Ačkoliv patří Akkermansia musciniphila mezi bakterie, které se v lidském střevě vyskytují nejčastěji, byla tato gramnegativní bakterie objevena až na počátku 21.století. Od té doby ukazuje stále více studií její důležitost pro člověka, neboť tato bakterie je esenciální pro zachování zdravé střevní bariéry a zdá se, že hraje i velmi důležitou roli při různých onemocněních, jako je například metabolický syndrom, cukrovka nebo obezita.
Co je Akkermansia muciniphila?
Akkermansia muciniphila (A. muciniphila) je gramnegativní bakterie, která tvoří okolo 3-5% všech bakterií ve střevech. Tímto se řadí k těm druhům, které jsou, co se množství týče, v lidském střevě v nejsilnějším zastoupení. Po narození začíná osídlování střev těmito bakteriemi a již v prvních letech života dítěte dosáhne úrovně, která se podobá úrovni dospělého. Toto brzké osídlení střev těmito bakteriemi pravděpodobně souvisí s jejich výskytem v mateřském mléce.
A. muciniphila je striktně anaerobní bakterie, což znamená, že nesnese kyslík. Tato bakterie, jak už samotné jméno napovídá, se živí hlenem ze stěn tlustého střeva a stimuluje tak jeho neustálou regeneraci. Následkem toho se posilňují epitelové buňky produkující hlen. Tímto způsobem přispívá Akkermansia muciniphila výrazně k vitalitě a udržení zdravé střevní sliznice.
Dalším úkolem této bakterie je vyživovat jiné bakteriální druhy, jako je například Facalibacterium prausnitzii. Tato bakterie dále rozkládá na kyselinu máselnou (butyrát) produkty metabolismu, které jí poskytuje A. muciniphila. Ten je hlavním zdrojem energie pro střevní epitelové buňky. Od svého objevení na počátku roku 2000 je A. muciniphila, stejně jako její zpříbuzněné druhy a celý střevní mikrobiom, intenzivně zkoumána. Studie totiž opakovaně ukazují, jaký vliv může mít střevní flóra na pohodu člověka a jakou souvislost s dysbiózou střevního mikrobiomu mohou mít různá onemocnění, např. metabolický syndrom apod.
Souvislost mezi onemocněními a bakterií Akkermansia muciniphila
Obecně se hustota kolonizace bakterií A. muciniphila u jednotlivých osob liší a zdá se, že je ovlivněná věkem. Kromě toho existují důkazy, že určitou roli může hrát i zeměpisná poloha. Například lidé z jižní Číny mají nižší počet A. muciniphila ve střevech než Evropané. Studie také ukazují, že zřejmě existuje souvislost mezi velikostí kmene A. muciniphila a různými nemocemi. Například u pacientů s chronickými zánětlivými střevními onemocněními, jako je ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, obezita nebo metabolické poruchy (např. diabetes 2. typu) nebo metabolický syndrom, byl zjištěn nižší počet těchto bakterií než u zdravých osob.
Nižší počet těchto bakterií pravděpodobně vede ke zvýšené propustnosti střevní bariéry (Leaky Gut), čímž se do krevní plazmy může dostat zvýšené množství zánětlivých faktorů, jako jsou lipopolysacharidy (LPS). U dětí s astmatem bylo také nalezeno méně bakterií A. muciniphila a Faecalibacterium prausnitzii než u zdravých dětí. V klinické studii bylo prokázáno, že podávání A. muciniphila vede ke snížení zánětlivých reakcí a zlepšení jaterní dysfunkce. Mnoho testovaných osob během studie také zhublo, přestože nezměnily své stravovací návyky a necvičily více než dříve.
Jak do svého těla dostanu více bakterie A. muciniphila?
Vhodná strava má pravděpodobně vliv na počet bakterií A. muciniphila v lidském střevě. Zdá se, že dostatek ovoce a zeleniny pozitivně ovlivňuje růst počtu bakterií, zatímco nezdravá strava s vysokým obsahem tuku vede k jeho snížení.
Vzhledem k tomu, že je tato bakterie striktně anaerobní, nepřežije pokud se dostane do kontaktu s kyslíkem. Z tohoto důvodu, a protože v současné době neexistují žádné schválené přípravky s bakterií Akkermansia muciniphila, je obtížné konzumovat bakterii v podobě probiotika (tj. v živém stavu).
Množství této bakterie je však možné stimulovat vhodnými potravinami. Zejména vláknina, která se do střeva dostává nestrávená, může pomoci snížit nedostatek bakterie A. muciniphila. Mezi oblíbené potraviny patří psyllium, bílé fazole, cizrna, brokolice, čočka a artyčoky. Ale také potraviny bohaté na polyfenoly (polyfenoly jsou sekundární rostlinné látky), jako jsou borůvky, aronie, brusinky a ořechy, podporují množení A. muciniphila. Pozitivní vliv na její množení mohou mít také rybí oleje, ať už z doplňků stravy nebo z ryb, jako je losos, makrela, sleď nebo halibut.
Protože průměrný Evropan k sobě přijímá příliš málo vlákniny (méně než 30 g denně), existují speciálně kombinovaná prebiotika, která obsahují oblíbené jídlo “dobrých” střevních bakterií. Prebiotika mají tu výhodu, že se do střeva dostávají v nestráveném stavu a mohou podporovat růst bakterií. Bakterie se vám na oplátku odvděčí zvýšenou aktivitou a v důsledku toho posílenou střevní bariérou.
