Diarrhoea
Průjem
Jako průjem (diarrhoea) označujeme stolici, která se přichází více než třikrát denně ve větším množství a / nebo má řídkou (tekutou) konzistenci. Více informací o tom, kdo je postižen a jaké jsou možnosti léčby, najdete zde.
Co je průjem?
Průjem se určuje podle četnosti a konzistence stolice. Frekvence stolice se v závislosti na věku výrazně liší: kojenec může jít na velkou pětkrát denně, ale i jednou za pět dní je to zcela normální. Mnoho lidí je přesvědčeno, že trpí průjmem – řídká nebo kašovitá stolice však ještě zdaleka nediagnostikuje průjem. Předpokladem je stolice o snížené konzistenci (tj. netvarované a řídké) několikrát denně (nejméně třikrát) doprovázené silným nutkáním na toaletu. Obvykle se také zvyšuje hmotnost a objem stolice.
Ročně trpí průjmem téměř třetina obyvatel, ale z toho jen malá část vyhledá lékaře. Na celém světě umírají každoročně více než 2 miliony dětí na průjem, který je často způsoben infekcemi (bakterie, viry, plísně, paraziti).
Jaké příznaky se vyskytují při průjmech?
Průjmová onemocnění jsou obvykle doprovázena nevolností, zvracením a nechutenstvím. Mohou se také objevit kolikovité bolesti a křeče v břiše (viz také "Nadýmání") - tzv. "žaludeční chřipka" nebo "žaludeční a střevní infekce". Intenzita potíží závisí na konkrétním patogenu, stejně tak jako délka časového intervalu mezi infekcí a prvními příznaky. I když se postižení cítí mizerně, obvykle se velmi rychle postaví na nohy. Jeden nebo dva dny lehké diety a klidu na lůžku a pacient je opět fit.
Průjem však může mít i závažnější průběh. Při velmi silném průjmu a nedostatečnému přijmu tekutin může dojít k vážné dehydrataci. Dehydratace se silně projevuje na kůži, záhyby kůže zůstávají po delší dobu. Množství vyloučené moči je rovněž snížené a moč je nápadně tmavá a koncentrovaná. Postižené osoby se cítí stále unavené, mají závratě, hrozí jim nedostatečné prokrvení a poškození ledvin. Důsledkem ztráty tekutin při těžkém průjmu jsou ve velkém ohrožení zejména kojenci, batolata, děti a staří lidé.
Bristolská skála formy stolice
Typy 5, 6, 7 ukazují typickou formu průjmu.
Co může být příčinou průjmu?
Průjem není nemoc, ale příznak, který může sát za celou řadou různých onemocnění. Lékaři rozlišují mezi akutním a chronickým průjmem:
Příčiny akutního průjmu:
- „Střevní chřipka“ je většinou způsobena viry (Noroviry nebo Rotaviry) nebo bakteriemi
- Bakteriální infekce - tzv. „Otrava jídlem“ je obvykle způsobena bakteriemi z rodu Salmonela, klostridiemi nebo stafylokoky. Tyto bakterie tvoří jedovaté látky, které napadají žaludek a sliznice
- Léky (Antibiotika, projímadla, léky na srdce, léky proti bolesti, cytostatika, léky obsahující magnesium určené k neutralizaci žaludečních šťáv)
- Konzumace velkého množství alkoholu, kávy a sladkého, ale také nadměrné množství bonbonů nebo žvýkaček obsahujících náhražku cukru Sorbit
- Strach, Stres
- Průjem z cestování, většinou infekce bakterií Escherichia Coli
V zásadě ale nemůžeme každé osídlení střeva bakteriemi považovat za infekci. Mikroorganismy tzv. střevní flóry jsou součástí normálního ekosystému trávicího traktu a chrání člověka zejména před infekcemi škodlivými patogeny. Léčba antibiotiky může tento ochranný štít zničit a vyvolat tak průjem.
