Játra jsou naším ústředním detoxikačním a metabolickým orgánem. Váží přibližně 1,5 kg a jsou jedním z našich největších orgánů a zároveň největší žlázou v našem těle. Všechno, co naše tělo přijímá, ať už jde o potraviny, léky nebo škodlivé látky, jako je alkohol či toxiny ze životního prostředí, musí játra odbourat. Tento orgán plní důležitou funkci pro celý náš metabolismus. Živiny z naší potravy se dostávají do krevního oběhu přes střevo a tzv. portální žilou přímo do jater. Tam jsou využity, uloženy, přeměněny nebo rozloženy. Pokud živiny tělo okamžitě nezpotřebuje, ukládají játra do svých buněk především cukr, ale také tuky. Cukr se v játrech ukládá v podobě glykogenu a při akutním poklesu hladiny cukru v krvi je uvolňován do krve v podobě glukózy (dextróza). V játrech jsou také uloženy vitaminy (vitamin A, B12, kyselina listová) a kovy (železo a měď) a jsou zde produkovány látky, které způsobují srážení krve při poranění. Naše játra tvoří také bílkoviny pro transport tuků a hormonů a také velkou část tělu vlastního cholesterolu – a to vše je jen zlomek jejich výkonu: „Játra mají asi 500 funkcí. Nemohu je všechny vyjmenovat, ale ne nadarmo je tento orgán v čínské mytologii považován za „matku“ a srdce za „dítě“. V průběhu starověku byla játra také nazývána duší těla. A to naprosto oprávněně, protože pokud jsou játra v nepořádku, budou tím trpět i ostatní orgány,“ vysvětluje profesor Ali E. Canbay, doktor medicíny, který se specializuje na prevenci a léčbu závažných onemocnění jater.
Hlavní funkcí jater je detoxikace. I toxický amoniak je zde přeměněn na močovinu a alkohol na tuk, což je důvod, proč nadměrná konzumace alkoholu zvyšuje obsah tuku v těle. Játra také filtrují z krve hormony, poničené buňky, bakterie, škodlivé látky a léky. Celkově se jedná o obrovský výkon, na který je však stále kladnen větší a větší nárok díky našemu životnímu stylu. „Náš západní životní styl našim játrům zrovna neprospívá, ale zárověň není žádný jiný orgán tak shovívavý a nemá tak velkou schopnost regenerace. Pokud trpíte například ztučněním jater z důvody zvýšené konzumace alkoholu, může jeho vysazení vést k tomu, že se játra během několika měsíců zcela zotaví,“ říká profesor Canbay.
Jak poznáme, že jsou naše játra v nepořádku?
Toho, že naše játra nejsou v pořádku, si obvykle všimneme až tehdy, když hodnoty jaterních testů v krvi již ukazují na poškození jaterních buněk. Nejčastějšími příčinami onemocnění jater jsou alkohol, obezita, strava s vysokým obsahem tuku, léky, ale také hromadění dalších škodlivých látek (např. léků, toxinů z životního prostředí), patogenů, jako jsou viry (např. viry hepatitidy) nebo bakterie, a také onemocnění žlučových cest a žlučníku. Nejčastější formou jaterního onemocnění je ztučnění – neboli steatóza- jater, kterou je postižen každý třetí dospělý Evropan a tento trend má stoupající tendenci. Vzniká tehdy, když játra ukládají více tuků, než mohou v důsledku životního stylu spotřebovat. Ztukovatělá játra obvykle zůstávají mnoho let neodhalena, ale pak způsobují závažné potíže. „Nemocná játra poškozují například srdce a svalovou soustavu. Pokud se u vás objeví ztukovatělá játra ve věku 35 let, mohu vám zaručit, že v 65 letech dostanete infarkt. Prvními příznaky onemocnění jater, které je třeba brát vážně, jsou často únava, vyčerpanost nebo pocit tlaku v pravé horní části břicha. Další příznaky jsou pak již více znepokojující. Zežloutnutí očí a kůže, svědění, zvracení nebo bolest v oblasti jater. V neposlední řadě se objevuje krvácení do trávicího traktu, zvětšená slezina a zvýšená náchylnost k infekcím. To vše jsou příznaky jaterní cirhózy. Játra nevysílají signály bolesti. Právě proto by se měly provádět pravidelné krevní testy, aby nedošlo k nepříjemnému překvapení, a to nejen u starších lidí,“ vysvětluje Prof. Dr. Ali E. Canbay.
