Stress má za úkol připravit naše tělo na situace, které požadují zvýšenou pozornost a speciální výkony. V tomto případě se nachází naše tělo v určitém „poplašném stavu“. Jsme-li ale ve stresu permanentně, nejen že je nám to nepříjemné, nýbrž se to může i velmi negativně projevit na našem těle. Jaké důsledky má chronický stres na naše zdraví a jakou roli v tom hrají střeva?
Před zhruba 100 000 lety způsobovala divoká zvířata u našich předků zvýšený stav pohotovosti, což u nich v těle vyvolalo stresovou reakci, která jim zajistila přežití – a sice boj nebo únik. Tyto procesy v těle měly za úkol připravit energii buďto k útěku před nebezpečím nebo k tomu, aby se mu naši předci uměli postavit. A i když se to, co stres vyvolává v dnešní době silně změnilo, reakce našeho těla jsou stále stejné: Tělesná teplota a krevní tlak se zvyšují, dochází k nadměrnému pocení a napětí svalů. Naše pozornost se soustředí výhradně na onu stresovou situaci a jiné tělesné funkce, které spotřebovávají energii, jsou potlačeny, neboť z evolučního hlediska nejen že není nutné jim věnovat pozornost, nýbrž nás zatěžuji. A k tomu patří i zažívání.
Všeobecně se pod pojmem stres rozumí nezvyklá zátěž, které je člověk vystaven díky zatěžujícím podnětům. Tyto mají vliv na tělo a psychiku, ať už z vnější nebo zevnitř. Jak se tato zátěž na člověku projeví, to je u každého různé. To znamená, že není stres jako stres a každý jej vnímá jinak. Existuje několik různých stresových faktorů: Stávající konflikty, termíny, nedostatek času, hluk, finanční problémy, nedostatek spánku, ale také sociální izolace, perfekcionismus, když je člověk podceňován a nuda vyvolávají v našem těle stresové reakce a mohou tak dlouhodobě ohrožovat naše zdraví. Stres je ale považován za nepříjemný a zatěžující teprve tehdy, když se vyskytuje často nebo když přetrvává dlouho a není s ním dobře naloženo. Lépe řečeno, když nedojde k patřičnému tělesnému nebo psychickému vyvážení. Tento setrvávající, negativní stres, které mu se odborně říká distres, může způsobovat nemoci, neboť člověk je neustále pod tlakem a tělo se nemůže regenerovat.
Člověk ve stresu, střevo ve stresu
Jako odpověď na stresové situace vyplavuje naše tělo hormony, jako například adrenalin a kortizol, které způsobují celkové napětí. Tak může dojít k nepříjemnému celkovému svalovému napětí, stejně tak jako k dalším tělesným potížím jako je dechová tíseň, nevolnost, vypadávání vlasů a poruchy soustředění. K tomu je imunitní systém oslaben a riziko vysokého tlaku, infarktu a mozkové mrtvice stoupá. Obzvláště devastující účinky má chronický stres na náš trávicí systém. Cévy trávicích orgánů se zužují, což vede ke zhoršenému prokrvení žaludeční a střevní sliznice, trávení začne stávkovat a vytváří se rozsáhlé záněty.
Každý zná tuto situaci: Čeká nás důležitá schůzka nebo jsme nervózní a v tu chvíli začíná naše břicho pracovat. Naše střevo, nebo lépe řečeno, naše střevní bakterie reagují velice citlivě na stres a nervozitu. Stres vede k tomu, že bakterie v našich střevech umírají. Různé biochemické reakce způsobují to, že se určitá spojení mezi buňkami střevní sliznice rozdělí (tzv. „Tight Junctions“). Takto mohou patogeny, toxiny a bakterie bez problémů proniknout ze střev do krevního oběhu – v tomto případě pak hovoříme o tzv. syndromu zvýšené propustnosti střev („Leaky-Gut-Syndrom“). Díky těmto slabým místům ve střevní sliznici dochází k nedostatečné absorpci potravy a tím i k nedostatku živin. Důsledkem mohou být jak chronická únava, tak i nadýmání nebo bolesti břicha. Potom navíc ani nepracuje střevní muskulatura tak, jak by měla a správný průběh trávení je omezen. Skrze všechny tyto stresové faktory je trávicí systém trvale poškozen.
Přitom zdraví ve střevním systému je zásadní při obraně proti stresu – čím zdravější je naše střevní flóra, tím více je chráněná proti stresu. Střevní bakterie působí přímo na spojení mezi mozkem a střevem (tzv. osa střevo-mozek) a ovlivňují tak tělesnou reakci na stres. Speciálně vybrané kmeny bakterií mohou redukovat záněty a pomáhají tak vyzbrojit střeva proti stresu. Taková probiotika obsahují laktobacily a bifidobakterie, které jsou trvalými obyvateli zdravého a vyrovnaného střeva. V těle zatíženém trvalým stresem je rovnováha mezi podpůrnými a „špatnými“ bakteriemi vykolejená. Nové skupiny střevních bakterií nám pomáhají vyrovnat nedostatek „dobrých obyvatelů střev“, který je podmíněn stresem. Také vylepšují bariérovou funkci střevní sliznice, podporují imunitní buňky, jejichž velký podíl (80%) se nachází ve střevech a redukují produkci histaminu.
Antistresové tipy pro střevo a duši
Volný čas: Četba, návštěva muzeí, tanec, kreativní činnosti – najděte si pravidelně čas pro své aktivity, které vám přinášejí radost.
Strava: Dbejte na to, co a jak jíte. Pokuste se nahradit onu stresovou čokoládu oříšky a místo polotovaru plných konservačních látek jezte čerstvě připravená jídla (ať už se jedná o jídlo v restauraci nebo potraviny od vybraného Bio – dodavatele). Vychutnejte si své jídlo, dobře ho rozžvýkejte a vyhněte se hltání. I to udělá vašemu zažívacímu traktu dobře.
Sociální kontakty: Obklopte se lidmi, které máte rádi a kteří vás přivádějí k smíchu. Příjemné rozhovory v uvolněné atmosféře doplní zásobník energie.
Tělesný kontakt: Dotyky a masáže působí uklidňujícím a uvolňujícím účinkem. I hlazení zvířat se pozitivně projevuje na našem nervovém systému.
Pohyb: Pravidelný vytrvalostní sport jako je běh, chůze, plavání nebo jízda na kole podporuje snižování stresu. Najděte si sportovní aktivitu, která vás baví. Tělesná aktivita navíc stimuluje pohyb potravy trávicím traktem, čímž nám pomáhá vyhnout se zácpě, nadýmání a pálení žáhy.
Zamýšlené pauzy (na vydechnutí): Dopřejte si během zaměstnání tu a tam pár minut pro sebe. Krátká cvičení na protažení svalů nebo šálek čaje dopomáhají k uvolnění. Zkuste se zhluboka nadechnout a vydechnout, přičemž se břicho musí pohybovat dovnitř a ven (dýchání do břicha).
Probiotika: Vědecky testovaná probiotika z lékárny jsou nejen vítanou podporou pro střevo, nýbrž zlepšují i produkci serotoninu, našeho „hormonu štěstí“ a kvalitu spánku.
Teplá voda: Teplá voda nám dodává pocit bezpečí a má schopnost roztahovat cévy, které jsou díky působení stresu zúžené.