Příčiny chronického průjmu:
Chronický průjem souvisí s mnoha různými, často i závažnými onemocněními. Jeho počátek má většinou akutní charakter. Symptomy chronického průjmu se však objevují po dobu nejméně 3 až 4 týdnů, opakovaně nebo v epizodách. Mezitím mohou potíže střídavě ustupovat:
- Chronicky zánětlivá onemocnění střev (CED), jako například Colitis Ulcerosa nebo Morbus Crohn se mohou podobat akutní infekci střev, takže je zde zpočátku podezření, že spouštěčem je nějaká škodlivá látka
- Přílišné užívání projímadel
- „Nervózní střevo“ (Dráždivý tračník)
- Zánět žaludeční sliznice (Gastritida)
- Zánět střevních divertiklů (Divertikulóza – zánět vychlípenin střeva tvořených pojivovou tkání)
- Tumor, polypy
- Průjmy po ozařování a chemoterapii při rakovinových onemocněních (poškození střevní sliznice)
- Porucha vstřebávání živin (například když se ve stolici nachází značné množství tuku – Steatorrhea)
- Potravinové nesnášenlivosti: Intolerance lepku (celiakie), kravského mléka (laktózová intolerance) a fruktózy – ovocný cukr
- Chronický zánět slinivky břišní
- Chronické střevní infekce včetně HIV nebo při poruchách imunity
- Mukoviscidóza (Cystická fibróza – porucha látkové přeměny při níž chybná funkce enzymů vede ke zvýšené produkci hlenu v různých orgánech, včetně slinivky břišní a plic, což vede k závažným funkčním poruchám a poruchám „zpracování potravy“
- Poruchy funkce látkové přeměny (zvýšená činnost štítné žlázy, snížená činnost kůry nadledvin, Diabetes mellitus stupeň 1 a 2)
Komplikace: Kojenecký průjem, stejně jako kojenecká dyspepsie, je známkou poruchy výživy a měl by být pečlivě sledován pod lékařským dozorem, neboť může velmi rychle ohrozit život kojenců. K tomu může dojít například při přechodu z mateřského mléka na počáteční nebo pokročilou kojeneckou výživu.
Jak se dá průjem diagnostikovat?
Na začátku každé diagnózy je anamnéza – podrobný rozhovor s lékařem. Lékař s vámi probere několik bodů.
- Častost stolice a její strukturu
- Stravovací návyky – jídlo a pití
- Průvodní příznaky jako je bolest a nadýmání, zvracení a horečka
- Dotazy, co se týče jiných onemocnění
- Dotazy, co se týče užívaných léků, které mohou mít vliv na stolici (projímadla, antibiotika atd.)
- Dotazy, co se rodinné historie týče (onemocnění vyskytující se v rodině)
- Výskyt organických střevních onemocnění (např. chronicky zánětlivá onemocnění střev, která jdou ruku v ruce s průjmem)
- Kontrola funkce štítné žlázy
Po tomto rozhovoru následuje fyzické vyšetření, při kterém lékař prohlédne konečník a prohmatá a poslechne si břicho. Vzorek stolice může poskytnout informace o poruchách trávení a funkčních poruchách střeva. Stolice se také vyšetřuje na skrytou (okultní) krev. V laboratoři se analyzuje krevní obraz, hormony štítné žlázy a elektrolyty, jako je sodík, draslík a vápník.
Pokud mají příznaky akutní charakter a jsou doprovázené úbytkem hmotnosti, horečkou, únavou a/nebo krví ve stolici, může se za tímto obyčejným "průjem" skrývat závažné onemocnění a je naprosto nezbytná návštěva lékaře. Kromě klinického vyšetření (horečka, bolesti břicha, koliky), anamnézy (dieta, projímadla) a vyšetření složení stolice, může lékař v případě chronického průjmu navrhnout ke stanovení diagnózy také zobrazovací vyšetření, např. kolonoskopii.
Další možná diagnostická opatření v případě průjmu:
- Vyšetření břicha ultrazvukem (sonografie)
- Radiologické vyšetření střeva (rentgen), dnes většinou ve formě počítačové tomografie (CT)
Jak léčit průjem?
