Co je příčinou zánětu močového měchýře?
Ve zhruba 80 % případů je původcem zánětu močových cest bakterie Escherichia coli, běžně přítomná ve střevech. Přes konečník se může dostat až do močových cest a způsobit bolestivé příznaky, jako je pálení při močení a časté nutkání na toaletu.
Ženy trpí zánětem močových cest až 50krát častěji než muži, hlavně kvůli kratší močové trubici a blízkosti konečníku a mezi další rizikové faktory patří nízký příjem tekutin, zadržování moči, špatná hygiena (po stolici nebo sexu), prochladnutí, těhotenství, cukrovka či hormonální změny (např. menopauza).
Na zánět močového měchýře mohou poukazovat symptomy jako je pálení a bolest při močení, časté nutkání k močení zkalená nebo nepříjemně zapáchající moč, pocit neúplného vyprázdnění a bolest v podbřišku někdy lehká horečka nebo celková únava nebo bolest při pohlavním styku.
Jak se bakterie E. coli udržují v močovém měchýři?
Vědci z Basileje a ETH Zürich popsali v odborném časopise Nature Communications, jak se bakterie E. coli pomocí proteinu FimH, který působí jako „lepidlo“, přichytí na sliznici močového traktu. Střevní bakterie vlastní dlouhé, vláknovité výběžky, na jejichž konci vytváří protein FimH malý háček, který se přichytává na molekuly cukru na povrchu buněk močového traktu. Tento mechanismus působí tak, že čím silnější proud moči, tím pevněji je bakterie přichycena, čímž nemůže být vyplavena močí.
„Díky kombinaci různých biofyzikálních a biochemických metod jsme byli schopni osvětlit vlastnost FimH se vázat s doposud nedosaženou přesností.“ říká Glockshuber. V jejich studii vědci úplně poprvé dokazují, jak mechanické síly regulují schopnost FimH se vázat. „Protein FimH se skládá ze dvou částí, kde druhá část, která se neváže na cukr určuje, jak pevně se ta první část bude vázat na molekuly cukru“, vysvětluje Maier. „Když jsou nyní obě části proudem moči od sebe odtrženy, vazebné místo pro cukr se uzavře. Pokud však tahové síly poleví, vázací kapsa se otevře. Nyní se bakterie mohou uvolnit a cestovat močovou trubicí.“
Studie ukazují, že bakterie E. coli mohou přežívat uvnitř buněčné výstelky močového měchýře, kde jsou skryté před antibiotiky i imunitním systémem. Následně se mohou znovu aktivovat: například ve chvíli, kdy se ve spodní části močového traktu objeví v mírném počtu bakterie Gardnerella vaginalis, k čemuž může dojít třeba při sexuálním styku. Tato bakterie naruší buněčnou vrstvu měchýře a uvolní bakterie E. coli, které se poté mohou množit a způsobovat záněty.
Jak se nejlépe vypořádat se záněty močových cest?
Záněty močových cest jsou druhým nejčastějším důvodem k předepsání antibiotik. Nicméně v časech stoupající rezistence se stále více častěji poohlížíme po alternativních léčebných metodách. Při prevenci a boji proti infekcím způsobených bakterií E. coli by byly vhodnou alternativou léčiva, která zabraňují bakteriím uchytit se v močových cestách přes FimH, čímž bychom se vyhnuli přehnanému nasazování antibiotik a vzrůstu s nimi spojené rezistence. Prof. Ernst z farmaceutického centra Univerzity v Basileji se zabývá již roky výzkumem FimH-antagonistů. Výsledky, které se týkají způsobu fungování FimH tyto snahy jen podpoří a budou velkým přínosem pro identifikaci patřičných účinných látek.
Při zánětu močových cest mohou být také velmi užitečná probiotika, zejména pokud se infekce opakují nebo pokud je potřeba obnovit přirozenou mikroflóru po užívání antibiotik. Probiotika obnovují přirozenou mikroflóru pochvy a střev, která slouží jako první obranná linie proti patogenům, včetně bakterie E. coli a zabraňují také přemnožení nežádoucích bakterií, jako je například Gardnerella vaginalis, která může spustit reaktivaci infekce. Protože 70 % našich imunitních buněk sídlí ve střevech, posílí cílené užívání probiotik také náš imunitní systém a prospěšné laktobacilyobsažené v mnoha probiotických preparátech vytvářejí v pochvě kyselé prostředí, ve kterém se škodlivé bakterie hůře množí.
