18. Jan 2022

Ing. Elisabeth Schön, MSc.

Potravinová intolorance nebo alergie?

Stále více lidí trpí alespoň jednou nebo více potravinovými intolerancemi, které označujeme také jako potravinové nesnášenlivosti. Často se ale tyto intolerance staví na stejnou úroveň s alergiemi. I když jsou příznaky podobné, jsou zde zásadní rozdíly, a to zejména co se týče jejich příčiny a celého mechanismu. Jak rozpoznáme potravinovou intoleranci a co se za ní skrývá?

Rozdíl mezi alergií a intolerancí

Alergie na potraviny je přehnanou reakcí imunitního systému, která je vyvolána částmi bílkovin v potravinách, jež naše tělo považuje za cizí. Při této přehnané reakci se tvoří protilátky, tzv. imunglobuliny. Potkají-li se alergen a protilátka, začnou mastocyty v našem těle vyplavovat histamin. Histamin je endogenní látka, která je tvořena v malém množství při trávení a ve větším množství při alergických reakcích. „Opravdová alergie na potraviny se vyskytuje jen zřídka. Pouze okolo 2-5% světové populace trpí alergií na určitou skupinu potravin. V německy mluvících zemích je to až 8 % dětí a asi 1-4% dospělých“, uvádí Katharina Hammerl, MSc., výživová expertka a lékařská poradkyně Institutu Allergosan.

Neléčíme-li celiakii, střevní sliznice se charakteristicky promění: Klky v tenkém střevě, tyto nesčetné drobné výčnělky střevní sliznice, jsou postupně redukovány. Toto označujeme jako vilózní atrofii. Při přísné bezlepkové dietě se poškozená sliznice tenkého střeva obnoví.

Podstatně častěji se vyskytují potravinové intolerance. Intolerance vůči určité potravině nemá na rozdíl od alergie nic společného s reakcí imunitního systému, nýbrž je způsobená chybnou funkcí enzymů. Jedinou výjimkou je alergie na lepek. Tady je totiž imunitní systém silně zapojen. Ale ať už se jedná o alergii nebo intoleranci – potíže v trávicím traktu jsou velmi podobné: nadýmání, bolesti břicha, průjem nebo zácpa se vyskytují velmi často. „Sacharidy například není naše tělo schopné dostatečně vstřebat a jejich zbytky pak dostanou do těch částí střev, do kterých nepatří. Bakterie, které se tam nachází, je rozloží na cukr a zbytkové produkty, což pak vede k potížím“ vysvětluje Mag. Hammerl. Vedle příznaků v trávicím traktu se mohou objevit i nespecifické příznaky jako je například únava a celkové vyčerpání, bolesti hlavy, tachykardie, potíže při polykání a lehká rýma. A právě protože jsou některé příznaky často nejasné, nedá se zas až tak rychle stanovit diagnóza, a to může pro dotyčného znamenat skutečnou odyseu.

Nejčastější intolerance

K nejčastěji se vyskytujícím intolerancím patří laktózová, fruktózová a histaminová intolerance, stejně jako intolerance lepku neboli celiakie. Při laktózové intoleranci -nesnášenlivosti na mléčný cukr- se jedná o trápení podmíněné enzymy. „Enzym laktáza není tvořen v dostatečném množství, důsledkem čehož nemůže být mléčný cukr ve střevech rozštěpen na glukózu a galaktózu. Místo toho střevní bakterie laktózu rozloží. To pak vede k typickým symptomům jako je nadýmání nebo průjem“, osvětluje výživová expertka. Laktózová intolerance je velice rozšířená: V severských zemích je 80-90% obyvatel schopno štěpení laktózy, což naproti tomu dokáže pouze 10-30 % procent obyvatel jižanských národů. Co se obyvatel Asie a rovníkových národů týče, jsou to jen 1-2 %.

Histaminová intolerance je taktéž enzymovou intolerancí. Díky enzymu diaminoxidáze (DAO) je histamin odbouráván ve střevech. Tvoří-li se příliš málo DAO, není histamin dostatečně odbourán. Toto se stane, když DAO enzymy nestačí pracovat potřebně rychle, neboť jsme s potravou přijali příliš mnoho histaminu (např. červené víno, sýr, oříšky,). I v případě poškození střevní sliznice, nebo když dojde ke stresovým situacím, nejsou DAO enzymy schopné vykonávat svou práci dobře. Výsledkem toho jsou bolesti břicha a hlavy, průjem, kožní vyrážky, svědění, lehká rýma, a dokonce i astma nebo poruchy srdečního rytmu.

„Intolerance vůči určitým potravinám není– narozdíl od alergie – založena na reakci imunitního systému, ale obvykle na chybné funkci enzymů.“

U fruktózové intolerance musíme rozlišovat mezi malabsorpcí fruktózy, kdy ovocný cukr není dostatečně vstřebán a dědičnou intolerancí na fruktózu. Nadýmání, křeče v břichu a nevolnost se u této nemoci vyskytnou po konzumaci ovoce, marmelády, ovocných šťáv, či různých druhů zeleniny.

