Zdravý vaginální mikrobiom se skládá převážně z bakterií rodu Lactobacillus a funguje jako důležitý ochranný štít proti vaginálním infekcím, např. proti bakteriální vaginóze, vaginálním plísním nebo infekcím močových cest. Ochrana proti patogenům funguje několika způsoby: Laktobacily poševní mikroflóry metabolizují glykogen na kyselinu mléčnou (proto se těmto bakteriím také říká “bakterie mléčného kvašení”), čímž udržují kyselé pH 3,8-4,4 v pochvě a vytváří tak prostředí, které brání růstu patogenních zárodků. Kromě toho jsou škodlivé mikroorganismy drženy na uzdě peroxidem vodíku, který produkují speciální laktobacily.
Ochranný štít vaginální mikroflóry
Vývoj vaginální mikroflóry probíhá již od narození za pomoci střevních bakterií. Podíváme-li se na ženskou pánev v příčném řezu, zjistíme, že anální oblast neboli konečník, vaginální oblast a močové cesty nejsou uzavřené, nýbrž končí otvory. Anální a vaginální oblast pojí sliznice a touto fyziologickou transportní cestou jsou laktobacily trvale přenášeny z konečníku, který slouží jako zásobárna užitečných bakterií mléčného kvašení, dopředu do pochvy. Toto úzké propojení mezi střevní a vaginální mikroflórou také vysvětluje, proč podobné faktory narušují přirozenou rovnováhu vaginálního mikrobiomu. Zejména stres často vede k vaginálním infekcím a podávání antibiotik je častým spouštěčem infekcí v urogenitální oblasti.
Narušená vaginální mikroflóra coby příčína chronických infekcí
Bakteriální infekce intimní oblasti se obvykle léčí výhradně antibiotiky, která znovu a znovu ničí prospěšné mikroorganismy a masivně poškozují ochranný štít v intimní oblasti. Není proto divu, že se mnoho žen musí potýkat s opakovanými potížemi v intimní oblasti: 60 % žen s diagnózou bakteriální vaginózy trpí nejpozději po šesti měsících těmito potížemi znovu. Infekce močových cest (“záněty močového měchýře”) se opakují u 25 % žen a často přerůstají až v chronické onemocnění. Patogenní zárodky jsou, pokud jde o vlastní přežití, velmi kreativní a pokud je vaginální mikroflóra v nerovnováze, mohou být oblasti pochvy pokryty tzv. biofilmem. V této tenké vrstvě hlenu jsou tyto patogeny přítomny ve vyšší koncentraci a zároveň jsou dobře chráněny před vlastním imunitním systémem těla i před antibiotiky. Takový biofilm následně podporuje opakovaný výskyt vaginálních infekcí. Za opakované infekce močového měchýře jsou zodpovědné dva typy bakterií, a to Escherichia coli a Gardnerella vaginalis. První jmenovaná se do močových cest dostává přes pochvu ze střeva a uhnízdí se ve stěně močového měchýře. Tam je tak dobře ukrytá, že na ně nedokážou zaútočit ani antibiotika, ani je nedokáže odhalit obranyschopnost organismu. Pokud se do hry přidá bakterie Gardnerella vaginalis, bakterie E. coli se opět aktivují a vyvolají záněty v močových cestách.
Terapie narušené vaginální mikroflóry probiotickými bakteriemi
Výzkumná skupina na Vídeňské univerzitě začala vyvíjet přípravek z několika kmenů rodu Lactobacillus, který trvale kolonizuje pochvu přirozenou cestou – tedy přes střevo. Díky průchodu střevním traktem se v konečníku vytvoří depo, které slouží jako zásobárna a zdroj pro kolonizaci ve vaginální oblasti. Gynekologové začali se 127 izoláty rodu Lactobacillus z pochvy zdravých žen a provedli postupný výběr. Nakonec byly vybrány čtyři specifické kmeny rodu Lactobacillus, které splňovaly všechna kritéria kvality a měly prokazatelný vliv na zdraví urogenitálního traktu žen. Účinnost kombinace těchto čtyř bakteriálních kmenů pak byla analyzována v různých výzkumných pracích a prokázala vynikající úspěšnost.
Zdravý vaginální mikrobiom se skládá převážně z bakterií rodu Lactobacillus a plní funkci ochranného štítu proti vaginálním poruchám a infekcím.
