Naše moderní stravovací návyky způsobují, že velká část populace není dostatečně zásobena důležitou vlákninou. To může vést nejen k zažívacím potížím, jako je zácpa, ale také ke snížení počtu důležitých bifidobakterií a laktobacilů ve střevě, jejichž životní základ tvoří právě speciální vláknina.
Ruku na srdce – jak dobře funguje vaše trávení? Chodíte pravidelně a v klidu “na velkou”, nebo patříte k těm 20-25 % populace, kteří mají problémy s vyprazdňováním a trpí zácpou? To, že mohou být naše střeva pomalá, často souvisí s naším životním stylem. Kromě stresu a nedostatku pohybu je za vznik (chronické) zácpy zodpovědný zejména příliš malý příjem tekutin a jídlo s příliš malým obsahem vlákniny.
Příliš malý příjem tekutin (upřímně – pijete každý den 1,5-2 litry vody?) polotovary, průmyslově zpracované potraviny a málo čerstvého ovoce a zeleniny způsobují, že se většině populace nedostává dostatečného množství vlákniny. Dokazuje to i Národní průzkum spotřeby II: muži (v průměru 25 g/den) i ženy (v průměru 23 g/den) konzumují méně vlákniny, než je doporučené denní minimum (30 g).
V důsledku toho se tak výrazně snižuje objem stolice a ta v důsledku nedostatku tekutin a vlákniny ztvrdne a zůstávají v ní neztávené zbytky, což vede k zácpě.
Vláknina coby základ pro život
Nedostatek vlákniny však nemá vliv pouze objem a konzistenci stolice, ale také na naši důležitou střevní flóru. Vláknina totiž slouží jako důležitý základ její výživy. Pokud nemají střevní bakterie k dispozici dostatek vlákniny, tak buď využívají jako potravu ochrannou vrstvu střevního hlenu, nebo zahynou. Snížený počet a rozmanitost bakterií ve střevě mimo jiné i způsobuje, že se z potravy vstřebává méně důležitých živin. To může být z dlouhodobého hlediska problém pro celý organismus, kvůli snížené kvalitě a rozmanitosti živin v naší potravě. Kromě toho je omezena tvorba důležitých mastných kyselin s krátkým řetězcem (např. butyrátu, který slouží jako zdroj energie pro buňky střevní sliznice).
Většinu “ztracených” střevních bakterií však nelze jednoduše znovu doplnit, neboť jsou anaerobní, tj. nesnášejí kyslík, a proto je nelze kultivovat a užívat ve formě probiotik. Důležitým bakteriím ve střevě je však možné vytvořit zázemí cíleným přísunem vhodné vlákniny – například pomocí tzv. prebiotik.
Přirozený zdroj vlákniny
Dva vědecky dobře prozkoumané zdroje vlákniny jsou obsaženy ve stejném poměru ve speciálním prebioticích Institutu AllergoSan. Speciálně zpracovaný rezistentní kukuřičný dextrin v sobě spojuje hned několik užitečných vlastností. Jedna část pomalu fermentuje v tlustém střevě (= tvorba mastných kyselin s krátkým řetězcem, např. butyrátu) a 50 % je vyloučeno ve formě nerozpustné vlákniny, čímž se zvyšuje objem stolice. Guarová guma, která byla speciálně vyvinuta pro konzumaci, má vynikající bobtnavé vlastnosti a slouží jako potravní základ pro bifidobakterie a laktobacily tvořící kyselinu mléčnou. To ovlivňuje hodnotu pH, zvyšuje produkci mastných kyselin s krátkým řetězcem a vytváří příznivé prostředí ve střevě. Studie potvrzují pozitivní účinky guarové gumy při zácpě i průjmu.
Střeva bez energie
Zácpa
Z lékařského hlediska je zácpa, nebo také obstipace, definována jako obtížné vyprazdňování střev méně než třikrát týdně.
Nedostatek tekutin a vlákniny se odráží nejen v četnosti stolice, ale je také jasně zřetelný. V toaletě lze nalézt jen jednotlivé pevné kuličky nebo hrudkovitou stolici připomínající párek.
Vláknina
Vláknina je nestravitelná složka rostlinné potravy, která se do tlustého střeva dostává téměř v nepozměněné podobě. Zde slouží jako potravinový základ důležitým střevním bakteriím a v kombinaci s dostatečným množstvím tekutin zajišťuje zvětšení objemu stolice a její měkkou konzistenci. Mezi potraviny obzvláště bohaté na vlákninu patří celozrnné výrobky, semínka, ořechy, luštěniny, ovoce a zelenina. Doporučení denní množství vlákniny je 30 g.
