Vzduchem, který dýcháme, přichází celý dýchací trakt od nosu až po plíce do kontaktu s množstvím bakterií a virů. Ještě nedávno se mělo za to, že plíce jsou bez nebezpečných mikroorganismů. Výzkumníci předpokládali, že tyto zárodky jsou rozpoznatelné pouze u infekcí dolních cest dýchacích. V posledních letech je však možné studovat mikrobiom plic zdravých lidí.
Mikrobiom plic
Střevní mikrobiom má velký význam pro vývoj imunitního systému. Změna složení mikrobiomu ovlivňuje imunitní odpověď ve střevě a prostřednictvím osy střevo-plíce v plicní tkáni. Úplný vývoj plic trvá do osmi let a končí vytvořením všech plicních sklípků, jejichž počet se odhaduje přibližně na 300 milionů.
Mikrobiom je u každého člověka individuálně složený a společně zodpovídá za řadu fyziologických procesů v těle: čím rozmanitější bakteriální flóra, tím lépe! Snížená biodiverzita, tj. rozmanitost jednotlivých bakterií, často předchází nemocem. Podle studií naznačují výsledky užívání pre- a probiotik u respiračních onemocnění souvislost mezi střevy a plícemi. Jedním z faktorů, které významně poškozují náš plicní mikrobiom, je kouření, ale vážné poruchy plicní flóry mohou způsobit i vdechované nanočástice. Ve zdravém plicním mikrobiomu se například usazují bakterie rodu Prevotella. Ty se nacházejí také ve střevě.
Úkoly plicního mikrobiomu
Pro zdravou plicní flóru je charakteristická velká rozmanitost různých bakterií. U chronického plicního onemocnění -astmatu- je tato rozmanitost výrazně snížena. Mnoho studií prokázalo souvislost mezi onemocněními dýchacích cest a změněným mikrobiomem. Vyvstává zde však otázka: Je změna mikrobiomu příčinou, nebo nemoc vyvolává změnu mikrobiomu?
Úkoly plicního mikrobiomu v těle zahrnují především tři základní funkce. Jeho hlavní funkcí je chránit tělo před infekcemi a bránit se choroboplodným zárodkům. Mikroorganismy v našich plicích také interagují s naším imunitním systémem. Toxické látky z vnějšího prostředí se dostávají do plic vdechováním a jsou rozkládány mikrobiomem. Existují zde určité druhy bakterií, které jsou schopny rozkládat složité organické sloučeniny.
Astma & alergie: Jak to souvisí se střevem?
Povrch našich střev je 300-400 metrů čtverečních, což je desetkrát více než povrch plic. Střevo zdravého dospělého člověka je osídleno přibližně 100 biliony bakterií a jejich složení je u každého člověka individuální.
Pokud jsou naše sliznice (nos, plíce a střeva) v těle poškozeny, může dojít ke vzniku alergie, protože cizorodé látky a toxiny pronikají sliznicemi do krevního oběhu. Tato dodatečná zátěž může vést k přetížení imunitního systému a následným alergiím a potravinovým intolerancím.
Alergie
Pojem “alergie” pochází ze staré řečtiny a znamená “cizí reakce“. Tím se rozumí získaná, imunologicky podmíněná specifická přecitlivělost na tělu cizí látky. Mezi látky, které vyvolávají alergii, patří pyl, potraviny nebo jiné látky, které buďto vdechujeme nebo vstřebáváme kůží. Tyto látky se také nazývají alergeny, protože tělo si proti nim vytváří protilátky. Ochrana a udržování neporušené sliznice má zásadní význam pro prevenci alergií, protože právě touto cestou lze zabránit průniku alergenních látek.
Náš mikrobiom se vyvíjí od narození a má zásadní vliv na vývoj našeho imunitního systému. Již dlouho existuje podezření, že dnešní hygienické standardy jsou jednou z příčin rostoucího počtu alergiků a astmatiků. Imunitní systém je méně zatížen patogeny a reaguje přecitlivěle na nové podněty. Studie ukazují, že u dětí, které vyrůstají na farmě, je menší pravděpodobnost vzniku astmatu než u dětí, které na farmě nevyrůstají.
Astma
Termín astma pochází z řečtiny a znamená “úzkost”. Jedná se o chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest podobné záchvatu, které je spojeno se zvýšenou citlivostí průdušek. Typickými příznaky astmatu jsou hvízdavé dýchání, kašel, svíravý pocit na hrudi, dušnost nebo zúžený dech. První rok života je významný pro rozvoj alergií nebo astmatu, protože obě nemoci mají původ v raném dětství. Proto je důležité začít s vhodnou léčbou co nejdříve. Studie jasně ukazují, že děti narozené císařským řezem mají jiný mikrobiom než děti narozené přirozenou cestou. Při vaginálním porodu přicházejí do kontaktu s dítětem zárodky z matčiny pochvy a při císařském řezu zárodky z matčina kožního mikrobiomu a z prostředí. To má významný vliv na mikrobiom dítěte.
V boji proti respiračním onemocněním hraje střevní mikrobiom klíčovou roli díky své imunologické funkci. Imunitní reakce organismu je do značné míry určována střevním mikrobiomem, který udržuje rovnováhu mezi prozánětlivými a protizánětlivými procesy, a tím řídí imunitní reakci na cizí mikroorganismy.
Jakou roli hrají probiotika při alergiích a astmatu?
Existují různé formy a způsoby léčby alergie. Při podávání kapek, sprejů nebo tablet se jedná o tzv. symptomově orientovanou léčbu. Tím se dosáhne dekongesce a snížení uvolňování histaminu. Tyto léky však mohou přinést pouze krátkodobou úlevu od příznaků. Další formou terapie je desenzibilizace. Tělo si zde postupně zvyká na určitou látku způsobující alergii. Cílem je vytvořit toleranci. Tento proces je však zdlouhavý a neposkytuje ochranu před novými alergiemi.
Dlouhodobou formou léčby je posílení sliznic. U alergiků nejsou sliznice v pořádku a podílejí se na vzniku alergií. Nyní vyvstává otázka: Jak nelépe udržovat funkci sliznic? Jak již bylo popsáno výše, funkční střevní sliznice má velký význam. Přísun zdraví prospěšných bakterií v podobě probiotik může příznivě ovlivnit střevní mikrobiom. Pokud je ve střevech příliš málo “dobrých” bakterií, naše střevní flóra se může stát nevyváženou a přestane plnit svou ochrannou funkci. Kromě dostatečného pohybu, vyvážené stravy a malého množství stresu se k udržení rovnováhy ve střevech doporučuje užívání lékařsky významných probiotik. Tímto způsobem se posilují tělu vlastní “dobré” střevní bakterie. Probiotické bakterie jsou živé mikroorganismy, které se přirozeně vyskytují i v lidském těle.
Je tedy zřejmé, že i plíce mají svůj mikrobiom. Plní různé úkoly a můžeme ji ovlivňovat prostřednictvím osy střevo-plíce. To vede k novým terapeutickým a preventivním přístupům k různým onemocněním dolních cest dýchacích.
