Novinky ve výzkumu

Vliv střevních bakterií na naše hormony

První výsledky výzkumu naznačují, že střevní mikrobiom hraje ústřední roli v regulaci tělu vlastních hormonů.

Složení střevní mikroflóry

To, co vědci předpokládali již ve starověku, je nyní stále více uznáváno v moderní medicíně. A sice, že střevní bakterie ovlivňují naše zdraví v mnoha ohledech. Rozhodují o tom, které složky potravy se v těle absorbují a jak se zbavit nepotřebných zbytků, mají vliv na náš imunitní systém, ale i na regulaci tělesné hmotnosti. Stovky různých druhů bakterií osídlují naše střeva a nevyvážené složení střevní mikroflóry – tj. zvýšený podíl „špatných“ a snížený podíl „dobrých“ bakterií – může mít nepříznivý vliv na zdraví. Zdravotními důsledky této nevyvážené střevní mikroflóry mohou být chronická zánětlivá střevní onemocnění, potravinové intolerance a alergie, stejně jako psychické poruchy a neurologická onemocnění. Obrovský potenciál mikrobiomu pro naše zdraví je stále z velké části neprozkoumaný, ale četné studie již prokázaly, že střevní bakterie mohou ovlivňovat všechny oblasti našeho organismu – včetně hormonální rovnováhy.

Střevo - hormonální centrála?

Střevo a mozek jsou úzce propojeny mimo jiné prostřednictvím nervových drah (enterální nervový systém), metabolických produktů střevních bakterií a hormonů. Střevo může například mozku sdělit, které živiny tělu chybí. Celá řada našich hormonů je dokonce produkována v samotném střevě v závislosti na složení naší střevní mikroflóry. Patří mezi ně hormony štěstí dopamin a serotonin a ve střevech se také nachází vysoké koncentrace spánkového hormonu melatoninu. Hormony ovlivňují náš každodenní život a náš hormonální vývoj je patrný zejména při narození, ve fázi vývoje dítěte, během puberty a v období menopauzy nebo andropauzy (menopauza u žen i mužů).

Kromě endokrinních (hormonálních) žláz, které uvolňují své sekrety do krevního oběhu, se v současné době se dostává do popředí zájmu také mikrobiom coby producent biochemických látek, a tedy jako důležitý faktor centrálních tělesných změn. Souhra střevních bakterií má tedy významný vliv nejen na metabolická onemocnění, jako je diabetes 2. typu nebo obezita. Nevyvážená střevní mikroflóra může také podporovat tvorbu zánětlivých a autoimunitních onemocnění nebo nádorů a mít významný vliv na endokrinologická (hormonální) onemocnění.

Hladina estrogenu v nerovnováze

Nové výzkumy ukazují, že střevní mikrobiom hraje hlavní roli v regulaci hladiny estrogenu v těle, a ovlivňuje tak riziko vzniku některých hormonálních onemocnění. Pokud je střevní mikrobiom v rovnováze, tělo produkuje správné množství enzymu ß-glukoronidázy, který je zodpovědný za regulaci hladiny estrogenu v těle, zejména ve vaječnících. Narušení rovnováhy mikroorganismů ve střevní mikroflóře může naopak narušit aktivitu tohoto enzymu, což může vést k nedostatečnému nebo nadměrnému množství volného estrogenu. Mezi onemocnění, která z toho mohou vyplývat, patří endometrióza, rakovina prsu a prostaty a syndrom polycystických vaječníků (PCOS).

Některé hormony jsou produkovány v samotném střevě v závislosti na složení naší střevní mikroflóry.

PCOS je nejčastější hormonální porucha u žen v plodném věku. V Evropě jí trpí 4-12 % žen – postiženi mohou být i jejich mužští příbuzní. U žen je PCOS charakterizován zvětšenými vaječníky s mnoha malými cystami po okrajích. Mezi typické příznaky patří vynechání menstruace, nenaplněná touha po dětech, obezita a kosmetické problémy, jako je vypadávání vlasů, zvýšené ochlupení nebo špatná pleť. PCOS je často spojen s inzulinovou rezistencí, která v dlouhodobém horizontu skrývá riziko vzniku cukrovky 2. typu. Zvyšuje se také pravděpodobnost kardiovaskulárních onemocnění. Příčinou PCOS je nadbytek mužských hormonů (androgenů) v poměru k ženskému hormonu estrogenu. Mezi možné příčiny této nerovnováhy v hormonálním systému patří genetická predispozice (i když pro PCOS neexistuje žádný specifický gen) a zvýšená hladina testosteronu u matky během těhotenství – nebo ve střevním mikrobiomu.

Mikrobiom a PCOS?

Z kvalitativních studií víme, že mikrobiom může přispívat k potížím spojeným s PCOS tím, že ovlivňuje energetický metabolismus, tělesnou hmotnost a citlivost na inzulín. Je také známo a jasně prokázáno, že střevní mikroflóra je úzce propojená s chronickými záněty a zvýšenou propustností střeva. Dědičnost specifických bakterií může mít vliv i na dědičnost PCOS, kterou nelze jednoznačně vysvětlit geneticky.