Stále panuje rozšířený názor, že poškození jater je způsobeno především vysokou konzumací alkoholu. To je však mylná představa. Lékaři stále častěji zjišťují poškození jater i u lidí, kteří konzumují málo alkoholu nebo vůbec žádný. „Nealkoholickou steatózou jater trpí nyní přibližně 25 % světové populace a tento podíl bude v příštích letech dále narůstat,“ říká profesor Canbay. Nealkoholické ztukovatění jater postihuje především ženy, diabetiky a jedince trpící obezitou. Steatóza jater podíněná alkoholem je však samozřejmě také velkým zdravotním problémem. Ztučnělá játra (odborně steatosis hepatis) lze rozdělit do tří stadií podle jejich závažnosti:
- Stupeň 1: mírné ztučnění jater (ukládání tuku v < 1/3 jaterních buněk).
- Stupeň 2: středně ztukovatělá játra (ukládání tuku v < 2/3 jaterních buněk).
- Stupeň 3: těžké ztučnění jater (tukové zásoby ve > 2/3 jaterních buněk).
Pokud se v rámci ztukovatění jater objeví zánětlivá reakce, označuje se tento jev jako steatohepatitida. Tu lze také rozdělit na nealkoholickou steatohepatitidu (NASH) a alkoholickou steatohepatitidu (ASH). Bez důsledné změny životního stylu přechází zánět jater ve fibrózu jater, což znamená, že jaterní tkáň je stále více „přemodelovávána“ a nahrazována vazivovou tkání. V játrech se tedy nalézá méně funkční tkáně, která může plnit své četné úkoly. Tento proces je obvykle nevratný a jeho následkem bývá jaterní cirhóza. Jaterní cirhóza je posledním stadiem chronického onemocnění jater a je spojena s výrazným zkrácením délky života. V průmyslově vyspělých zemích je jí postiženo přibližně 250 ze 100 000 jedinců, z toho přibližně dvakrát více mužů než žen. Od nealkoholického ztukovatění jater (NASH) se u 10 až 20 % pacientů vyvine jaterní fibróza, která u 5 % přechází jaterní cirhózu. Pokud se jedná o alkoholickou steatohepatitidu (ASH), ta se až u 30 % všech postižených vyvine v jaterní cirhózu. V této fázi může pomoci pouze transplantace jater.
Hranice mezi alkoholickým a nealkoholickým poškozením jater se však stále více ztenčuje. „V naší geografické poloze se často setkáváme s lidmi, kteří mají oba problémy. Pijí alkohol s mírou, ale jsou obézní a také málo sportují. Stačí jedna sklenička červeného vína denně a stejně se u nich vyvine cirhóza jater,“ zdůrazňuje profesor Ali E. Canbay, MD, a ilustruje chování, které tento vývoj podporuje: „Lev zabíjí svou kořist a sní jen tolik, kolik v danou chvíli potřebuje. My však procházíme nákupní ulicí, ucítíme vůni klobásy, sníme ji, jdeme dál, narazíme na stánek s vynikajícím kebabem a následuje další pokušení. Neustále své tělo přetěžujeme, a tím dosahujeme limitů relevantních pro naše játra. Pokud ke všemu ještě pravidelně konzumujeme velké množství fruktózy, je to pro játra peklo. V naší mysli je pomerančový džus něco zdravého a zapomínáme, že to znamená sníst pět, šest nebo sedm pomerančů najednou. To je pro játra extrémní zátěž„.
"Opilá" játra bez alkoholu
„Játra pivem chátrá“. Nikoli pouze konzumace alkoholu se však podílí na vzniku jaterních problémů. Svou roli zde může hrát i poškozený střevní mikrobiom. Podnět k tomuto dalšímu zkoumání dal pacient, který trpěl zánětem jater po dietě s vysokým obsahem sacharidů. Prokazatelně nepil žádný alkohol, a přesto vykazoval koncentraci alkoholu v krvi kolem 0,4 promile. Tento jev je znám jako bakteriální syndrom „vlastního pivovaru“. Určité bakterie ve střevě produkují etanol, což může vést k tomu, že se postižený skutečně opije, aniž by vědomě požil kapku alkoholu. Nakonec vědci izolovali speciální kmen bakterií a podávali ho myším, u kterých se pak vyvinula jaterní steatóza. „Tento jev jasně ukazuje, že se na jaterní zdraví nemůžeme dívat pouze z jednoho pohledu. V malém množství metabolizuje sacharidy, jako je cukr, na alkohol nepozorovaně mnohem více lidí, než byste si mysleli . Do hry vstupují bakterie ve střevě, které jsou za tento proces zodpovědné,“ vysvětluje profesor Canbay.