Trvalá kolonizace vaginální oblasti bakteriemi mléčného kvašení tímto novým způsobem byla jasně prokázána v unikátní placebem kontrolované studii. Na Lékařské univerzitě ve Vídni byla u transsexuálních pacientů zkoumána kolonizace jejich chirurgicky vytvořené pochvy bakteriemi mléčného kvašení. Vaginální tkáň těchto žen nemá po operaci žádný přirozený ochranný štít a trvalá kolonizace vaginálního traktu bakteriemi mléčného kvašení byla tímto novým způsobem jasně prokázána v unikátní placebem kontrolované studii: Na Lékařské univerzitě ve Vídni byla u transsexuálních pacientů zkoumána kolonizace jejich chirurgicky vytvořené pochvy bakteriemi mléčného kvašení. Vaginální tkáň těchto žen nemá po operaci žádný přirozený ochranný štít, a proto se u většiny pacientek během relativně krátké doby projeví dysbióza vaginální mikroflóry, která je charakteristická pro bakteriální vaginózu. Vědci zdokumentovali výrazné zlepšení vaginální mikroflóry (hodnocené podle Nugentova skóre) u 48,5 % transsexuálních žen během sedmi dnů díky perorálnímu podávání probiotik, zatímco v placebové skupině se pozitivní kolonizace projevila pouze u 14,8 % pokusných osob. Perorálním podáváním vícedruhového probiotika se čtyřmi vybranými kmeny laktobacilů bylo dosaženo nejen úplné přirozené kolonizace pochvy laktobacily, ale také obnovení zdravé vaginální mikroflóry. Vědci zdokumentovali výrazné zlepšení vaginální mikroflóry (hodnocené podle Nugentova skóre) u 48,5 % transsexuálních žen během sedmi dnů díky perorálnímu podávání probiotik, zatímco v placebové skupině se pozitivní kolonizace projevila pouze u 14,8 % pokusných osob. Perorálním podáváním vícedruhového probiotika se čtyřmi vybranými kmeny laktobacilů bylo dosaženo nejen úplné přirozené kolonizace, ale také obnovení zdravé vaginální mikroflóry. Ta je tímto trvale udržitelná, protože přísun čerstvých laktobacilů ze střeva probíhá opakovaně podle potřeby.
Antibiotika? Nezapomeňte na vaginální mikroflóru!
Bakteriální vaginóza je nejčastější mikrobiální porucha poševního oblasti, která postihuje až 10 % žen (v těhotenství až 22 %). Přibližně u 30 % postižených se tyto potíže navracejí. Mezi charakteristické příznaky bakteriální vaginózy, které se vyskytují asi u 50 % pacientek, patří zvýšený výtok, svědění, bolest v oblasti pochvy a v podbřišku a nepříjemné pocity při pohlavním styku. Příčinou bakteriální vaginózy je přemnožení patogenních baktterií v poševní mikroflóře, např. bakterií Gardnerella vaginalis. Bakteriální vaginóza se léčí především perorálně nebo lokálně aplikovanými antibiotiky, jako je metronidazol nebo klindamycin – to však není vždy úplně ideální, zejména v prvním trimestru těhotenství. Vzhledem ke zvýšenému riziku bakteriální vaginózy zejména v průběhu těhotenství je proto nutné užívat adekvátní terapeutické alternativy. K častému opakování bakteriální vaginózy přispívá zejména již popsaný biofilm. Proto byla provedena placebem kontrolovaná studie s cílem zjistit účinky užívání nově vyvinutého probiotika na pacientky trpící bakteriální vaginózou.
Všeobecně lze říci, že užívání vícedruhového probiotika vedlo ke snížení výskytu recidivující bakteriální vaginózy a celkově se zlepšilo složení vaginálního mikrobiomu.
Všichni zúčastnění současně dostávali buď probiotika, nebo stejně vypadající placebo. Po čtyřech týdnech užívání netrpěla žádná z pacientek v probiotické skupině bakteriální vaginózou, zatímco v placebové skupině byla bakteriální vaginóza stále přítomna u 38 % žen. Z toho lze vyvodit, že užívání vícedruhového probiotika vedlo ke snížení výskytu opakované bakteriální vaginózy a celkově se zlepšilo složení vaginálního mikrobiomu. Vzhledem k jasně prokázaným přínosům se doporučuje terapie bakteriální vaginózy perorálními probiotiky.
