Dle odborníků chybělo ve střevní mikroflóře devět běžných druhů bakterií ještě šest měsíců po dobrání antibiotik.
Je všeobecně známo, že antibiotika narušují střevní mikroflóru. Jak to ale vypadá s její následnou regenerací, to bylo nyní testováno na zdravých dobrovolnících.
Vědci po dobu šesti měsíců zkoumali, jak lidská střevní flóra reaguje na pouhou čtyřdenní léčbu antibiotiky. Dvanáct zdravých mladých mužů užívalo za tímto účelem “koktejl” meropenemu, gentamicinu a vankomycinu.
Silná “rezervní antibiotika” použitá ve studii střevo vůbec nesterilizovala. Spíše ještě připravily úrodnou půdu pro dosud neznámé mikroorganismy. Dle autorů se ve střevní mikroflóře dobrovolníků objevilo ještě více patogenních zárodků. To vysvětluje, proč mohou antibiotika poměrně často způsobovat gastrointestinální potíže, z nichž mohou být některé velmi závažné, jako například infekce bakterií Clostridium difficile (CDI), což není úplně neškodná bakterie.
Šest týdnů po léčbě antibiotiky se střevní flóra dobrovolníků zjevně z velké části obnovila. Dle odborníků chybělo ve střevní mikroflóře ještě šest měsíců po dobrání antibiotik devět běžných druhů bakteriálních kmenů, které jsou důležité pro normální fungování střevní flóry. Na druhou stranu u stávajících bakterií našli vědci více genů rezistence, které jsou schopny oslabit nebo dokonce zcela narušit účinek antibiotik. Podrobnější korelace mezi dobou rekolonizace a počtem genů nebyla zjištěna. Tyto rezistence pravděpodobně hrají roli v dlouhodobém horizontu, uvádí se v doprovodné tiskové zprávě.
Zdroj: Palleja A et al. Nat Microbiol 2018; 3: 1255-1265
