Vývoj obranyschopnosti dítěte začíná již v děloze: vývoj střevní flóry dítěte má vliv na pozdější riziko onemocnění.
Nejen geny, které rodiče předávají svým potomkům, určují jejich vývoj. Imunitní systém embrya se utváří již v děloze, protože prostřednictvím krve matky přichází do kontaktu s protilátkami proti různým škodlivým mikrobům. Střevní flóra matky má také vliv na vývoj obranyschopnosti dítěte: Existují studie, které jasně prokazují, že bakterie ve střevech matky formují imunitní systém dítěte. Pokud se matce v posledních měsících těhotenství dostává prospěšných bakterií ve formě probiotik a tato léčba pokračuje u dítěte během prvních šesti měsíců života, je u těchto dětí méně pravděpodobné, že se u nich později rozvine neurodermatitida.
Mateřské mléko coby štěstí do začátku
Způsob, jakým přijde dítě na svět má také vliv na to, jaké bakterie se usadí v jeho střevech. Pokud se dítě narodí císařským řezem, nepřijde do kontaktu s bakteriemi v pochvě matky. To má za následek snížení biologické rozmanitosti mikroorganismů ve střevech dítěte a tím i nedostatek prospěšných bakterií mléčného kvašení a bifidobakterií.
Toto se dá dobře kompenzovat kojením, protože mateřské mléko je bohaté na bifidobakterie, které snižují riziko vzniku infekcí a průjmu. Pokud užívají probiotika i matky, ochranná funkce kojením se zvyšuje. Různé kmeny bakterií podporují trávení dítěte, napomáhají vlastní produkci vitamínů a zajišťují, aby se patogenní bakterie nemohly šířit. Bakteriální svět ve střevech dítěte se však může snadno narušit, například léčbou antibiotiky. Zejména v prvních dvou letech je střevní flóra velmi citlivá na vnější vlivy.
Střevní flóra a imunitní systém
Pokud není střevní flóra – a tím i imunitní systém – správně vyvinutá, dochází u dětí k častějšímu výskytu astmatu, alergií a autoimunitních onemocnění, jako je cukrovka prvního typu. V západním světě počet alergiků neustále roste. Vědci přišli s hypotézou související s hygienou: Nadměrná čistota může být následována přehnanou reakcí imunitního systému. Potom se například náš imunitní systém brání látkám, které jsou ve skutečnosti neškodné, jako je například pyl nebo roztoči v domácím prachu. Četné studie prokázaly, že děti vyrůstající na venkově mají silnější imunitní systém. Méně často trpí astmatem a sennou rýmou. Proto je dobré, aby rodiče umožnili dětem kontakt se zvířaty již v raném věku a nechali je hrát si hodně venku.
