Alergie na vzestupu
Rýma, oteklé a svědící oči: lidé trpící sennou rýmou se sotva radují z jara, protože se díky stoupajícím teplotám musí začít připravovat na další období alergií. Toto se týká poměrně velkého počtu lidí, neboť alergie na pyl je nejrozšířenější alergií a v naší části světa postihuje asi 15 % populace.
Počet alergiků na celém světě již po několik let stoupá. Roberta Koch Institut předpokládá, že u každého čtvrtého člověka bude alespoň jednou v životě diagnostikována alergie. Asi každý z nás zná někoho, kdo je alergický na trávu, prachu, kočičí srst, oříšky a podobně? A i přes diagnózu se většina postižených se k adekvátní léčbě podobě hyposenzibilizace nedostane. Ta má 80% úspěšnost, ale bohužel nechrání před vznikem nových alergií. Tatkto mnoho lidí bojuje s příznaky alergií pomocí tablet, očních kapek a nosních sprejů, nicméně podstata zůstává netknutá.
Tím ale postiženým hrozí přesun potíží do spodních dýchacích cest, průdušek. Výsledkem je alergické astma, které se vyskytuje až ve 40 % neléčených alergií.
Stále více dětí trpí alergií
Dr. Adolf Heschl, doktor biologie a vědecký konzultant, pozorně sleduje rostoucí význam tohoto tématu. „Každý druhý dotaz na naše poradce se nyní točí kolem alergií nebo intolerancí. Je také patrné, že se toto téma týká stále více dětí, a to již od narození.“
Alergie v podobě atopického ekzému – známého také jako neurodermatitida – se projevují již u kojenců a batolat. Jedná se o problém, který se v západním světě v posledních letech ztrojnásobil a v současné době jím trpí přibližně 15 až 20 % všech dětí na světě. Příznaky jsou následující: svědění, otoky, zarudnutí a popraskání kůže, u dětí může vést i k problémům se spánkem, protože svědění může být v noci velmi silné. „Pokud se tyto děti neprojdou patřičnou léčbou, často potom průběhu života projdou charakteristickou kariérou alergika,“ říká Heschl. V důsledku poruchy regulace imunitního systému se k atopické dermatitidě (často ve spojení s potravinovou alergií) později přidávají další alergická onemocnění, jako je alergie na pyl nebo roztoče domácího prachu, a po fázích bez obtíží dokonce astma.
Proč neustále přibývá alergií?
Proč se u některých lidí alergie objevují a u jiných ne, to dosud není zcela jasné. Jisté je, že alergie zhoršují naše životními podmínky v moderních průmyslových zemích. Přílišná hygiena, zvýšené znečištění životního prostředí, klimatické změny a s nimi spojené změny v rostlinném světě patří mezi aspekty, o nichž je v současné době známo, že souvisejí s šířením alergických onemocnění. Pylovými alergiemi trpí stále více lidí, zejména ve městech. Znečišťující látky v ovzduší, jako je ozón, oxid dusičitý nebo pevné částice, jsou silnými oxidačními činiteli a vedou k zánětlivým reakcím v dýchacích cestách. Mění také chemickou strukturu alergenů obsažených v pylu, který se vznáší kolem, což dále zvyšuje jejich účinnost. Je také zřejmé, že četné alergeny jsou produkovány častěji, když jsou rostliny vystaveny stresu, tj. při horku, suchu nebo zvýšeném působení látek znečišťujících ovzduší.
"Předprogramovaná" alergie
Kromě vnějších faktorů hrají roli také dědičné dispozice. Pokud jeden z rodičů trpí alergiemi, má dítě o 20 až 40 % vyšší riziko, že se u něj tento problém také projeví. Jsou-li postiženi oba rodiče, zvyšuje se toto riziko až o 80 %. Podle našich současných poznatků se nejdůležitější faktor, který může ovlivnit sklon jedince k alergiím, nachází přímo v našem těle – ve střevech. Ne nadarmo je považováno střevo za „centrum naší imunity“, vždyť se zde nachází 70 až 80 % imunitních buněk produkujících protilátky, které se podílejí na reakci imunitního systému. V konečném důsledku není alergie nic jiného než nadměrná reakce našeho imunitního systému. Četné studie dnes potvrdily, že určité bakteriální faktory mají vliv na vznik alergie – jedná se o tzv. farmakoefekt. Děti, které vyrůstají na farmě (nebo v její bezprostřední blízkosti), mají výrazně nižší pravděpodobnost vzniku alergických onemocnění, což se přisuzuje mikrobiálním ochranným faktorům obsaženým ve stodolním prachu.