Intolerance na lepek – která není totéž co alergie na pšenici – je intolerance vůči bílkovinám lepku, které se nachází v mnoha obilovinách, jako je žito, oves, špalda a pšenice. U její těžší formy, celiakie, se jedná o autoimunitní onemocnění, které vede k chronickému zánětu sliznice tenkého střeva. Tímto je funkce tenkého střeva značně omezená a absorpce živin narušená. V důsledku toho trpí pacienti různými nedostatky, poruchami trávení a dalšími rozličnými příznaky. Z toho vzniklá vilózní atrofie – tak označujeme tvarovou změnu klků (což jsou četné, malé výstupky na povrchu střevní sliznice) – je charakteristická pro celiakii (viz grafické znázornění). Lidé postižení tímto problémem musí v případě intolerance dbát na dostatečný příjem živin, ale zejména pak na výhradně bezlepkovou stravu.

Méně známé intolerance

Vedle těchto známých intolerancí existují ještě i přecitlivělosti na některé potraviny, které se nevyskytují tak často, takzvané pseudoalergie. Expertka Mag. Hammerl vysvětluje: „S frekvencí 0,1 % se tyto vyskytují jen zřídka. Mnohem častější je domněnka pacientů, že touto přecitlivělostí trpí. Lidé s chronickou kopřivkou tíhnou více k pseudoalergiím.“ K těm patří například přecitlivělost na oxid siřičitý a siřičitany. Sloučeniny síry se používají hlavně ke konzervaci potravin, kde zabraňují například hnědnutí sušeného ovoce. Vyskytují se však také přirozeně v potravinách. Takto obsahuje víno, zelí, šťáva z hroznového vína a citrónů velké množství siřičitanů.

I ostatní látky přidané v potravinách, všeobecně známé jako „Éčka“ mohou v ojedinělých případech vyvolat pseudoalergickou reakci.  K těmto látkám patří konzervační látka kyselina benzoová, různá barviva, aromatické látky nebo dochucovadlo glutamát.  přecitlivělost na glutamát jde často ruku v ruce s takzvaným „syndromem čínské restaurace“, který se projevuje bolestmi hlavy, pocitem napětí v hlavě a na obličeji, nadměrným pocením a závratí. Druhy potravin a látky, které pseudoalergie vyvolávají, způsobují však ve větším množství jen příznaky a dá se jim v každodenním životě docela dobře vyhnout, nebo lépe řečeno, dají se vyškrtnout z jídelníčku.

Diagnostika intolerance

Diagnóza, co se intolerancí týče není v mnoha případech jednoduchá může často trvat i déle. V případě malabsorpce fruktózy a laktózové intolerance se provádí H2 dechový test. Při tomto testu se užije laktózový roztok na prázdný žaludek a na to se pak v pravidelných intervalech určuje koncentrace vodíku v dechu. Při dědičné fruktózové intoleranci se provádí genetický test.

Co se týče určení histaminové intolerance, tady zatím bohužel ještě nemáme k dispozici jednotnou diagnostiku. Zde je zejména důležitá spolupráce pacientů. V prvé řadě je určená anamnéza, zpravidla prostřednictvím alergologa, a také je vyhodnocena hladina diaminoxidásy v krvi.  Je-li koncentrace DAO příliš nízká, můžeme vycházet z toho, že se jedná o histaminovou intoleranci. Sebepozorování je základním krokem v diagnostice: Přibližně po dobu 3-6 týdnů by měl člověk přejít na stravu s nízkou hladinou histaminu a pozorovat, co se stane. Poté jsou pod lékařským dohledem do jídelníčku postupně znovu zařazeny všechny potraviny. Opět je třeba vést si deník a zaznamenat si, které potraviny jsou konzumovány a které mohou být příčinou oněch příznaků. To často usnadňuje určení podezřelých látek. Kromě toho lze provést kožní testy na různé alergeny a další vyšetření krve. Tyto testy však často poskytují falešné výsledky. “Proto je vyvolání příznaků identifikovanou potravinou jednou z nejinformativnějších diagnostických metod, ale musí se provádět opatrně kvůli možné imunologické reakci,” zdůrazňuje expertka. Při podezření na histaminovou intoleranci by měla být diagnóza ideálně doprovázena nutriční terapií. Celiakii lze určit pomocí určitých protilátek a toto určení se provádí krevním testem. Další jistotu poskytuje biopsie tenkého střeva. Celý proces diagnostiky se v posledních letech velmi zdokonalil. To je jeden z důvodů, proč je u stále většího počtu lidí diagnostikována nesnášenlivost na lepek.

Co dělat, když trpíte potravinovou intolerancí?

