Syndrom dráždivého tračníku

Při syndromu dráždivého tračníku má pacient různé potíže v oblasti trávicího traktu – ale bez organických příčin. Jedná se o funkční poruchu trávicího systému. Více informací o tom, kdo je postižen a jaké jsou možnosti diagnostiky a léčby, najdete zde.

Home » Střevní potíže » Syndrom dráždivého tračníku

Obsah

Co to je „podrážděné střevo“ (syndrom dráždivého tračníku, SDT)?

Syndrom dráždivého tračníku (eng. Irritable Bowel Syndrome -IBS) je jednou z nejčastějších funkčních poruch trávicího traktu. Postiženo je nejen tlusté střevo, nýbrž celý trávicí systém. I přes důkladná lékařská vyšetření se časo nezdaří najít jakoukoli organickou příčinu těchto často závažných zažívacích potíží.

Odhaduje se, že v průmyslových zemích trpí syndromem dráždivého tračníku v menší či větší míře přibližně 20 % populaceŽeny jsou postiženy přibližně dvakrát častěji než muži. Příznaky se obvykle poprvé objeví mezi 20. a 30. rokem života a často trvají několik měsíců nebo let. Příčinou je často užívání antibiotik v souvislosti se střevní infekcí (tzv. postinfekční syndrom dráždivého tračníku). Kvalita života pacientů je často výrazně snížena.

Jaké příznaky poukazují na dráždivý tračník?

Typickými příznaky syndromu dráždivého tračníku jsou bolesti břichakřeče v břišeplynatost a zácpa a/nebo průjem. Stres tyto příznaky ještě víc zhoršuje. Potíže někdy zmizí po návštěvě toalety a objevují se často po jídle, zejména pokud jsme ho snědli příliš mnoho. Pak se může stát, že trávicí enzymy nedostačují a nemohou plnit své úkoly, a tak dochází k hnilobné a kvasné dyspepsii, což zase vyvolává plynatost.

Občas se zdá, že se střevo nemůže řádně vyprázdnit. Mohou se objevit i potíže jako pálení žáhy, říhání a nepříjemné zvuky v oblasti střev. Nejdříve je nutné vyloučit jiná závažná organická onemocnění (musí být vyloučeny jiné příčiny potíží), a až pak lze stanovit diagnózu „syndrom dráždivého tračníku“. Samotné onemocnění je velmi nepříjemné, ale není nebezpečné.

Potíže při syndromu dráždivého tračníku

O syndromu dráždivého tračníku hovoříme při výskytu následujících tří příznaků:

  1. Výskyt chronických potíží (tj. trvající déle než 3 měsíce) – jako například bolesti břicha a plynatost – které mají podle pacienta a lékaře původ ve střevě a jsou obvykle doprovázeny změnami ve stolici (průjem, zácpa nebo střídání průjmu a zácpy).

  2. Potíže jsou důvodem, proč pacient vyhledá pomoc a/nebo se jimi velmi trápí, a příznaky musí být natolik závažné, že je jimi relevantně ovlivněna kvalita života.

  3. Předpokladem je, že nejsou prokázány změny organismu charakteristické pro jiné nemoci. které by mohly být zodpovědné za tyto potíže.

Doprovodné potíže

Pacienti trpící syndromem dráždivého tračníku často uvádějí také následující potíže:

  • Úzkost
  • Deprese
  • Nespavost
  • Chronický únavový syndrom (Chronic Fatigue Syndrome = CFS)
  • Bolesti hlavy (migréna)
  • Fibromyalgie (revmatické onemocnění měkkých tkání)
  • Menstruační potíže

Život se syndromem dráždivého tračníku

Po stanovení diagnózy IBS byste si měli dávat pozor na některé potraviny nebo se jim dokonce vyhýbat. Je důležité naslouchat svému tělu a rozpoznat, které potraviny mu prospívají a které mu způsobují potíže. Vypořádejte se s příznaky – tak budou vycházky a běžný každodenní život opět zábavou a ne přítěží.

Příčiny syndromu dráždivého tračníku?