Přemíra hygieny
Opačný efekt je známý jako hygienická hypotéza. „V současné době se předpokládá, že přílišná hygiena podporuje rozvoj alergických onemocnění, protože vede k trvalé nadměrné aktivaci vrozeného imunitního systému,“ vysvětluje Heschl. To se týká například příliš často koupaných dětí. Příliš časté mytí – často s nadměrným používáním mycího mléka nebo mýdla – odstraňuje z dětské pokožky ochranný kyselý plášť a snižuje ochrannou bakteriální flóru. A právě tyto dva ochranné faktory proti alergickým reakcím ovlivňuje nadměrně „čistý“ životní styl i ve střevech – správnou hodnotu pH a co největší počet komenzálních – tj. prospěšných – bakterií. Četné studie ukazují, že mezi mikrobiomem kůže a mikrobiomem střev existuje úzká souvislost. Odborníci hovoří o ose střevo-kůže. Podle ní lidé s kožními chorobami často trpí i chorobami trávicího traktu – a naopak.
Vrozená a získaná imunita
V průběhu evoluce si lidé vyvinuli komplexní obranný systém, který je chrání před patogeny způsobujícími nemoci. Imunitní systém je zčásti vrozený a zčásti získaný. Vzhledem k častým infekcím u dětí a kojenců je tomu těžké uvěřit, ale: „Děti mají velmi schopný imunitní systém – a ten je založen na tom, že jsou neustále vystavovány potenciálním patogenům,“ vysvětluje odborník na mikrobiom. „V matčině děloze je dítě ještě v chráněném prostředí, ale při narození je imunitní obrana dítěte prakticky ze vteřiny na vteřinu konfrontována se zcela novým prostředím – vrozený imunitní systém se tedy aktivuje okamžitě.“
Teprve když vrozený imunitní systém nedokáže patogeny zničit, nastupuje získaný imunitní systém, který se vyvíjí v průběhu celého života. Je mnohem přesnější a dokáže si útočníky trvale zapamatovat. Tyto imunitní reakce jsou řízeny složitou souhrou pomocných buněk TH1 a TH2. V prvních měsících života je proto nutné, aby bakteriální kmeny, jako jsou bifidobakterie a laktobacily přítomné ve střevním mikrobiomu, stimulovaly dozrávání buněk TH1, aby vyvážily převahu TH2, která přirozeně existuje po narození.
Pokud nerovnováha mezi buňkami TH1 a TH2 přetrvává i po narození, existuje vysoká pravděpodobnost, že se u dítěte dříve či později objeví alergické reakce v podobě ekzému. Studie ukazují, že u dětí s nízkou mikrobiální biodiverzitou trpí zvýšeným rizikem vzniku alergií. Bylo například zjištěno, že děti narozené císařským řezem a děti několikrát léčené antibiotiky mají méně druhově bohatý střevní mikrobiom a mají výrazně větší sklon k rozvoji alergií než ostatní děti. Podobně změněné složení mikrobiomu bylo zjištěno také u dětí, které byly místo kojení krmeny z láhve. Mikrobiom matky také určuje sklon dítěte k alergiím, protože přirozeným porodem dochází k přenosu střevní mikroflóry matky na dítě.
Prevence pomocí probiotik
A právě zde se naskýtá důležitá příležitost, jak předcházet vzniku alergií – zejména v případě rodinné anamnézy – již od útlého věku: A sice obnovením optimální rovnováhy TH1/TH2 a četné výzkumy ukázaly, že některé bakteriální kmeny mají právě tuto schopnost. Dokonce i v případě již existujících alergií v prvních měsících života bylo prokázáno, že užívání speciální kombinace bakterií ( matkou v posledních měsících těhotenství a dítětem v prvním roce života) může zabránit výskytu ekzému o více než 70 % – a to i daleko nad rámec užívání probiotik.
