Gastritida není jen podrážděný žaludek z nesprávné stravy nebo stresu. Významnou roli u chronických zánětů hraje bakterie Helicobacter pylori, rozšířená po celém světě. Ke vzniku gastritidy může přispět také dlouhodobé užívání některých léků proti bolesti (NSAID), nadměrná konzumace alkoholu, kouření nebo autoimunitní procesy, které mohou napadat ochrannou žaludeční sliznici.
Co je gastritida?
Gastritida je zánět žaludeční sliznice, která vystýlá vnitřní povrch žaludku a chrání ho před agresivní, ale pro trávení nezbytnou žaludeční kyselinou. Pokud je tato ochranná vrstva poškozena, dochází k zánětlivé reakci často spojené s bolestivými projevy.
Dva hlavní průběhy gastritidy
Akutní gastritida – náhle vzniklý zánět žaludeční sliznice, obvykle vyvolaný vnějšími podněty. Mezi spouštěče patří nadměrné pití alkoholu, těžká a kořeněná jídla, některé léky (NSAID), kouření, akutní stres nebo infekce. Ochranná vrstva žaludku je narušena, kyselina chlorovodíková dráždí sliznici a spouští zánět.
Chronická gastritida – vyvíjí se pozvolna a často probíhá bez výrazných příznaků. Neléčená může vést k žaludečním vředům a vzácně i k rakovině žaludku.
Lékaři rozlišují tři hlavní typy:Typ A (autoimunitní) – imunitní systém omylem napadá vlastní buňky žaludeční sliznice. Často se objevuje u lidí s jinými autoimunitními nemocemi.
Typ B (bakteriální) – nejčastější forma způsobená infekcí Helicobacter pylori.
Typ C (chemicko-dráždivý) – vyvolaný škodlivými látkami (alkohol, žluč, léky).
Gastritida typu B: Bakteriální zánět žaludku
Gastritida typu B je zdaleka nejčastější formou chronické gastritidy. Tvoří přibližně 70–90 % všech případů a je způsobena infekcí bakterií Helicobacter pylori. Tato spirálovitá bakterie má zvláštní schopnost přežít v extrémně kyselém prostředí žaludku a usadit se v žaludeční sliznici – místě, kde by většina jiných mikroorganismů okamžitě zahynula. Helicobacter pylori produkuje enzym ureázu, který přeměňuje močovinu na amoniak a oxid uhličitý. Amoniak neutralizuje žaludeční kyselinu ve svém bezprostředním okolí, čímž si Helicobacter pylori vytváří „ochrannou zónu“. Současně tato reakce vyvolává záněty, které poškozují slizniční bariéru a dlouhodobě zvyšují riziko onemocnění, jako jsou žaludeční vředy, vředy dvanácterníku, MALT lymfomy nebo dokonce karcinom žaludku.
Příznaky gastritidy typu B jsou často nespecifické nebo zpočátku zcela chybí. Mnoho postižených si tohoto onemocnění všimne až když nastanou komplikace, jako jsou vředy nebo krvácení. Mezi typické příznaky patří tlak nebo bolest v horní části břicha (zejména nalačno nebo po jídle), nadýmání, říhání, nevolnost, nechutenství a méně často zvracení nebo tmavá stolice (známka krvácení).
Diagnostika a léčba gastritidy
Diagnostika začíná rozhovorem s lékařem, podrobnou anamnézou a tělesným vyšetřením. Při tom jsou zaznamenávány typické příznaky, jako jsou bolesti v horní části břicha, pocit plnosti nebo nevolnost. Pro jistotu jsou však nutná další vyšetření:
Gastroskopie – flexibilní hadička s kamerou je zavedena ústy do žaludku. Přitom jsou odebrány vzorky tkáně (biopsie) k zjištění zánětlivých změn a případně infekce bakterií Helicobacter pylori.
Ureázový test – rychlé potvrzení infekce z biopsie.
13C dechový test – neinvazivní metoda k detekci H. pylori.
Test stolice nebo protilátek v krvi – zejména u dětí nebo ke kontrole léčby.
Léčba gastritidy
Léčba gastritidy závisí na její příčině, formě (akutní nebo chronická) a závažnosti. Cílem terapie je zklidnit žaludeční sliznici, odstranit příčinu a předejít komplikacím.
Akutní gastritida:
Krátkodobý půst nebo lehká strava, vynechání alkoholu, kávy, kořeněných a tučných jídel.
Léky snižující tvorbu kyseliny (PPI, H2 blokátory).
Antacida pro rychlou úlevu.
Chronická gastritida:
Typ A – suplementace vitamínů (B12, železo), snížení kyselosti žaludku pomocí inhibitorů protonové pumpy (PPI), pravidelné kontroly kvůli riziku rakoviny.
Typ B – eradikační léčba antibiotiky + PPI.
Typ C – vyhýbání se látkám, které vyvolávají příznaky (např. léky, alkohol, reflux žluči), PPI terapie.
Probiotika: Podpora žaludku a střev
V posledních letech se probiotika stále více dostávají do centra pozornosti při léčbě gastritidy. Studie ukazují, že určité probiotické kmeny mohou mít uklidňující a stabilizující účinek na gastrointestinální systém, zejména při doprovodné terapii infekce Helicobacter pylori. Lactobacillus rhamnosus, Lactobacillus plantarum, Lactobacillus reuteri a Bifidobacterium bifidum patří v tomto kontextu k nejlépe prozkoumaným bakteriálním kulturám. Mohou snižovat zánětlivé procesy v žaludeční sliznici, inhibovat růst H. pylori, zmírňovat vedlejší účinky antibiotik (např. průjem) a celkově posilovat mikrobiom. Podporují také regeneraci sliznic. Zejména u chronické gastritidy může probiotická terapie pomoci regulovat rovnováhu mezi škodlivými bakteriemi a prospěšnými bakteriemi v zažívacím traktu.
Papája a pomoc z přírody
Tropické ovoce papája (Carica papaya) se v přírodní medicíně tradičně užívá při žaludečních potížích, protože v tomto ovoci obsažený enzym papain štěpí bílkoviny a tím usnadňuje trávení. Dle určitých poznatků mohou mít přípravky z papáji podpůrný účinek při podrážděném žaludku a mírné gastritidě, protože zlepšují trávení bílkovin, snižují pocit plnosti a normalizují produkci žaludeční kyseliny.
Oves vykazuje rovněž protizánětlivé účinky a zklidňuje citlivou žaludeční sliznici. Beta-glukany obsažené v ovsu vytvářejí na žaludeční sliznici ochranný film, který zmírňuje podráždění a bolest.