Speciální vícedruhová probiotika podporují obnovení střevní flóry

Co dělat, když se ale zažívací potíže a další potíže znovu objeví? Při podezření na nesnášenlivost mohou určité kroky přinést zlepšení, i když zpočátku není jasné, které potraviny nejsou tolerovány. S diagnózou může pomoci například, když si člověk vede potravinový deník. Veškerá konzumovaná jídla a vyskytující se stížnosti jsou zdokumentovány. Důležité je také si zaznamenat denní dobu a hodinu, protože příznaky se často mohou objevit v různých částech dne. Deník může poskytnout prvotní informace o tom, které potraviny tělo nesnáší dobře a měl by se také ukázat ošetřujícímu lékaři, neboť může pomoci s diagnózou.

Po identifikaci podezřelých potravin je dalším krokem jejich vyřazení z jídelníčku na dobu přibližně osmi až dvanácti týdnů. Vylučovací nebo eliminační dieta dává trávicímu systému čas na odpočinek a střeva se tak mohou zotavit. V této fázi je obzvláště prospěšné zásobovat střeva zdraví prospěšnými bakteriemi. Výživová specialistka Hammerl vysvětluje: „Prospěšné bakterie lze do těla dostat pomocí probiotik, která navracejí bakteriální flóru do rovnováhy. Bifidobakterie a bakterie mléčného kvašení se přirozeně vyskytují v trávicím traktu a jsou zodpovědné za to, že náš imunitní systém funguje optimálně, a že ve střevech probíhá obrana proti patogenům a je vytvořena hrubá střevní bariéra proti alergenům.“ Zejména v případě potravinové intolerance je důležité dodat organismu tyto prospěšné bakterie a podpořit tak vlastní střevní flóru, pokud je střevní mikrobiom oslaben. “Speciální vícedruhová probiotika podporují stavbu střevní sliznice, potlačují zánětlivé reakce a mají stabilizující účinek na imunitní systém,” zdůrazňuje Hammerl.

Zejména pokud nedojde ke zlepšení, je třeba konzultovat lékaře, existuje-li podezření na nesnášenlivost. Je možné, že bude nutné doporučení k alergologovi nebo gastroenterologovi.

Po zjištění, co je na vině, byste měli při nákupu potravin vždy věnovat pozornost složení. Je dobré vědět: Složky způsobující alergie a přidané látky, které mohou vyvolat nesnášenlivost, musí výrobci uvádět na obalu a obvykle jsou ve složení vytištěny tučně.

 


 

Typické příznaky potravinové intolerance

  • Bolesti a křeče v břichu
  • Potíže při polykání
  • Nadýmání
  • Tachykardie
  • Bolesti hlavy
  • Zácpa
  • Kožní reakce (dermatózy)
  • Astmatu podobné příznaky
  • Zarudnutí v obličeji a na krku
  • Únava
  • Vývojové poruchy u dětí

Nejdůležitější pravidla výživy při intoleranci

Laktózová intolerance Histaminová intolerance Celiakie
Vyhněte se produktům obsahujícím laktózu: Mléko, mléčné produkty, sýr, čokoláda, smetanové zmrzliny, polotovary, pečivo (zde dbejte na přísady). Vyhněte se potravinám bohatých na histamin jako jsou citrusové plody, ananas, jahody, oříšky, rajčata, špenát, sýr, čokoláda, alkohol a některé čaje. Vyhněte se potravinám obsahujícím lepek: Veškeré výrobky obsahující pšenici, žito, špaldu, zelenou špaldu, oves, ječmen, jakož i běžné produkty jako je pečivo, müsli, pivo.
Běžte na jistotu se sójovým, rýžovým, mandlovým a kokosovým mlékem. Dbejte na přísady uvedené na obalu. Laktóza je coby alergen vždy vytištěna výrazně. Obsah histaminu je v čerstvě připravených potravinách mnohem nižší než v polotovarech a konzervách – vařte čerstvě zní naše rada! Upřednostňujte přírodní potraviny před polotovary. Dbejte na produkty s označením bez lepku.
Menší množství mléčného cukru je obsaženo například v ovčím sýru, sýru mozzarella a máslovém sýru. Vitamín B6 podporuje diaminoxidásu při štěpení histaminu, takže dbejte na dostatečný přísun vitamínu B6. Vhodnou alternativou k běžným obilovinám je rýže, kukuřice, proso, quinoa, amarant a pohanka.
 
Vždy nejlépe informováni
Náš OMNi-BiOTiC® Blog

Přečtěte si zajímavé články týkající se všeho kolem lidského střeva
a jeho mikroskopicky malých obyvatel a získejte tipy pro zdraví Vašich střev!

Novinky ve výzkumu, Potíže a poradenství
Přibírání na váze v důsledku užívání antibiotik
Matka a dítě, Novinky ve výzkumu
Od přání stát se matkou až k samotnému mateřství
Novinky ve výzkumu
Co našemu tělu v létě nesmí chybět
Novinky ve výzkumu
Co nesmí chybět v cestovní lékárničce
Potíže a poradenství
Cestovatelský průjem
Novinky ve výzkumu
Dovolená v pohodě místo žaludku na vodě
Institut AllergoSan
Za 30 let světovou značkou
Matka a dítě
Alergie u dětí