Jen málo z nás se dožije vysokého věku a dožije se více 100 let. Často jsou lidé, kteří se dožijí vysokého věku fit a zdraví, zatímco jiní trpí chronickými nemocemi již o desítky let dříve. V čem spočívá toto tajemství? Jedno je jisté. Tento svůj osud nemáme zcela ve svých rukou, i když životní styl s nízkou hladinou stresu, spokojený osobní život, zdravá strava a dostatek pohybu tomu jistě dopomohou.
To, zda se dožijeme vysokého věku, však závisí také na naší genetické výbavě. Genetika má však mnohem menší vliv, než se původně předpokladálo. Studie provedená před třemi lety došla k závěru, že délka života je z méně než deseti procent předurčena geny, a nikoliv z 20 až 30 procent, jak se dříve obecně soudilo. Další oblíbená vysvětlení, jako jsou tzv. “ostrovy dlouhověkosti” – tedy místa, kde žije obzvlášť velký počet extrémně starých lidí, např. na Sardinii nebo na japonské Okinawě – jsou ve výzkumu věku spíše kontroverzní.
I náš mikrobiom stárne
Při hledání nových odpovědí na velké rozdíly v délce života se v poslední době dostává do popředí zájmu také střevní mikrobiom. Obrovský význam našich mnoha bakterií v těle a na jeho povrchu – např. ve střevech, v ústech a na kůži -jež nás chrání před nemocemi je stále jasnější. Náš mikrobiom také může hrát významnou roli v procesu stárnutí.
Jak píší vědci pod vedením Yuko Sato z japonské Keio University ve své studii, která byla právě publikována v časopise Nature, zdravotní stav starších lidí závisí mimo jiné na tom, jak se mění naše střevní bakterie. Ty ovlivňují metabolismus, zdraví kostí, imunitní obranu a neurologické funkce.
Jak moc se může bakteriální osídlení střeva v průběhu života měnit, to ukazuje další studie, která byla nedávno publikována v časopise Nature Metabolism. Porovnáván byl mikrobiom 9 000 lidí ve věku 18 až 101 let. Vědci zjistili, že u zdravých lidí starších 77 let ubylo dříve běžných bakterií a naopak přibylo některých vzácných druhů. Výsledkem pak bylo více protizánětlivých metabolitů.
Hromadění prospěšných bakterií
Skupina Yuko Sato nyní objevila podobnou souvislost, a sice analýzou vzorků stolice japonských mužů a žen. 47 osob v mladém věku (21 až 55 let), 112 osob v pokročilém věku (85 až 89 let) a 160 nadstardantů (Japonsko má nejvyšší počet lidí ve velmi pokročilém věku na světě). Ve střevech osob nad sto let byly některé typy bakterií nalezeny výrazně častěji než u mladších. Tyto mikroby, včetně takových exotických, jako jsou Butyricimonas a Gabonibacter ze skupiny Odoribacteraceae (kmen: Bacteroidetes, gramnegativní), se podílejí na tvorbě sekundárních žlučových kyselin ve střevě. Podle vědců jsou tyto kyseliny důležité pro různé biologické procesy, jako je metabolismus a obranyschopnost. Pokusy v laboratoři a na myších potvrdily silný antimikrobiální účinek některých typů žlučových kyselin proti běžně rozšířeným patogenům, např. těm, které způsobují průjmy.
Tyto studie naznačují, že co možno nejčasnější a trvalý přísun probiotických bakterií – ať už prostřednictvím potravin (viz Japonsko) nebo vícedruhových probiotik – může zpomalit proces stárnutí a podpořit tak zdraví i v pokročilém věku.
Zdroj:
