„Opustit byt, jít nakupovat, útulné posezení večer s přáteli, návštěva divadla – to vše pro mě bylo velmi nepříjemné“, říká Verena (28). „Neustále jsem si říkala: Jen ať nepřijde ta bolest břicha! Ona nutnost, neustále hledat toaletu, byla nepopsatelná.“ Stejně tak jako Verena, trpí každý pátý v rozvinutých zemích syndromem dráždivého tračníku. Ženy jsou postiženy dvakrát více než muži. Nejčastěji se problémy vyskytují poměrně brzy, a sice mezi 20. a 30. rokem života a setrvávají měsíce až roky. Tupé, křečovité bolesti břicha, pocit přesycenosti, nadýmání, zácpa střídavě s průjmy, ale i pálení žáhy, říhání, kručivé zvuky ve střevech a pocit nedostatečné vyprázdněnosti – tyto problémy trápily Verenu den za dnem. „Příslušný lékař, na kterého jsem se obrátila, však nenašel žádný fyziologický nález, nýbrž hovořil o syndromu dráždivého tračníku“, vzpomíná si mladá dáma. „Občas byly zvuky v mém střevě tak silné, že jsem styděla jít mezi lidi. Občas to bylo velmi silné pálení žáhy, zejména tehdy, když jsem o něco více najedla.“ říká Verena. Tato porucha funkce trávicího systému sice není nebezpečná, nicméně pocit studu-a s tím spojená ztráta chuti do života-je pro osoby postižené tímto problémem k uzoufání. Velmi často si tito pacienti stěžují na deprese.
Co je dráždivý tračník?
Podrobná diagnóza je právě při podezření na syndrom dráždivého tračníku naprosto nezbytná. Hlavně je důležité vyloučit ostatní onemocnění střev jako je například chronické zánětlivé onemocnění střev, infekce, vředy, celiakie nebo nesnášenlivosti na různé potraviny. K diagnostice je určená endoskopie, ale i jiné metody, jako například ultrazvuk nebo dechový test, díky kterému se dá zjistit laktózová intolerance. Univ.-Prof. Dr. Christoph Högenauer z oddělení klinické gastroenterologie a hepatologie, který je zároveň i vedoucím Theodor Escherich Laboratoře pro zkoumání mikrobiomu na lékařské univerzitě ve Štýrském Hradci říká: „Mezi alarmující příznaky, které hovoří proti syndromu dráždivého tračníku a zároveň poukazují na jiná onemocnění střev patří ztráta na váze, krev ve stolici nebo noční nutkání vyměšování.“
Co může být příčinou syndromu dráždivého tračníku?
Ještě před pár lety se nad syndromem dráždivého tračníku mávlo rukou jako nad něčím, co si člověk jen namlouvá, neboť zde nebyly žádné fyziologické náznaky nemoci. Dnes již ale víme, že dráždivý tračník je funkcionální poruchou střev. Příčiny této dysfunkce jsou rozmanité. Špatné osídlení střev bakteriemi může vést ke zvýšené plynatosti. To se přihodí, když jsou bakterie tvořící plyny oproti ostatním bakteriím důležitým pro trávení v přesile. Kvůli této nerovnováze v osídlení může být narušena i bariérová funkce střevní sliznice, stane se propustnou, z čehož se vyvine tzv. „leaky gut“ (syndrom zvýšené propustnosti střev). Vlastní ochranná funkce střevní sliznice je snížena, metabolické produkty střevních bakterií mohou aktivovat imunitní systém a způsobit tak zánět. Tvoří-li k tomu ještě bakterie z částí potravy velké množství plynů, může to jít ruku v ruce s pocitem přesycenosti a tlakem v břichu, stejně tak jako s nadýmáním. V důsledku peristaltiky a přecitlivělosti nervového systému ve střevě (viscerální hypersensitivita) také často dochází k bolestem břicha.
“Střevo je tvořeno přibližně 100 miliony nervových buněk a bloudivý nerv (nervus vagus) funguje jako zprostředkovatel mezi střevem a mozkem.“
Osa střevo-mozek
Stres a jiné psychosomatické faktory zvýhodňují změny v mikrobiomu, a to funguje i obráceně. Tímto jsou psychosomatické faktory podezírány jako možní původci syndromu dráždivého tračníku. Výzkum mikrobiomu vychází z toho, že střeva mají významný vliv na zdraví člověka. Koneckonců je naše střevo stokrát větší než celý povrch naší kůže a obsahuje přibližně 80 % všech našich imunitních buněk. Střeva jsou vybavena 100 miliony nervových buněk a fungují jako velitelské středisko, kde bloudivý nerv (nervus vagus) zprostředkovává komunikaci mezi střevem a mozkem. Komunikace na této „ose střevo-mozek“ byla doposud silně podceňována, neboť nám bylo známo jen málo o jejich souhře. Teprve od roku 2002 je možno probádat mikrosvět bakterií pomocí moderních sekvenčních metod – a i v tak krátké době nám věda přinesla úžasné výsledky. Tato osa mozek-střevo totiž řídí i jak se vyrovnáváme se stresem.