Fáze vývoje alergií
Vielfach hält sich noch die Meinung, Allergien entwickelt man meistens im Kindesalter, doch: „Es gibt mehrere Abschnitte im Leben, in denen Allergien entstehen können“, gibt Heschl zu bedenken. Sensible Phasen, bei denen sich unser Immunsystem an eine neue mikrobielle Umwelt anpassen muss, sind beispielsweise Kindergarten- und Schuleintritt oder die Pubertät, die sich durch noch mehr körperliche Nähe zu anderen Menschen auszeichnet. Wenn dann die Immunzentrale Darm nicht im Gleichgewicht ist, können sich schnell neue Allergien ausbilden. Auch im Alter ist man davor nicht gefeit und kann gefühlt von einem Tag auf den anderen mit Allergiesymptomen kämpfen: „Das dürfte vor allem damit zusammenhängen, dass die Produktion von Schleim an den Schleimhäuten des Körpers zurückgeht, wodurch vermehrt potenzielle Allergene und Giftstoffe in den Organismus gelangen“, erklärt der Experte.
Mnoho z nás se stále domnívá, že alergie se obvykle objevují v dětství. „Existuje několik fází života, kdy se alergie mohou objevit,“ upozorňuje Heschl. Citlivými fázemi, v nichž se náš imunitní systém musí přizpůsobit novému mikrobiálnímu prostředí, jsou například nástup do školky a školy nebo puberta, která je charakteristická ještě větší fyzickou blízkostí s jinými lidmi. Pokud není střevní imunitní centrum v rovnováze, mohou se rychle objevit nové alergie. Ani ve vyšším věku proti tomu nejste imunní a můžete mít pocit, že se s příznaky alergie potýkáte ze dne na den: „Je to pravděpodobně způsobeno především tím, že se snižuje produkce hlenu na tělesných sliznicích, což znamená, že se do organismu dostává více potenciálních alergenů a toxinů,“ vysvětluje odborník.
Primární cíl: Posílení střevní bariéry
Kromě vyváženého imunitního systému je pro prevenci alergií zásadní silná střevní bariéra. Ta funguje ve zdravém střevě jako neproniknutelný ochranný štít proti patogenům a alergenům. Negativní faktory životního stylu tuto bariéru stále více oslabují, ta se tako stává propustnější pro některé složky potravy, toxické látky a alergeny, které pak pronikají do organismu. Dlouhodobý stres, užívání antibiotik či jiných léků nebo nevyvážená strava s nízkým obsahem vlákniny proto zvyšují pravděpodobnost vzniku alergií nebo potravinových intolerancí i v dospělosti. Heschl proto radí: „Všechna opatření, která posilují střevní bariéru coby mikrobiální ochranný štít proti negativním vnějším vlivům, dopomáhají k větší toleranci střevního imunitního systému a snižují přehnané reakce imunitního systému na alergeny. Dostanel-li se skrze střevní bariéru jen málo alergenů, může se imunitní systém věnovat skutečně důležitým obranným opatřením, jako je například obrana proti nebezpečným patogenům, jimiž jsou stále častěji bakterie rezistentní vůči antibiotikům.“
Základním předpokladem účinné střevní bariéry je vždy dostatečné množství imunomodulačních bakterií. Speciální kmeny bakterií mají schopnost působit stimulačně na obranný systém tím, že zvyšují produkci důležitých imunitních látek, jako je sekreční imunoglobulin A (sIgA), který zajišťuje, že patogeny nemohou přilnout ke sliznici a množit se. Nebo interleukin-10 (IL 10), poselská látka imunitního systému, která má protizánětlivý účinek a vyrovnává poměr TH1 a TH2. I zde jsou rozhodující pomocí medicínsky relevantní probiotika: Ve studii se závodními sportovci se při užívání vícedruhového probiotika složeného ze 6 imunomodulačních klíčových kmenů po dobu pouhých 4 týdnů normalizovala hodnota sIgA u 44 % testovaných osob.
Unser Mikrobiom ist also maßgeblich an der Entstehung, aber auch der Vorbeugung von Allergien beteiligt. Das eröffnet gerade auch jenen Menschen Handlungsmöglichkeiten, die – und dazu gehört mittlerweile die große Mehrheit der Weltbevölkerung – weit außerhalb der Reichweite von Bauernhof-Stallstaub aufgewachsen sind. Eine starke Darmflora sorgt für eine starke Darmbarriere und das lässt unser Immunsystem toleranter gegenüber ohnedies harmlosen äußeren Einflüssen sein – von Katzenhaar bis zu Birkenpolle.