Protože se hladina alkoholu v cévním systému mění jen minimálně vzhledem k poměrně malému množství alkoholu produkovaného ve střevě, není produkce alkoholu ve střevě patrná. Přesto se jedná o nepozorovanou trvalou zátěž pro játra. Typický západní životní styl také často vede ke změně prostředí ve střevech, což mění složení střevních bakterií a podporuje bakteriální kolonizaci, které produkují další etanol. Díky syndromu zvýšené propustnosti střev, který je ještě více posilněn škodlivým životním stylem, se toxiny dostávají do jater téměř nefiltrovaně a tak vzniká začarovaný kruh. Bližší pohled na roli střeva při onemocnění jater nejenže významně přispěl k našemu pochopení souvislostí mezi těmito dvěma orgány, ale pomohl objevit nové přístupy k posílení zdraví obou orgánů a probiotika jsou klíčovou součástí nových terapeutických přístupů.
Osa střevo-játra: Jak mohou probiotika posílit zdraví jater?
Jedním z nejzajímavějších poznatků výzkumu mikrobiomu je skutečnost, že střevní bakterie mohou ovlivňovat funkci dalších orgánů. To se týká i funkce jater. Prof. Canbay tuto souvislost vysvětluje následovně: „Když mluvíme o ose střevo-játra, vše začíná potravou, která se do střeva dostává ústy a žaludkem. Zde určité bakterie potravu zužitkují, tj. metabolizují, a živiny se pak krevním oběhem dostávají přímo do jater. Mnoho malých cév, které vedou ze střeva, končí v portální žíle, která dopravuje všechny vstřebané látky do tohoto detoxikačního centra. Játra uvolňují žlučové kyseliny, které následně ovlivňují složení mikrobiomu. Mezi mikrobiomem a játry tak vzniká koloběh, který má také přímý vliv například na účinnost léků. Čím větší je rozmanitost mikrobiomu, tím lépe mohou být léky metabolizovány ve střevě a následně rozloženy nebo využity v játrech.“
Za normálních podmínek, kdy je střevní bariéra neporušená, se do krve dostává pouze několik bakteriálních složek (např. endotoxiny, bakteriální DNA) nebo škodlivých a toxických látek, které jsou následně rychle odbourány v játrech. Pokud je střevní bariéra narušená, dochází k přetížení a zánětu jater a v případě, že škodlivé látky nemohou být rozloženy a dostávají se do krevního oběhu, jsou aktivovány imunitní buňky, které mohou způsobit poškození i v jiných orgánech. S játry a metabolismem úzce souvisí také tuková tkáň. Poselské buňky z tukové tkáně, zejména z té břišní, mohou mít negativní vliv na metabolismus cukrů v játrech a vyvolat určitou formu cukrovky. Ta následně vede k ukládání tuku v jaterních buňkách, a tím k ztučnění jater. Při jaterní cirhóze, závěrečném stadiu chronického onemocnění jater, je složení střevní mikroflóry prokazatelně změněno, střevní bariéra je narušena, a proto je propustnější. V důsledku toho se zhoršuje funkce jater a pacienti jsou náchylnější k infekcím. Cílená modulace střevní mikroflóry pomocí speciálně vyvinutých vícedruhových probiotik nabízí nové možnosti léčby: „První studie ukázaly, že příjem speciálních probiotik zlepšuje jaterní hodnoty a funkci jak u jaterní cirhózy, tak u jaterní steózy. Důležitá je samozřejmě i trvalá změna stravy a více pohybu, ale probiotika jsou klíčová pro obnovení bakteriální rovnováhy ve střevech a tím i pro ochranu jater před dalším zatížením, proto je doporučuji svým pacientům s jaterními problémy.“
Randomizovaná, placebem kontrolovaná studie zkoumala účinek vícedruhových probiotik u pacientů se stabilní jaterní cirhózou. Po šesti měsících užívání došlo u skupiny užívající probiotika k působivému zlepšení jaterních funkcí. Zřetelně se také zlepšila buněčná a antimikrobiální imunitní odpověď, což je u pacientů s jaterní cirhózou náchylných k infekcím důležitý faktor. Kromě toho byly pozorován trend, co se týče zvýšení kvality života. Dále byl analyzován vliv probiotik na střevní mikroflóru pacientů, a to s mimořádně povzbudivými výsledky. Mimo jiné zde došlo ke zvýšené kolonizaci různými bakteriálními kmeny, které produkují důležité mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA). Tyto mastné kyseliny mimo jiné snižují zánětlivost ve střevech a zlepšují funkci střevní bariéry. To znamená, že ze střeva přechází do jater méně škodlivých látek, což dává tomuto orgánu možnost regenerace – a lepšího plnění jeho ústředních funkcí pro naše zdraví.
Univ.-Prof. Dr. med. Ali E. Canbay
Univ.-Prof. Dr. med. Ali E. Canbay je ředitelem kliniky a specialistou na interní medicínu a gastroenterologii v Univerzitní nemocnici Knappschaftskrankenhaus v německém městě Bochum. Tento celostátně i mezinárodně uznávaný lékař se specializuje na léčbu, prevenci a výzkum jaterní cirhózy, akutního selhání jater a nádorů jater a žlučových cest.