Když jsou střevní bakterie v nerovnováze
Sekvenční řazení lidského genomu se nám podařilo před okolo 20 lety, na sekvenčním řazení lidských bakterií vědci naplno pracují. Nové, důležité poznatky v oblasti onemocnění střev jsou nám ale již k dispozici. Christoph Högenauer: „V průběhu střevních zánětů získávají škodlivé mikroby převahu, dochází k nerovnováze v mikrobiotě, jako například při průjmu. Pomocí sekvenčního řazení prokázaly různé studie, že u pacientů s dráždivým tračníkem je počet Bakterií Clostridia vyšší než u zdravých jedinců, zatímco počet bakterií z rodu Bacteroidetes je velmi nízký. Různorodost bakterií, lékařsky řečeno diverzita, je u postižených značně snížená.“ Totéž platí i pro pacienty, u kterých vyvinul tzv. „post infekční syndrom dráždivého tračníku“. Dnes již víme, že iritující střevní problémy často nastávají po prodělání střevní infekce. U okolo 20 % všech pacientů trpících střevní infekcí jsou patogenní zárodky vyhubeny léky, nicméně průjmy a jiné příznaky zůstávají. Z původně neškodného onemocnění se tak vyvine „post infekční syndrom dráždivého tračníku“. I terapie antibiotiky může způsobit setrvávající podráždění střev. Při této léčebné terapii jsou totiž vyhubeny nejen ty „zlé“ patogenní mikroby, nýbrž i ty „dobré“ a pro naše tělo tak důležité bakterie. Typické změny ve střevech pacientů ukazují, jak citlivým ekosystémem jsou střeva a jejich bakteriální osídlení.
„Pravidelné užívání probiotik přispívá k posílení bariérové funkce střevní sliznice stejně tak jako k snížení nebo úplnému zamezení s ní spojených zánětlivých procesů.“
Jak léčit syndrom dráždivého tračníku?
Co se terapie syndromu dráždivého tračníku týče, nabízí se zde různé možnosti: Podle toho, o jakých příznacích mluvíme, u zácpy se obvykle podávají projímadla (laxativa) nebo protikřečová léčiva (spasmolytika) při průjmech, k tomu se přidá ještě i strava s rozpustnou vlákninou – občas se předepisují i antidepresiva, a to u pacientů, kteří jsou pod velkým tlakem. Tyto terapie působí ale pouze proti symptomům, ale neřeší příčinu těchto potíží.
I Verena má zkušenosti s těmito medikamenty. Tato mladá žena popisuje: „Po léčbě se potíže vždy znovu vrátily, a tak jsem se rozhodla hledat nové možnosti, jak to dostat pod kontrolu.“ Náhodou se dočetla o probiotických a synbiotických léčivech, které představují kompozici různých bakteriálních kmenů a uvádějí střeva do klidu. Po domluvě s lékařem se rozhodla pro tento způsob „zbavení se stresu“ vícedruhovými probiotiky, které představují kombinaci lidských střevních bakterií s různými způsoby účinnosti.
Pro vědce Christopha Högenauera se tento přístup shoduje s dosavadními poznatky studií. „Nejnovější metaanalýza 35 příslušných studií ukazuje, že ne všechna probiotika fungují na stejné bázi. Podle symptomu a charakteru potíží, jinak ale mají všeobecně velmi pozitivní účinky. Vícedruhová probiotika se podle studií prokázala jako více účinná než jednodruhová probiotika co se zklidnění příznaků týče.“ To dokazuje i shrnutí studií, u 21 % postižených to bylo zlepšení typických symptomů, 25 % již netrpí tak často bolestmi břicha a nadýmáním a frekvenci tak obávaného nutkání stolice se podařilo značně snížit.
Nová vědecká práce Lékařské Univerzity ve Štýrském Hradci se soustředí na účinky probiotik u syndromu dráždivého tračníku. Ve středu bádání stojí imunitní systém střevní sliznice (také nazýván mukózový imunitní systém) a jak protizánětlivé bakteriální kmeny podporují střeva a jejich funkci a přispívají tak k regulaci stresem podmíněných poruch. Výsledky ukázaly, že pravidelné užívání synbiotik přispívá k posílení střevní sliznice a její bariérové funkce stejně tak jako ke zmírnění, resp. zastavení zánětlivých procesů. Hormon štěstí serotonin a „spací“ hormon melatonin mohou být díky tomu zase znovu produkovány v dostatečné míře a střeva se dostávají do klidu. Teď už i německé společenství pro gastroenterologii, trávicí potíže a poruchy metabolismu (DGVS) doporučuje ve svých pokynech užívání probiotik při syndromu dráždivého tračníku, nicméně je ale důležité, aby se volba bakteriálního kmene odvíjela od příznaků. Také při bolestech, průjmech, zácpě a nadýmání v důsledku syndromu dráždivého tračníku doporučuje DGVS probiotika.