V rámci několika nedávných rakouských (pilotních) studií byla zkoumána souvislost se složením mikrobiomu u pacientek s PCOS ve srovnání se zdravými kontrolními skupinami. Vyšetření ukázala, že fekální mikrobiom pacientek s PCOS je výrazně pozměněn, a má tedy nižší diverzitu a pozměněné složení fylů. Kromě toho bylo zjištěno, že přinejmenším některé parametry svědčí o snížené funkci střevní bariéry a endotoxemii (pozn. překl. „otrava“ způsobená rozpadem bakterií, při níž se uvolňují tzv. endotoxiny bakterií a dostávají se do krevního oběhu).

Zvýšená propustnost střevní bariéry má například negativní dopad na citlivost na inzulín, tj. je zapotřebí více inzulínu, což může vést k cukrovce. Zvyšuje se také množství biologicky dostupných androgenů, což může narušit hormonální rovnováhu. Kromě pozměněného mikrobiomu byla zjištěna také zvýšená hladina zánětlivého parametru zonulinu, který je považován nejen za marker střevní propustnosti, ale souvisí také se sníženou bakteriální diverzitou ve střevech pacientů s PCOS.

Existuje tedy fascinující, úzce propojená interakce mezi mikrobiomem a (pohlavními) hormony, imunitou a energetickým metabolismem. Přesný význam mikrobiomu je třeba určit ve studiích, ale první poznatky ukazují, že modulace narušené střevní mikroflóry u pacientek s PCOS může v budoucnu představovat novou terapeutickou možnost, jak cíleným podáváním probiotik pozitivně ovlivnit hormonální rovnováhu i potíže při endokrinologických onemocnění, a to bez vedlejších účinků spojených se současnou medikací. Výzkumné projekty se v blízké budoucnosti budou tomuto vzrušujícímu tématu intenzivně věnovat i nadále a jistě potvrdí dalekosáhlý význam mikrobiomu pro naše zdraví.

Hormony

Slovo hormon je odvozeno ze starořeckého slova „hormaen“, což znamená dodávat energii nebo stimulovat. Termín zavedl anglický fyziolog Ernest Starling, který je považován za objevitele trávicího hormonu sekretinu. Hormony jsou produkovány endokrinními žlázami a uvolňovány přímo do krve – tímto způsobem mohou působit i na buňky, které jsou vzdálené od místa, kde jsou hormony produkovány, a fungují tak jako důležití chemičtí „poslové“ mezi různými orgány.

Přehled nejdůležitějších hormonů

Adrenalin pomáhá tělu mobilizovat dodatečnou sílu v nebezpečných a stresových situacích, kterou potřebuje pro „útěk nebo boj“. Tento hormon je produkován v dřeni nadledvin a odtud je uvolňován do krevního oběhu.

Kortisol je produkován v kůře nadledvin a stejně jako adrenalin je jedním z tzv. stresových hormonů. Ovlivňuje cévy a metabolismus a je důležitý zejména pro rovnováhu solí v krvi.

Dopamin a serotonin: Tyto hormony a neurotransmitery jsou zodpovědné za přenos vzruchu z jedné nervové buňky na druhou. Jsou také známé jako tzv. hormony štěstí.

Endorfiny jsou tělu vlastní opiáty a působí mimo jiné jako přírodní léky proti bolesti. Tyto látky také zajišťují, že lidé jsou v případě nouze stále schopni reagovat.

Inzulín umožňuje tělu ukládat energii. Po konzumaci sacharidů se v těle zdravého člověka uvolňuje inzulín, který zajišťuje, že se cukr dostane do buněk, kde může být uložen, a hladina cukru v krvi klesá. Pokud je tento mechanismus narušen, např. v důsledku příliš malého množství inzulinu nebo zvýšené inzulinové rezistence buněk (zvýšená potřeba inzulinu), vyžaduje to obvykle medikamentózní léčbu.

Melatonin je hormon, který řídí denní a noční rytmus. Je produkován především v epifýze ze serotoninu, ale i na jiných místech v těle, například v trávicím traktu.

Estrogen a testosteron: Pohlavní hormony jsou zodpovědné za to, že ženy vypadají jako ženy a muži jako muži. Ovlivňují naše sexuální chování a schopnost reprodukce.

Estrogen pod lupou

Estrogen má v lidském těle mnoho důležitých funkcí. Reguluje ukládání tuku, reprodukční schopnost žen, kardiovaskulární zdraví, tvorbu kostí a obnovu buněk. U žen v menopauze je narušení estrobolomu – části mikrobiomu související s rovnováhou estrogenu – spojeno se zvýšenou pravděpodobností obezity, kardiovaskulárních onemocnění a osteoporózy. U obézních lidí, pacientů s osteoporózou nebo kardiovaskulárním onemocněním je totiž také výrazně vyšší pravděpodobnost nevyvážené střevní mikroflóry. Souvislost mezi těmito onemocněními a estrobolomem je tedy zřejmá. Nepříznivý jídelníček a nezdravý životní styl mohou narušit činnost estrobolomu. Bylo také zjištěno, že antibiotika a hormonální antikoncepce mění jak bakteriální rovnováhu, tak hladinu estrogenu v těle.