O lékařsko-vědeckých příčinách IBS (Irritable Bowel Syndrome – syndrom dráždivého tračníku) existují různé teorie. Za spouštěče IBS se mimo jiné považují bakteriální infekce žaludku a střevního traktu, porucha funkce imunity v oblasti trávicího systému a abnormální střevní peristaltika (porucha motility). Vědci dokázali identifikovat celou řadu typických změn ve střevech postižených osob. Tyto změny se však nevyskytují pouze u syndromu dráždivého tračníku, nýbrž také u chronických zánětlivých střevních onemocnění, divertikulitidy a potravinových intolerancí.

U lidí se syndromem dráždivého tračníku prochází potrava trávicím traktem příliš rychle nebo příliš pomalu. Postižení proto mohou trpět průjmy (příliš rychlý průchod potravy, takže nemůže dojít ke zpětnému vstřebávání tekutin, stolice tak zůstává řídká) nebo zácpou (příliš pomalý průchod potravy). Často dochází k nevyrovnanému osídlení střeva (normální střevní bakterie, které pomáhají při trávení, jsou v menšině, převahu získávají škodlivé bakterie způsobující plynatost), čímž dochází ke zvýšené tvorbě střevních plynů, které vedou k nadýmání a silným bolestem břicha.Kromě toho jsou pacienti s dráždivým tračníkem citlivější na bolest, mimo jiné kvůli sníženému prahu bolesti při mechanickém pohybu tkání. Střevní bariéra chránící před škodlivými látkami je oslabena a střevní stěna je propustnější („leaky gut = zvýšená propustnost střev), čímž nedochází k dostatečnému odstraňování škodlivých látek. Stres tyto příznaky ještě víc zhoršuje. Pacienti se syndromem dráždivého tračníku jsou náchylnější k depresím a úzkostem. Diskutuje se také o dysfunkci autonomního nervového systému, které jde ruku v ruce s psychosomatickými poruchami.

Další možné příčiny IBS

Za vnímání bolesti je zodpovědný také neurotransmiter serotonin. Pokud je nervový systém střeva při syndromu dráždivého tračníku stimulován, nedokáže správně regulovat uvolňování hormonů. Může se tedy stát, že postižení vnímají střeva silněji a cítí bolest, zatímco u „zdravých“ lidí tyto podněty nepřekračují práh vnímání.

Střevní stěna pacientů s IBS reaguje obzvláště citlivě na podněty ze stravy. Střevo má ve střevní stěně vlastní nervový systém (enterický nervový systém = ENS), náš tzv. „břišní mozek“. Ten signalizuje, když se potrava dostane do střeva a roztáhne jeho stěnu. Spolu s neurotransmiterem „serotoninem“ řídí ENS trávení tím, že stimuluje střevní svaly, aby se střídavě stahovaly a uvolňovaly, čímž vytvářejí peristaltickou vlnu a posunují potravu vpřed. Při syndromu dráždivého tračníku je tento střevní nervový systém narušen, „podrážděn“, dává střevním svalům chybné pokyny. To má za následek nesynchronizované pohyby střev, což také zhoršuje trávení jako celek. Buď prochází potravní kaše střevem příliš rychle – výsledkem je průjem (syndrom dráždivého tračníku průjmového typu). Možný je ale i opačný případ. Pokud se svalovina pohybuje příliš pomalu, může to mít za následek zácpu (syndrom dráždivého tračníku zácpového typu). Křeče dráždivého tračníku a plynatost vznikají, když se svaly příliš stahují a již se zcela neuvolní.

Některé studie ukazují, že syndrom dráždivého tračníku může být důsledkem gastrointestinálních infekcí („střevní chřipka“). Je možné, že střevní infekce určitými bakteriemi (např. Campylobacter jejuni, Clostridum difficile, škodlivé E.coli) vyvolávají syndrom dráždivého tračníku s větší pravděpodobností než jiné patogeny. Střevní infekce je příčinou pouze jednoho z deseti případů. Pokud je příčinou syndromu dráždivého tračníku střevní infekce, většinou se vyskytnou objeví výrazné příznaky průjmu. Antibiotika – často narychlo užívaná při střevních infekcích – rovněž poškozují střevní biotop a mohou být spouštěčem syndromu dráždivého tračníku.

