Díky vlastně náhodnému objevení antibiotik vědcem Alexandrem Flemingem můžeme dnes vyléčit o mnohem více nemocí než dříve. Nicméně antibiotika jsou v dnešní době předepisovány možná až příliš často a příliš unáhleně. K jakým nežádoucím účinkům to může vést, to se dočtete v následujícím článku.
Antibiotika jsou léčiva, která předně působí proti bakteriím. Tyto mikroorganismy můžeme podle jejich druhu rožlišovat na “prospěšné” a “škodlivé”, které v nejhorším případě způsobí, že onemocníme. Zde mohou antibiotika podpořit naši obranyschopnost. Mnohé studie nicméně ukazují, že antibiotika s sebou přináší i nežádoucí vedlejší účinky. Od průjmů až po alergie.
Antibiotika a střevní flóra
Antibiotika narušují mimo jiné i funkci střevní flóry, která je domovem mnoha prospěšných bakterií. Aktuální studie ukázala, že u jinak zdravých účastníků se po čtyřdenní terapii antibiotiky našlo mnohem více patogenních bakterií než před terapií. Autři této studie za tím vidí vysvětlení, proč mohou antibiotika způsobit infekci bakterií Clostridium difficile (CDI), která není zas až tak úplně neškodná.
Jak dlouho mohou přetrvat vedlejší účinky antibiotik?
Střevní flóra účastníků ve výše jmenované studii se sice již po měsíci a půl zase zotavila, nicméně ještě i po šesti měsících jí chybělo k normální funkci 9 běžných, ale důležitých bakteriálních kmenů. V přítomných bakteriích navíc našli vědci rezistentní geny, které jsou schopny účinek antibiotik buď zeslabit, nebo dokonce úplně potlačit.
Antibiotika a záněty močových cest
Prokáže-li se přítomnost bakterií v moči, tak lékař předepíše většinou antibiotika. Podle Normy Jung z DGI (Německá společnost pro infektologii) existuje mnoho příčin pro výskyt bakterií v moči, ale u žen k němu dochází častěji než u mužů. S patřičnou léčbou by se mělo vyčkat do doby, než se vyskytnou typické příznaky infekce močových cest. I u stávajícího zánětu močových cest se však doporučuje zvážit, jak moc závažné ono onemocnění opravdu je. Studie totiž ukázaly, že přibližně dvě třetiny žen se z jednoduché infekce močových cest zotaví i bez nasazení antibiotik.
Alergie způsobené antibiotiky
Léčba antibiotiky by se měla dobře zvážit i u dětí, a zejména u kojenců. Aktuální studie ukazuje, že se u dětí, které v prvních šesti měsících života užívaly antibiotika nebo inhibitory protonové pumpy, vyvinulo o dvákrát více alergií než u dětí, jež se této léčbě vyhnuly. V této rozsáhlé studii bylo pozorováno okolo 800.000 dětí, a to od 35 dne jejich života až do předškolního věku. Vědci takto byli schopni dokázat značnou souvislost mezi užíváním antibiotik a inhibitorů protonové pumpy a alergiemi. Trpí-li kojenci infekcí, je nutné nejdříve zjistit, zda-li se jedná o bakteriální infekci. I v tomto případě je však nutné zvážit, jestli je léčba antibiotiky opravdu nezbytná.
Antibiotiková rezistence
Zejména ono široké spektrum účinku antibiotik vede k tomu, že bakterie přestaly reagovat na určité účinné látky obsažené v lécích, což ztěžuje úspěšnou léčbu infekčních nemocí. Čím více rezistencí si bakterie vytvoří, tím je cesta k uzdravení složitější. Především v nemocnicích představují tyto multirezistentní bakterie obzváště velkou výzvu. Australští vědci například varují před bakterí Staphylococcus epidermidis, která je již nyní imunní vůči dvěma nejčastěji kombinovaným antibiotikům a může způsobovat těžká onemocnění, která mohou dokonce končit smrtí. Tato bakterie je příbuzná s bakterií MRSA, vyskytuje se nejčastěji na lidské kůži a vede k závažným infekcím, zejména u starších lidí nebo pacientů s prostetickými implantáty v těle. Vědci odhadují, že se tyto bakterie na jednotkách intenzivní péče v nemocnicích obzvláště dobře množí právě díky častému užívání antibiotik. Užívat více léků najednou, aby se předešlo rezistenci, tedy zcela evidentně nefunguje. Kromě toho varuje i Světová zdravotnická organizace (WHO) před příliš dlouhým a přehnaným užívání antibiotik.
Co tedy dělat, když je léčba antibiotiky nezbytná?
U nemocí, při kterých je léčba antibiotiky nezbytná, doporučujeme posilnit střeva prospěšnými bakteriemi, například ve formě synbiotik. To se doporučuje zejména proto, neboť antibiotika ničí nejen patogenní bakterie, nýbrž i celé kmeny prospěšných bakterií. Užíváním probiotik se tak tělu dostane “dávka” prospěšných bakterií, jež se přirozeně vyskytují v lidském střevě, a které se zde natrvalo usídlí a rozmnoží.
Zdroj:
- www.univadis.de/medical-news/173/Infektiologen-Vorsicht-beim-Umgang-mit-Antibiotika
- Palleja A et al. Nat Microbiol 2018; 3: 1255-1265
- www.univadis.de/medical-news/173/Antibiotika-bei-vielen-Blasenentzuendungen-nicht-notwendig
- https://kurier.at/wissen/kein-gegenmittel-gefaehrlicher-superkeim-breitet-sich-aus/400108334
- https://www.univadis.de/viewarticle/allergien-bei-saeuglingen-durch-antibiotika-und-saeureblocker-getriggert-594056