Průjem je velmi nepříjemný a člověk se ho chce co nejdříve zbavit. Příčiny jsou různé: Akutní průjem je často způsoben zkaženým jídlem ("otrava jídlem") nebo virovou či bakteriální infekcí. Průjem může být i vedlejším účinkem při užívání některých léků a antibiotik. Pokud průjem přetrvává delší dobu, je nutné vyhledat lékaře. Může se za tím skrývat chronický střevní zánět, porucha metabolismu nebo potravinová intolerance.
Co dělat při akutním průjmu?
- Průjem je přirozená reakce, kdy se tělo svépomocí snaží vyloučit škodliviny. Je velmi důležité tento proces vyměšovaní nepotlačovat a nesnažit se tento pohyb střev zastavit chemickými léčivy.
- Nejdůležitější je bojovat proti dehydrataci. Proto je důležité pít hodně tekutin obohacených o minerály (draslík, sodík a další) a cukr (glukózu). Cukr pomáhá lépe vstřebávat (adsorbovat) tekutiny Například černý čaj obsahuje třísloviny, které působí proti průjmům (pokud se louhuje dostatečně dlouho, alespoň 5 minut) a zklidňují střevní sliznici.
- Abstinence v jídle: Člověk by měl začít jíst pomalu, zpočátku žádnou pevnou stravu a je třeba se vyhnout i mléku. Od druhého dne jsou povoleny polévky nebo kaše. Jakmile se střeva zklidní, můžete se pomalu vrátit k normální stravě.
- Z léčivých rostlin se doporučuje zejména krvavý kořen, psyllium, borůvky nebo heřmánek. Huminové kyseliny mají také detoxikační účinek a spolu s probiotickými vícedruhovými preparáty podporují regeneraci střevní sliznice.
Probiotika při průjmech:
Ve střevech potřebujeme vysoký počet probiotických bakterií, protože ty umožňují našemu tělu využít naši potravu. Pokud je bakteriální flóra střeva redukována díky lékům, začnou zde probíhat fermentační a hnilobné procesy, které ovlivňují činnost střeva nebo také vedou ke zvýšenému vylučování tekutin a prostřednictvím toxinů ke zvýšené propustnosti poškozené střevní sliznice. Probiotika s vysoce aktivními bakteriálními kmeny mohou s sebou přinést stabilizaci frekvence stolice, regeneraci poškozené střevní sliznice a zlepšení konzistence stolice. Je třeba se vyvarovat stresu, který podporuje peristaltiku střeva, a navíc má škodlivý vliv na rovnováhu ve střevě. Průjem je často příznakem syndromu dráždivého tračníku, který je mimo jiné vyvolán stresem.
Léky při průjmu
- Adsorbenty, jako je aktivní uhlí, kaolin, oxid křemičitý a huminové kyseliny, mají fyzikální účinky: vážou na sebe rozpuštěné látky, jako jsou toxiny, a tím bojují proti příčině průjmu, a minerály (draslík, sodík a další) nahrazují soli ztracené v důsledku průjmu.
- Antibiotika by se měla užívat pouze v případě, že je průjem způsoben bakteriemi, a v tom případě by se mělo nasadit specificky účinné antibiotikum. Souběžně s podáváním antibiotik by měla být střevní flóra podpořena speciálními synbiotiky.
- Při křečích v břiše může pomoci butylskopolamin. Tento lék byste však neměli užívat bez doporučení lékaře, a ne déle než několik dní.
OMNi-BiOTiC® 10 AAD
Nerovnováha ve střevech, či užívání antibiotik může vést k průjmům. Průjmy spojené s antibiotiky se projevují kolikovitými bolestmi a křečemi v břiše nebo častou stolicí (více než 3x denně), kdy stolice je velmi měkká až tekutá a její množství se výrazně zvyšuje. Tyto potíže se mohou objevit ihned nebo i několik týdnů po prvním podání antibiotik.
OMNi-BiOTiC® 10 AAD posílí střevní mikroflóru při každé léčbě antibiotiky a nastolí rovnováhu ve vašem střevě.