Zvýšenou imunitní aktivitu lze zjistit ve vzorcích tkáně střevní sliznice postižených osob. Tak je prokázána zvýšená obranyschopnost buněk imunitního systému a jejich hormonů (mediátorů zánětu, např. interleukinů). Odkud se tato zvýšená aktivita u syndromu dráždivého tračníku bere a k čemu případně slouží, je stále předmětem výzkumu.

Ve střevní sliznici jsou sousední buňky navzájem propojeny tzv. „tight junctions“. Ty slouží k tomu, aby mezi buňkami nemohly pronikat cizorodé látky nebo patogeny. Dokud je tato „střevní bariéra“ neporušená, tvoří celek buněk střevní sliznice skutečný ochranný štít, který brání pronikání cizorodých látek ze střev do těla. Při syndromu dráždivého tračníku je tato střevní bariéra ale narušená, spojení buněk není tak pevné a patogeny a toxiny tak snadněji pronikají do střevní sliznice, což vede k imunitní reakci, k „podráždění“.

Jak se dá syndrom dráždivého tračníku diagnostikovat?

Diagnóza syndromu dráždivého tračníku je stanovena na základě typických příznaků a po vyloučení jiných klinických onemocnění.

  • Kde máte bolesti a v jakých situacích se objevují?
  • Trpíte průjmy nebo zácpou?
  • Souvisí potíže s určitými potravinami nebo nápoji?
  • Trpíte dalšími příznaky, jako je zvracení, bolesti svalů a kloubů, pálení žáhy nebo horečka? Zaznamenali jste krev ve stolici? Cítíte se rychle unavení? Ztratili jste na váze? To by bylo pro dráždivého tračníku netypické a dá se to považovat za varovný signál, který upozorňuje na závažné onemocnění.
  • Nacházíte se v současné době ve „stresových“ životních situacích?
  • Trpíte dalšími potížemi? Zeptejte se na příčiny a okolnosti (např. stres, rozčilení, přepracování), které zhoršují tyto potíže.
  • Užíváte aktuálně (nebo v posledních pár týdnech) léky (např. antibiotika, léky proti bolesti a na srdce, léky na štítnou žlázu, projímadla)?
  • Otázky týkající se rodinné anamnézy (výskyt onemocnění v rodině).
  • Přítomnost organických střevních onemocnění (např. chronické zánětlivé střevní onemocnění – IBD – spojené s těžkým průjmem).

Na začátku každé diagnózy je nutná podrobná anamnéza stanovená lékařem.

Jak rozpoznáme dráždivý tračník?

Po rozhovoru s lékařem se provádí tělesná vyšetření, při kterém se podívá na konečník a prohmatá a poslechne břicho. Vzorek stolice může poskytnout informace o poruchách trávení a funkčních poruchách střeva. Stolice se také vyšetřuje na skrytou (okultní) krev. Kromě střevního traktu lékař kontroluje také močový měchýř, ledviny, u žen vaječníky a v závislosti na příznacích i srdce.Důležité informace poskytuje také rozbor krve a stolice (krev ve stolici, paraziti), moči a funkční vyšetření orgánů.

Podobně jako u plynatosti je třeba vyloučit potravinové intolerance, jako je intolerance fruktózy, laktózy, sorbitolu atd. Pokud jsou příznaky akutní, doprovázené úbytkem tělesné hmotnosti, horečkou, únavou, anémií, zvracením, kloubními potížemi a/nebo krví ve stolici, mohou být způsobeny závažným onemocněním a jsou zde naprosto nezbytné další lékařské kroky. Je třeba prošetřit, zda-li se nejedná o onemocnění jater, žlučníku nebo slinivky břišní.

Poté může následovat vyšetření konečníku a tlustého střeva (koloskopie). Při koloskopii se endoskopicky vyšetřuje tlusté střevo a konec tenkého střeva přes anální kanál. Střevo lze také zobrazit na rentgenovém snímku s použitím kontrastní látky. Pokud bylo vyloučeno organické onemocnění, potravinová intolerance nebo chronické zánětlivé střevní onemocnění, lékař diagnostikuje syndrom dráždivého tračníku. Dráždivý tračník je „poslední diagnóza“, kterou lze stanovit pouze tehdy, pokud nejsou s jistotou přítomny jakékoli ostatní příčiny.

