní dopad na mikroflóru matky a dítěte.

Jak spolu souvisí kojení a bakteriální složení dětské střevní mikroflóry?

Ale ani poté, co už je dítě na světě, není střevní flóra ještě zdaleka „hotová“. Ta „dozrává“ ještě několik týdnu po porodu. S mateřským mlékem předává matka dítěti další bakterie. Tento přenos začíná již na kůži, když dítě pije z prsu, a převezme tak bakterie kožního mikrobiomu. Bakterie se do prsu, a tedy i do mléka, dostávají mlékovody. Podle nejnovějších poznatků se hovoří o endogenním přenosu bakterií ze střeva matky prostřednictvím lymfatického systému do mateřského mléka. Takto mají kojené děti nejlepší předpoklady pro vývoj optimální střevní flóry.

Střevní flóra v těhotenství

I v těhotenství hraje střevní flóra centrální roli, a sice od početí až po porod. Přes sliznici se prospěšné laktobacily, které udržují intimní oblast zdravou, dostanou z konečníku na místo určení a trvale se tam usadí. Tyto bakterie mléčného kvašení nejenže udržují vaginální oblast zdravou a bojují s nežádoucími plísněmi a mikroby, nýbrž mají také velký význam při početí.

Výstavba střevní mikroflóry

Střevo zdravého dospělého člověka je osídleno přibližně 100 biliony bakterií. Ty jsou pro naše tělo velmi důležité, protože jsou mimo jiné zodpovědné za produkci důležitých vitaminů (např. vitamínu K), hormonů, aminokyselin a mastných kyselin s krátkým řetězcem, které slouží energetickému zásobování střevní sliznice. Zajímavé je, že tento enormní počet bakterií je tvořen jen 500-1000 různými druhy bakterií, které se dělí pouze na 4 různé nadkmeny: FirmicutesBacteroidetes, Proteobacteria a Actinobacter. Více než 99 % těchto bakterií jsou anaerobní, což znamená, že ke svému přežití potřebují prostředí bez kyslíku. Na první pohled to může znít překvapivě, ale když se nad tím zamyslíme, je to logické. Ve střevě o délce desítek metrů se ve skutečnosti žádný kyslík nenachází. Stejně jako lidé jsou i bakterie velmi přizpůsobivé a přesně vědí, kde se mají usadit, aby se jim dobře žilo. Různé typy bakterií jsou proto v trávicím traktu rozmístěny různým způsobem.

Tenké střevo
- Nejdelší část trávicího ústrojí

V tenkém střevě se nachází pouze malá část celé střevní mikroflóry. K nejznámějším zástupcům nacházejících se v tomto úseku střeva patří Laktobacily, jako je Lactobacillus Acidophilus, které zde zajišťují udržení patřičné hodnoty pH prostřednictvím tvorby kyseliny mléčné. Pokud se hodnota pH v tenkém střevě zvýší, může to mít za následek množení patogenů (střevních plísní!). Tyto bakterie mléčného kvašení jsou proto nedílnou součástí fungujícího imunitního systému a jejich redukce (mimo jiné i díky slané stravě) může mít vážné následky.

Tlusté střevo
- Poslední část trávicího ústrojí​

Bakterie v tlustém střevě fermentují vlákninu na důležité mikroživiny. Významnou probiotickou bakterií flóry tlustého střeva je Bifidobacterium Bifidum. Tato nepohyblivá bakterie je jedním z „univerzálních“ zástupců střevní flóry zdravého dospělého člověka.

Studie prokázaly, jakou roli hraje Bifidobacterium Bifidum při prevenci syndromu dráždivého tračníku a chronicky zánětlivých střevních onemocnění, při udržení hladiny cholesterolu, zlepšení příznaků alergie a zlepšení vzhledu pleti, stejně jako při zlepšení vnímání psychického stresu, ochraně před volnými radikály, a dokonce je možné, že hraje roli i při vzniku karcinomů tlustého střeva. 

Bifidobacterium Bifidum patří spolu s dalšími důležitými probiotickými bakteriemi, které se vyskytují v tlustém střevě, jako jsou Bifidobacterium BreveLactobacillus BrevisEnterococcus durans nebo Lactobacillus Rhamnosus k tzv. „vedoucím buněčným kmenům„. To znamená, že se zásadně podílejí na vytváření zdravé a funkční střevní flóry a mohou zajistit, aby se ve střevě mohly množit i další důležité bakterie. Velký počet bakteriálních kmenů vysvětluje, proč je ekologická rovnováha v tlustém střevě tak citlivá a proč se její oslabení v každodenním životě projevuje v podobě dysbiózy.

Pleť & Střevní mikroflóra

Jaký vliv mají bakterie na naši kůži?

„Naše pleť je zrcadlem naší duše.“ Pokud nejsme emocionálně v pořádku, často se to nevědomky projevuje na naší kůži. Naše pleť je pak povadlá, bledá a objevují se na ní pupínky nebo zarudnutí. Proč k tomu dochází a jakou roli zde hraje střevní mikroflóra?

 

Úlohy střevní mikroflóry

Když byly mikroorganismy poprvé objeveny ve střevech, byly považovány za znak nemoci, která získala označení „otrava střev“. Bakterie byly přece známé jen jako obávané patogeny. Někteří lékaři se snažili „nebezpečné“ bakterie vyhubit pomocí speciálních očist tlustého střeva nebo dokonce jeho chirurgickým odstraněním.

