Průjem

Jako průjem (diarrhoea) označujeme stolici, která se přichází častěji než třikrát denně ve větším množství a / nebo má řídkou (tekutou) konzistenci. Zde se dočtete více o tom, kdo je postižen a jaké jsou zde možnosti léčby.

Home » Střevní potíže » Průjem

Co je průjem?

Průjem se určuje podle četnosti a konzistence stolice. Frekvence stolice se v závislosti na věku výrazně liší. Kojenec může jít na velkou pětkrát denně, ale i jednou za pět dní je to zcela normální.

Mnoho lidí je často přesvědčeno o tom, že trpí průjmem, nicméně řídká nebo kašovitá stolice však ještě zdaleka nediagnostikuje průjem. Předpokladem je stolice o řídké konzistenci několikrát denně (nejméně třikrát) doprovázené silným nutkáním na toaletu. Obvykle se také zvyšuje hmotnost a objem stolice.

Ročně trpí průjmem téměř třetina obyvatel, ale z toho jen malá část vyhledá lékaře. Na celém světě umírají každoročně více než 2 miliony dětí na průjem, který je často způsoben infekcemi (bakterie, viry, plísně, paraziti).

Jaké příznaky se objevují při průjmech?

Průjmová onemocnění jsou obvykle doprovázena nevolností, zvracením a nechutenstvím. Mohou se také objevit kolikovité bolesti a křeče v břiše (viz také „Nadýmání„) – tzv. „střevní chřipka“ nebo žaludeční a střevní infekce. Intenzita potíží závisí na konkrétním patogenu, stejně tak jako délka časového intervalu mezi infekcí a prvními příznaky. I když se postižení cítí mizerně, obvykle se velmi rychle postaví na nohy. Jeden nebo dva dny lehké diety a klidu na lůžku a pacient je opět fit.

Průjem však může mít i závažnější průběh. Při velmi silném průjmu a nedostatečnému přijmu tekutin může dojít k vážné dehydrataci. Dehydratace se silně projevuje na kůži, záhyby kůže zůstávají po delší dobu. Množství vyloučené moči je rovněž snížené a moč je nápadně tmavá a koncentrovaná. Postižené osoby jsou stále unavené, trpí závratěmi a hrozí jim nedostatečné prokrvení a poškození ledvin. Důsledkem ztráty tekutin při těžkém průjmu jsou ve velkém ohrožení zejména kojenci, batolata, děti a staří lidé.

Co může být příčinou průjmu?

Průjem není nemoc, nýbrž příznak nemoci, který může sát za celou řadou různých onemocnění. Lékaři rozlišují mezi akutním a chronickým průjmem:

Akutní průjem
- Příčiny

Ne každé osídlení střeva bakteriemi je zároveň infekcí. Bakteriální flóra tzv. střevní mikroflóra je součástí normálního ekosystému trávicího traktu a chrání člověka zejména před infekcemi škodlivými zárodky. Antibiotická léčba může tuto ochranu zničit a vyvolat tak průjem.

„Střevní chřipka“ je většinou způsobena viry (Noroviry nebo Rotaviry) nebo bakteriemi
Bakteriální infekce – tzv. „Otrava jídlem“ je obvykle způsobena bakteriemi z rodu Salmonela, klostridiemi nebo stafylokoky. Tyto bakterie tvoří jedovaté látky, které napadají žaludek a sliznice
Léky (Antibiotika, projímadla, léky na srdce, léky proti bolesti, cytostatika, léky obsahující magnesium určené k neutralizaci žaludečních šťáv)
Konzumace velkého množství alkoholu, kávy a sladkého, ale také nadměrné množství bonbonů nebo žvýkaček obsahujících náhražku cukru Sorbit
Strach, Stres
Průjem z cestování, většinou infekce bakterií Escherichia Coli

Chronický průjem
- Příčiny

Chronický průjem souvisí s mnoha různými, často i závažnými onemocněními. Jeho počátek má většinou akutní charakter. Symptomy chronického průjmu se však objevují po dobu nejméně 3 až 4 týdnů, opakovaně nebo v epizodách. Mezitím mohou potíže střídavě ustupovat:

Chronicky zánětlivá onemocnění střev (CED), jako například Colitis Ulcerosa nebo Morbus Crohn se mohou podobat akutní infekci střev, takže je zde zpočátku podezření, že spouštěčem je nějaká škodlivá látka
Přílišné užívání projímadel
„Nervózní střevo“ (Dráždivý tračník)
Zánět žaludeční sliznice (Gastritida)
Zánět střevních divertiklů (Divertikulóza – zánět vychlípenin střeva tvořených pojivovou tkání)
Tumor, polypy
Průjmy po ozařování a chemoterapii při rakovinových onemocněních (poškození střevní sliznice)
Porucha vstřebávání živin (například když se ve stolici nachází značné množství tuku – Steatorrhea)
Potravinové nesnášenlivosti: Intolerance lepku (celiakie), kravského mléka (laktózová intolerance) a fruktózy – ovocný cukr
Chronický zánět slinivky břišní
Chronické střevní infekce včetně HIV nebo při poruchách imunity
Mukoviscidóza (Cystická fibróza – porucha látkové přeměny při níž chybná funkce enzymů vede ke zvýšené produkci hlenu v různých orgánech, včetně slinivky břišní a plic, což vede k závažným funkčním poruchám a poruchám „zpracování potravy“
Poruchy funkce látkové přeměny (zvýšená činnost štítné žlázy, snížená činnost kůry nadledvin, Diabetes mellitus stupeň 1 a 2)

Průjem u dětí

Co se skrývá za vodnatou stolicí? Kdy se stává průjem u dětí nebezpečným? Jak jemně léčit bříško malých miminek? A navíc: Co dělat, když jsou příčinou průjmu antibiotika?