Další možnosti diagnostiky:

  • Vyšetření celé břišní dutiny ultrazvukem (Sonografie)
  • Radiologické vyšetření střev a oblasti břicha (rentgenový snímek), v dnešní době často pomocí počítačové tomografie (CT)

Co pomáhá při syndromu dráždivého tračníku?

Nedávné studie ukazují, že syndrom dráždivého tračníku je také spojen s mírnými (chronickými) záněty a méně rozmanitou, funkční bakteriální mikroflórou ve střevě. Syndrom dráždivého tračníku se často objevuje po střevních infekcích, obzvláště často, když jsou tyto infekce léčeny antibiotiky, protože ty často ničí i přirozenou, zdravou střevní mikroflóru a škodlivé bakterie se mohou nekontrolovaně šířit dál. Výsledkem je stále „propustnější“ střevo, neboť ochranná bariéra střeva je zničena. Myrha, heřmánek a kávové uhlí mají na střeva těsnicí účinek.

Jak se dá syndrom dráždivého tračníku léčit?

Syndrom dráždivého tračníku je nepříjemné onemocnění, které silně ovlivňuje kvalitu životaKauzální léčba je možná pouze v omezené míře a je zaměřená na symptomy. Nejdůležitější je především umět své potíže správně zařadit a nebát se toho, že se za nimi skrývá závažné onemocnění. Vzhledem k tomu, že vedlejší účinky běžných léků mohou být často velmi závažné, je třeba zvážit, zda-li rizika léčby léky nejsou větší než samotné potíže.

Často může příznaky zmírnit změna stravy a vynechání potravin, které způsobují plynatost a jsou těžko stravitelné. Přírodní prostředky mohou být dostačující jako jediná léčba mírných potíží, ale lze je použít i jako podporu při konvenční lékařské léčbě.

 

Mátový olej rezistentní vůči žaludečním kyselinám, jehož účinná látka se uvolňuje v tenkém střevě, má uvolňující účinek. Heřmánek, levandulový olej, koriandr, meduňka a kalamus mají také uklidňující účinek na žaludek a střeva. Zmíněné rostliny jsou k dispozici v čajových přípravcích a hotových přípravcích v lékárně. Speciální ekologicky vyráběné přípravky z plodů papáji působí proti potížím, jako je nadýmání, bolest při stolici nebo zácpa, a zklidňují zažívací systém, který je v pohotovostním stavu.

Pokud je stolice velmi tuhá, vyzkoušejte stravu s vysokým obsahem vlákniny. Doporučujeme opatrnost, protože vláknina může způsobovat nadýmání. Potraviny jako je lněné semínko, indické psylium a pšeničné otruby, podporují střevní tranzit při zácpě, absorbují velké množství vody a také snižují výskyt průjmů. Potraviny, jako je rýže, brambory a oves, způsobují zácpu. Při nadýmání pomáhají přípravky nebo čaje z kmínu, fenyklu a anýzu.

Probiotika při dráždivém tračníku

Aby však bylo možné účinně působit proti mnoha příčinám IBS, existují šetrné metody, které kauzálně působí proti jeho příčinám a zároveň zabraňují dalším potížím: Přírodní střevní bakterie – probiotické bakteriální přípravky, které jsou doporučovány lékařsko-vědeckými komisemi a sdruženími na všechny příznaky IBS. Tyto probiotické střevní bakterie odstraňují nejen příznaky, ale také možné příčiny syndromu dráždivého tračníku a obnovují rovnováhu ve střevech třemi způsoby:

  1. Střevní bakterie jsou přirozené mikroorganismy, které se vyskytují ve zdravém střevě a mnoha způsoby podporují naše trávení a celkovou pohodu.
  2. Střevní bakterie nemají žádné nežádoucí účinky –  na začátku léčby se může objevit mírná plynatost a změny ve stolici, nicméně tyto změny jsou pouze dočasné a brzy se dostaví příznivé účinky.
  3. Pomocí střevních bakterií (včetně bifidobakterií, laktobacilů, laktokoků, streptokoků) – které jsou kombinovány ve speciálních složeních proti různým potížím jako jsou záněty, „propustné střevo“, škodlivé patogeny (často po léčbě antibiotiky nebo střevních infekcích), poruchy motility – se člověk dostane k podstatě příčin potíží a odstraní je.