Vereně se tak změnil život. Jak křečovité bolesti břicha, tak i otravné nutkání stolice se výrazně zlepšily. Zase si může bezstarostně vyjít s přáteli a na výlety, její střevo již není podrážděné. Ani pracovní stres pro ni už není překážkou, neboť denně užívá speciální synbiotika. „Jsem schopná se snadněji uvolnit a přijde mi i jednodušší se zdravě stravovat. Dělá to mému střevu jednoduše dobře.“
Takto rozpoznáte syndrom dráždivého tračníku
Jako pomocník lékařům byla vyvinuta tzv. ROM-III-kritéria. Diagnóza syndromu dráždivého tračníku je stanovena, když jsou splněna následující kritéria:
Za poslední rok musí pacient trpět bolestmi břicha nebo nevolností v kombinaci se dvěma nebo třemi následujícími aspekty, a to nejméně po dobu dvanácti týdnů (nemusí to být v kuse):
- Úleva od potíží po vyměšování
- Počátek bolestí je spojen se změnou frekvence návštěv toalety
- Počátek bolestí je spojen se změnou konzistence stolice
Následující vedlejší kritéria slouží k potvrzení diagnózy:
- Abnormálně častá frekvence návštěv toalety (např. stolice častěji než třikrát denně nebo méně než třikrát týdně)
- Abnormální konzistence stolice
- Abnormální vynechávání stolice (např. silné tlačení, impulzivní, nekontrolovatelné nutkání vyprazdňování, pocit nedostatečného vyprázdnění)
- Sliz ve stolici
- Nadýmání a nadýmavý pocit
Diagnóza funguje pouze za předpokladu, že se zde nejedná o žádné jiné strukturální nebo biochemické změny ve střevech, a proto je nejdříve naprosto nutné vyloučit jiná onemocnění gastrointestinálního traktu.
Co pomáhá při syndromu dráždivého tračníku?
Pomoc přímo z přírody
Celá řada rostlin, bylin a koření je velmi ceněná pro nejen jejich chuťové složení, nýbrž i pro jejich léčivé účinky. Při nadýmání nebo křečích se osvědčil kmín nebo máta. Látky v nich obsažené působí uvolňujícím účinkem a pomáhají od křečí, mátový olej k tomu navíc působí protizánětlivě. Zklidňující účinky na žaludek a střeva má i heřmánek, meduňka nebo levandule, které člověk může pít jako čaj nebo užívat ve formě preparátů. Za opravdu zázračný prostředek platí papája, která je bohatá na důležité enzymy, podstatné mastné kyseliny, stopové prvky, sekundární rostlinné látky a vitamíny A, B, C a tím představuje léčivý multitalent. Při nadýmání, bolestech břicha nebo zácpě působí uvolňujícími účinky a reguluje zažívání.
Udělejte něco pro svou duši
Dopřejte si uvolnění! Stres narušuje chod střev a jeho bakterie – právě lidé se syndromem dráždivého tračníku by měli dávat pozor na svou vnitřní rovnováhu a snažit se udržet svá střeva v rovnováze. Jóga, různé techniky na uvolnění, procházky v přírodě, autogenní tréning přispívají k udržení souladu těla a duše.
Jezte s rozvahou
Zřekněte se těžko stravitelných jídel jako jsou smažená a tučná jídla a sladkosti a zaměřte se na to, co vám dělá dobře a co způsobuje potíže. Ne každý průběh onemocnění je totožný, a proto je velmi důležité sestavit si jídelní plán na míru. Dbejte na to, abyste si dopřáli dostatek času pro své jídlo u jezte s požitkem. Pro střeva je lepší jíst více menších porcí než méně větších porcí. Také dostatek tekutin je pro tělo důležitý, ideálně voda nebo čaj. Souhra obsažených látek vysoce kvalitních potravin zaručuje, že Vaše střeva zůstanou ve stabilním stavu silná obrany a špatné mikroby je nevyvedou z rovnováhy.
Proč probiotika?
Běžné terapie léky se zaměřují na zmírnění symptomů syndromu dráždivého tračníku. Terapie probiotiky či synbiotiky započíná u příčiny narušení základních funkcí, a sice ve střevě a jeho flóře. Probiotika jsou produkty z přirozeně „dobrých“ bakterií, které naše střevo potřebuje k vyřízení všech svých úkolů. Tyto mikroorganismy nabízejí šetrné řešení, jak přivést střeva zpět do pořádku – zcela bez vedlejších účinků. O střevních bakteriích jako jsou Bifidobakterie, Laktobacily a Laktokokové dnes již víme že mohou být při mnoha střevních onemocněních velmi nápomocní. A protože každá kombinace bakterií působí rozdílně, doporučuje se používat probiotické přípravky specifické pro dané potíže.
