Co jsou to divertikly?
Divertikly jsou výčnělky střevní stěny, kdy se stěny střeva vyklenou ven ven skrze střevní svalovinu. Ve střevě se tak tvoří malé balónkovité výčnělky, do kterých se může ukládat stolice. Ačkoli jsou tyto samotné výčnělky neškodné, v některých případech mohou vést k zažívacím potížím a bolestem břicha (oblast střeva). V zásadě existují tři různé formy divertiklů:
- Divertikulóza: Vnitřní stěna střeva se na jednotlivých místech vyklenuje směrem ven, aniž by vzniklé výčnělky způsobovaly jakékoli potíže.
- Divertikulární onemocnění: Výčnělky způsobují míné potíže vzhledem k jejich velkému počtu.
- Divertikulitida: Výčnělky se zanítí a způsobují přetrvávající bolest.
Divertikly se nejčastěji tvoří v oblasti levého podbřišku, v tzv. esovitém střevě, předposlední části tlustého střeva. Výběžky vznikají, když slabá místa střevní stěny ustoupí tlaku zevnitř. Takový tlak může být způsoben například stravou s nízkým obsahem vlákniny, zácpou nebo oslabením pojivové tkáně střevní stěny. Střevní sliznice je vytlačována ven a tím vznikají divertikly.
Příznaky spojené s divertikly
Prakticky nezpůsobují divertikly žádné potíže, nicméně se mohou časem zanítit. Divertikulární onemocnění se projevuje bolestí, plynatostí, zácpou nebo průjmem. Příznaky často poměrně rychle vymizí, ale později se mohou znovu objevit. Bolest se často zhoršuje po jídle, zatímco po stolici bývá méně silná. Pokud se však objeví náhlá tupá bolest v podbřišku doprovázená horečkou, hovoříme zde o zánětu divertiklů nebo divertikulitidě. Mezi další příznaky může patřit zácpa, průjem, plynatost a nevolnost. Někdy jsou také přítomny křeče. Konečně jasným příznakem divertikulitidy je, když lékař zatlačí na břicho a břišní svaly se v reakci na tento podnět reflexně napnou a bolest se zvýší, když lékař tlak uvolní.
Co je příčinou divertiklů?
Střevní svalovina může být místy oslabená, a právě v těchto místech mají divertikly tendenci se tvořit. V esovité části tlustého střeva, což je přibližně 40 až 45 centimetrů dlouhá oblast ve tvaru písmene S před konečníkem, je tlak na střevní stěnu obzvláště silný, protože se zde až do další stolice hromadí nestravitelné zbytky. Někteří lidé jsou k divertiklům geneticky náchylnější, ale rizikovými faktory jsou také slabá pojivová tkáň nebo zhoršená pohyblivost střev. Divertikulózou častěji trpí zejména starší lidé a také lidé s velkou nadváhou. Při vzniku divertikulózy hraje samozřejmě roli i náš životní styl. Strava s nízkým obsahem vlákniny může vést k zácpě a tvrdé stolici, což zvyšuje riziko vzniku divertikulózy. Příliš mnoho červeného masa, kouření a málo pohybu jsou také faktory, které podporují vznik divertiklů. Proč se divertikly nakonec zanítí, není dosud přesně známo. Předpokládá se však, že snížený průtok krve a tvorba pevných fekálních kamenů v divertiklech podporují zánětlivé procesy.
Divertikly často zůstávají bez povšimnutí, dokud se neobjeví první příznaky. Časem však mohou vést k chronickým zažívacím potížím a bolestem a mohou se i zanítit (divertikulitida). V takovém případě lze zánět obvykle zpočátku dobře léčit a během několika týdnů ustoupí. Divertikulitida však může také rychle vést k vážným komplikacím, pokud se zánět rozšíří na střevní stěnu nebo sousední orgány – může dojít k nahromadění hnisu a vzniku píštělí (píštěle jsou trubicovitá spojení mezi orgány). Divertikulitida se bohužel může navrátit i po úspěšné léčbě, což vede k chronické recidivující divertikulitidě. Ta může napomáhat vzniku zjizvených zúžení (stenóz) ve střevě, které ztěžují průchod stolice. V nejhorším případě to může vést k ucpání střeva (ilea), které může za určitých okolností rychle nabýt život ohrožujících rozměrů. Přesto je dobré vědět, že divertikly nemohou přerůst v rakovinu střeva, protože ta se ve většině případů vyvíjí z tkáňových výrůstků ve střevě, tj. střevních polypů.
Jak léčit divertikulitidu?
Divertikly, které nezpůsobují žádné potíže, není třeba léčit. Léčba divertikulitidy závisí také na její závažnosti. Jelikož za tento problém mohou bakterie, obvykle se předepisuje antibiotikum. To je však nutné pouze v případě komplikací. Pokud se však potíže spojené s akutní divertikulitidou i přes léčbu nezlepší nebo vedou k trvalým problémům, postižená část tlustého střeva se často odstraňuje chirurgicky. Protože je však taková operace spojena s riziky, je třeba toto rozhodnutí vždy velmi pečlivě zvážit. V případě chronických potíží může být často užitečná strava bohatá na vlákninu a výraznou úlevu může přinést také pravidelné užívání probiotik se speciálně kombinovanými kmeny bakterií.
Jak předcházet divertiklům?
Jak již bylo zmíněno, strava s vysokým obsahem vlákniny může mít preventivní účinek proti divertiklům. Vláknina zajišťuje, že stolice není příliš tvrdá a může snadněji procházet střevem a poskytuje tak velmi účinnou ochranu před možnými záněty a nepříjemnými pocity. Velké množství vlákniny se nachází především v celozrnných výrobcích, zelenině, luštěninách a ovoci. Dalším faktorem, který téměř vždy pomáhá při zažívacích potížích, je pravidelný, tj. každodenní pohyb. Sport nejenže udržuje člověka v dobré fyzické kondici, ale také stimuluje trávení. Stahy kosterního svalstva stimulují k intenzivnější práci také střeva. V důsledku toho se střevo lépe prokrvuje a zvyšuje se jeho motorická funkce. V neposlední řadě již několik klinických studií prokázalo, že užívání probiotik a bakteriálních kmenů v nich obsažených má pozitivní vliv na zmírnění zažívacích potíží, a tedy i na divertikly.