Pravidelné užívání probiotik pomáhá posilovat střevní sliznici a její bariérovou funkci a předchází tak, či dokonce zastavuje zánětlivé procesy.

Podle vědce Christopha Högenauera odpovídá tento přístup výsledkům předchozích studií. Odborník: „Nedávno publikovaná metaanalýza 35 relevantních studií ukazuje, že ne všechna probiotika jsou stejně účinná – ale v závislosti na symptomu a stížnostech mají celkově velmi pozitivní účinek. Zdá se, že ve většině studií fungují vícedruhová probiotika lépe než probiotika s pouze jedním bakteriálním kmenem, která zmírňují příznaky způsobující potíže.“ Studie ukazují zlepšení typických příznaků u 21% postižených, u 25% se zlepšily bolesti břichanadýmání a výrazně se snížila častost nutkání na stolici.

Nová práce z Lékařské univerzity ve Štýrském Hradci se zaměřuje na účinek probiotik u syndromu dráždivého tračníku. Ve fokusu stojí imunitní systém střevní sliznice (nazývaný také mukózový imunitní systém) a to, jak protizánětlivé bakteriální kmeny podporují střevo při regulaci poruch souvisejících se stresem. Výsledek: Pravidelný příjem tohoto synbiotika pomáhá posilovat střevní sliznici a její bariérovou funkci a předcházet zánětlivým procesům nebo je úplně zastavit. Hormon štěstí serotonin a spánkový hormon melatonin jsou opět produkovány v dostatečném množství a střevo si tak odpočine. Německá společnost pro gastroenterologii, zažívací a metabolická onemocnění (DGVS) rovněž doporučuje užívání probiotik při IBS, přičemž výběr bakteriálních kmenů by měl záviset na příznacích. DGVS také doporučuje probiotika při bolestech, průjmech, zácpě a plynatosti v průběhu IBS.

Tipy při syndromu dráždivého tračníku

Tip 1

Dopřejte si čas na odpočinek! Pokud jste uvolnění, jsou uvolněná i vaše střeva! Stres zvyšuje příznaky IBS. Dostatečná relaxace a pravidelné cvičení navrací střeva do rovnováhy. Užitečná je sauna, cvičení venku a ve vodě. Relaxačních trénink (např. autogenní trénink, jóga) pomáhá snižovat příznaky stresu, nervozity a úzkosti. Pacienti se závažnými psychickými problémy a depresemi by se měli poradit s psychoterapeutem.

Tip 2

Vyřaďte z jídelníčku nadýmavé a těžko stravitelné potraviny. K tomu je třeba vést si stravovací deník a zjistit které potraviny, nápoje a situace ovlivňují symptomy a způsobují potíže. Prevence je lepší než léčba. Měli byste se vyhnout tomu, co spouští syndrom dráždivého tračníku! Užíváte-li vlákninu ke stimulaci střevní motilitu, užívejte spíše vlákninu rozpustnou ve vodě (guma ze svatojánského chleba, pektin).

Více malých porcí je lepší než několik velkých! Jezte pomalu a dobře žvýkejte! Dostatečně pijte (např. nesycenou minerální vodu)! Vyhýbejte se tučným a nadýmavým jídlům a velmi studeným a horkým nápojům! Potíže často způsobují také sycené nápoje a ovoce.

Jezte pravidelně a vždy v určenou dobu!

Tip 3

Pokud možno, přestaňtě kouřit a alkohol konzumujte jen s mírou!

Tip 4

Užívání (a to i dlouhodobé) probiotických vícedruhových synbiotik, která chrání střevní sliznici a vyrovnávají trávicí funkce, je ideální pro prevenci a podpůrnou léčbu syndromu dráždivého tračníku.