Jak se dá průjem diagnostikovat?

Na začátku každé diagnózy je anamnéza – podrobný rozhovor s lékařem. Lékař s vámi probere několik bodů.

Častost stolice a její strukturu
Stravovací návyky – jídlo a pití
Průvodní příznaky jako je bolest a nadýmání, zvracení a horečka
Dotazy, co se týče jiných onemocnění
Dotazy, co se týče užívaných léků, které mohou mít vliv na stolici (projímadla, antibiotika atd.)
Dotazy, co se rodinné historie týče (onemocnění vyskytující se v rodině)
Výskyt organických střevních onemocnění (např. chronicky zánětlivá onemocnění střev, která jdou ruku v ruce s průjmem)
Kontrola funkce štítné žlázy

Po tomto rozhovoru následuje fyzické vyšetření, při kterém lékař prohlédne konečník a prohmatá a poslechne si břicho. Vzorek stolice může poskytnout informace o poruchách trávení a funkčních poruchách střeva. Stolice se také vyšetřuje na skrytou (okultní) krev. V laboratoři se analyzuje krevní obraz, hormony štítné žlázy a elektrolyty, jako je sodík, draslík a vápník.

Mají-li příznaky akutní charakter a jsou doprovázené úbytkem hmotnosti, horečkou, únavou a/nebo krví ve stolici, může se za tímto obyčejným „průjem“ skrývat závažné onemocnění a je naprosto nezbytná návštěva lékaře. Kromě klinického vyšetření (horečka, bolesti břicha, koliky), anamnézy (dieta, projímadla) a vyšetření složení stolice, může lékař v případě chronického průjmu navrhnout ke stanovení diagnózy také zobrazovací vyšetření, např. koloskopii.

Další možná diagnostická opatření v případě průjmu:

Vyšetření břicha ultrazvukem (sonografie)
Radiologické vyšetření střeva (rentgen), dnes většinou ve formě počítačové tomografie (CT)

Co užívat při průjmu?

Probiotika při průjmech:

Ve střevech potřebujeme vysoký počet probiotických bakterií, protože ty umožňují našemu tělu využít naši potravu. Pokud je bakteriální flóra střeva redukována díky lékům, začnou zde probíhat fermentační a hnilobné procesy, které ovlivňují činnost střeva nebo také vedou ke zvýšenému vylučování tekutin a prostřednictvím toxinů ke zvýšené propustnosti poškozené střevní sliznice. Probiotika s vysoce aktivními bakteriálními kmeny mohou s sebou přinést stabilizaci frekvence stolice, regeneraci poškozené střevní sliznice a zlepšení konzistence stolice. Je třeba se vyvarovat stresu, který podporuje peristaltiku střeva, a navíc má škodlivý vliv na rovnováhu ve střevě. Průjem je často příznakem syndromu dráždivého tračníku, který je mimo jiné vyvolán stresem.

Léky při průjmu

Adsorbenty, jako je aktivní uhlí, kaolin, oxid křemičitý a huminové kyseliny, mají fyzikální účinky: vážou na sebe rozpuštěné látky, jako jsou toxiny, a tím bojují proti příčině průjmu, a minerály (draslík, sodík a další) nahrazují soli ztracené v důsledku průjmu
Antibiotika by se měla užívat pouze v případě, že je průjem způsoben bakteriemi, a v tom případě by se mělo nasadit specificky účinné antibiotikum. Souběžně s podáváním antibiotik by měla být střevní flóra podpořena speciálními synbiotiky
Při křečích v břiše může pomoci butylskopolamin. Tento lék byste však neměli užívat bez doporučení lékaře, a ne déle než několik dní

Jak se dá průjem léčit?

Průjem je velmi nepříjemný a člověk se ho chce co nejdříve zbavit. Příčiny jsou různé: Akutní průjem je často způsoben zkaženým jídlem („otrava jídlem“) nebo virovou či bakteriální infekcí. Průjem může být i vedlejším účinkem při užívání některých léků a antibiotik. Pokud průjem přetrvává delší dobu, je nutné vyhledat lékaře. Může se za tím skrývat chronický zánět střeva, porucha metabolismu nebo potravinová intolerance.

Akutní průjem

Průjem je přirozená reakce, kdy se tělo svépomocí snaží vyloučit škodliviny. Je velmi důležité tento proces vyměšovaní nepotlačovat a nesnažit se tento pohyb střev zastavit chemickými léčivy.

Nejdůležitější je bojovat proti dehydrataci. Proto je důležité pít hodně tekutin obohacených o minerály (draslík, sodík a další) a cukr (glukózu). Cukr pomáhá lépe vstřebávat (adsorbovat) tekutiny Například černý čaj obsahuje třísloviny, které působí proti průjmům (pokud se louhuje dostatečně dlouho, alespoň 5 minut) a zklidňují střevní sliznici.

Abstinence v jídle: Člověk by měl začít jíst pomalu, zpočátku žádnou pevnou stravu a je třeba se vyhnout i mléku. Od druhého dne jsou povoleny polévky nebo kaše. Jakmile se střeva zklidní, můžete se pomalu vrátit k normální stravě.

Z léčivých rostlin se doporučuje zejména krvavý kořen, psyllium, borůvky nebo heřmánek. Huminové kyseliny mají také detoxikační účinek a spolu s probiotickými vícedruhovými preparáty podporují regeneraci střevní sliznice.