Dnes již ale víme, že střevní mikroflóra není pro člověka škodlivá, nýbrž velmi důležitá. Některé složky potravy by bez střevních bakterií nemohly být využity vůbec nebo ne zcela. Kromě toho mají mikroorganismy střevní flóry další důležité funkce:

  • Přispívají ke zdravé funkci našeho imunitního systému
  • Částečně tvoří vitamín K, který je důležitý pro srážlivost krve
  • Podílejí se na energetickém zásobování buněk a střevní sliznice
  • Odbourávají škodlivé látky, například karcinogeny
  • Zabraňují množení patogenů ve střevech

Co vyvede naši střevní mikroflóru z rovnováhy?

Střevo, a tedy i střevní mikroflóra, je složitým a nezávislým ekosystémem, v němž žije velké množství různých mikroorganismů. Vzhledem k tomu, že je prostředí ve střevě konstantní, je tento ekosystém – alespoň u zdravých jedinců – obvykle relativně stabilní.

Existují však různé faktory, které mohou bakteriální složení střev negativně ovlivnit.

Stravou a životním stylem ke zdravému střevu

Každý člověk má svůj vlastní individuální stravovací režim a také svůj obvyklý denní režim. Především denní příjem potravy má významný vliv na náš střevní mikrobiom. Některé složky potravy, zejména třeba vláknina, slouží mikroorganismům jako zdroj živin a energie.

Vědecké studie již delší dobu ukazují, že zde existuje souvislost mezi stravovacími návyky a složením střevní mikroflóry. Bylo také zjištěno, že ve střevech lidí s nadváhou nejenže převažují jiné druhy bakterií než u lidí s normální hmotností, ale také jich je méně. Díky nadbytku živin se mohou některé mikroorganismy velmi rychle množit. Což je nevýhodné  pro jiné druhy, které jsou takto likvidovány.

Léky ničí mikrobiální rovnováhu ve střevech

To se týká především léčby antibiotiky. Zde se jedná se o léky, které buď zamezují množení bakterií, nebo je kompletně zahubí. Při boji s bakteriálními infekcemi je často nutné nasadit antibiotika.

Antibiotika ale bohužel nedokážou určit, zda je mikroorganismus nebezpečný, nebo ne, a pokud se dostanou do střeva, zničí tak i některé prospěšné druhy bakterií, které se zde přirozeně vyskytují. Zatímco většina druhů bakterií se z toho zotaví během několika týdnů po ukončení medikamentózní léčby, některé se do svého původního stavu nevrátí ani po šesti měsících. To je jeden z důvodů, proč by se antibiotika měla vždy užívat opatrně a nikdy ne bez rozmyslu.

Může střevní flóra za vznik některých onemocnění?

Stále častěji se objevují nové a nové poznatky co se  souvislosti mezi mikrobiomem a závažnými onemocněními týče. Změna mikrobiomu může být například spojena s gastrointestinálními potížemiobezitoucukrovkou, aterosklerózou nebo depresí.

Dnes již víme, že bakteriální osídlení našeho těla může být příčinou mnoha každodenních potíží. Patří mezi ně potíže, jako je nafouklé břicho, pocit plnosti, zácpaplynatost nebo mírná únava.

Zdravá střevní flóra

Zdravá střevní mikroflóra je základem celkové pohody a zdraví. K udržení rovnováhy střevní mikroflóry může pomoci několik drobných tipů:

Správná strava

DO’s:

  • Potraviny bohaté na vlákninu jako je mrkev, paprika, borůvky nebo maliny, kapusta, fenykl a luštěniny jako například cizrna fazole nebo čočka
  • Dopřejte si čas na jídlo: Posaďte se a patřičně žvýkejte
  • Zdravá příprava jídel (v páře, dušení)
  • Celozrnné potraviny: déle nasytí a stimulují pohyb střev
  • Pijte dostatek vody

DONT’s:

  • Nápoje s vyokým obsahem cukru a alkohol 
  • Tučné a příliš sladké pokrmy
  • Smažená jídla

Probiotika a prebiotika:

Probiotické bakterie jsou živé mikroorganismy, které jsou pro člověka zdraví prospěšné, pokud se do střev dostanou v dostatečném množství. Existuje celá řada různých specifických probiotických bakterií, které mají v lidském střevě prokazatelné pozitivní účinky. 

K udržení důležité biodiverzity střevních bakterií nebo k vytvoření optimálních podmínek pro střevní obyvatele existují dvě možnosti, a to za prvé, přísun potravy „dobrým“ střevním bakteriím ve formě prebiotik. Jedná se zde o rozpustnou vlákninu, jako jsou pektin, inulin a oligofruktóza.

Ty se nacházejí v mnoha potravinách, například v luštěninách, některých druzích zeleniny nebo ořechů, ale lze je také cíleně suplementovat v dostatečně vysokých dávkách prostřednictvím prebiotických přípravků z lékárny.

Druhou možností je užívání probiotik, která se zbaví škodlivých bakterií a vyrovnají nerovnováhu střevního mikrobiomu. I zde by se měly se však měly užívat vybrané produkty z lékárny, které splňují přísná kritéria kvality a jejichž přínos pro zdraví člověka byl prokázán vědeckými studiemi.

COVID-19:

Patienti často trpí narušenou střevní mikroflórou

COVID-19 často způsobuje změny ve střevní flóře, jejichž rozsah byl ve studii v časopise Gut (2021; DOI: 10.1136/gutjnl-2020-323020) spojován se závažností tohoto onemocnění. COVID-19 je především onemocnění respiračního traktu, může však také infikovat i buňky střevní sliznice. Střevo je také největším imunologickým orgánem těla, jehož úkolem je kontrolovat střevní bakterie. Vzhledem k tomu, že u těžkých forem COVID-19 často dochází k nadměrné aktivitě imunitního systému, můžeme si docela dobře představit, jaký velkou roli zde hraje střevní flóra.

Potíže a poradenství