Léky ovlivňují mikrobiom nečekaně silným způsobem. Střevní bakterie ale naopak také ovlivňují účinnost léků. Tato zajímavá interakce v současnosti zaměstnává vědu.
Léky dráždí střevní sliznici
Střevo je domovem mnoha různých bakterií a dalších mikroorganismů, které tvoří náš cekový střevní mikrobiom. Vyvážené složení těchto miniaturních “pomocníků” zajišťuje celkové zdraví našich střev, a potažmo i naše celkové zdraví, protože naše střevní mikroflóra je ústředním faktorem různých procesů v celém organismu.
Již delší dobu je známo, že různé léky, jako jsou antibiotika a léky proti bolesti, dráždí žaludeční a střevní sliznici a masivně mění složení mikrobiomu. Dlouhou dobu se proto tyto léky předepisovaly v kombinaci s inhibitory protonové pumpy, jinak nazývanými také protektory žaludeční sliznice. Dnes už je však známo, že i tato léčiva narušují střevní flóru.
Narušená střevní bariéra
Na složení a funkci mikrobiomu má však vliv i řada dalších léků. Tento seznam je dlouhý: antikoncepční pilulky a další léčiva na hormonální bázi, antihistaminika, mnoho léků na snížení hladiny cukru v krvi, krevního tlaku a cholesterolu, kortizon a antidepresiva. Jedná se o léky, které jsou v dnešní době velmi často předepisovány a užívány. Dle Nedávných studií se odhaduje, že nejméně 25 % všech léků má významný vliv na střevní mikrobiom.
“Kromě růstu a životnách funkcí bakterií mohou léky ovlivňovat také střevní bariéru, střevní motilitu, tj. pohyby střevní svaloviny, a střevní imunitní systém. Zda je to pro pacienty dobře, nebo špatně, je třeba zkoumat v každém jednotlivém případě,” vysvětluje doc. Dr. Vanessa Stadlbauer-Köllnerová, odbornice na oddělení gastroenterologie a hepatologie Lékařské univerzity ve Štýrském Hradci.
Střevní mikrobiom
Již dlouho je známo, že antibiotika snižují biodiverzitu mikrobiomu, tj. počet rozlišných druhů bakteriálních kmenů. To může vést ke snížení odolnosti střevního mikrobiomu, a střevní mikroflóra tak může být vyvedena z rovnováhy škodlivými vlivy.
“Patogenním, tj. škodlivým, zárodkům tak vznikají lepší podmínky pro život a rozmnožování. Následně může dojít k poškození střevní bariéry, a zbytky bakterií se tak mohou dostat do krevního oběhu a vyvolat v těle zánětlivou reakci,” vysvětluje odbornice.
Zatím není jasné, do jaké míry může člověk sám ovlivnit nerovnováhu mikrobiomu, například po redukční dietě nebo během a po užívání léků. Ale: “V zásadě je výživa nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím složení našeho střevního mikrobiomu a rozmanitá strava přispívá k rozmanitosti střevního mikrobiomu,” říká Stadlbauer-Köllner.
Vysoké riziko infekce
V současné době se považuje za prokázané, že snížená rozmanitost střevního mikrobiomu může mít negativní dopad na onemocnění nebo potíže, proti kterým se lék užívá. “Snížená rozmanitost střevního mikrobiomu může například vést k přemnožení nebezpečných bakterií. Příkladem je infekce bakterií Clostridium difficile, která se často vyskytuje během léčby antibiotiky nebo po ní a může být velmi nebezpečná. U jiných léků jsou změny mikrobiomu pravděpodobně méně zřejmé a k pochopení interakcí mezi mikrobiomem, léky a nemocemi je zapotřebí ještě mnoho výzkumu,” vysvětluje Stadlbauer-Köllner.
Kromě růstu a životních funkcí bakterií mohou léky ovlivňovat také naši střevní bariéru, střevní motilitu, tj. svalové pohyby střeva, a náš střevní imunitní systém.
Probiotika při léčbě antibiotiky
Dle odbornice již ale v každém případě existuje dostatek vědeckých údajů na to, aby bylo možné s jistotou doporučit preventivní probiotickou terapii v souvislosti s léčbou antibiotiky. Ideální je začít užívat probiotické přípravky již první den léčby antibiotiky, nejpozději však dva dny po jejím zahájení. “Tento postup může snížit riziko infekce bakterií Clostridium difficile o 60 %. Čekat až do dobrání antobiotik, to už je příliš pozdě! Na to poukázal i článek v magazínu Cell ze začátku září 2018. Pokud se s probiotickou prevencí začne až po léčbě antibiotiky, regenerace střevního mikrobiomu se nejen že zpomalí, nýbrž už může být dokonce úplně pozdě.
Rozsáhlá metaanalýza renomované skupiny Cochrane Group v loňském roce prokázala účinnost probiotik při prevenci infekce bakterií Clostridium difficile při užívání antibiotik. Jiná analýza z New Yorku ukázala, že probiotický účinek je nejsilnější, pokud se probiotikum začne podávat nejpozději dva dny po prvním podání antibiotika,” vysvětluje odbornice.
Ne všechna probiotika jsou však stejná. Je velmi obtížné určit, který z aktuálně dostupných produktů funguje nejlépe. Existují však určitá kritéria kvality, kterým bychom měli věnovat pozornost: “Určitě má smysl zvolit přípravek, který se skládá z více bakteriálních kmenů s vysokým počtem bakterií a jejichž účinnost již byla prokázána studiemi,” doporučuje Dr. Stadlbauer-Köllner. Kromě toho by se antibiotika a probiotika neměla užívat současně s antibiotiky, jinak totiž antibiotika probiotické bakterie okamžitě zničí. Doporučuje se tedy časový odtup několika hodin. Doporučení ohledně výběru správného probiotika jistě získáte v lékárně.
*Assoz. Prof.in Priv.-Doz.in Dr.in Vanessa Stadlbauer-Köllner, specialistka klinickéhooddělení gastroenterologie a hepatologie na Lékařské univerzitě ve Štýrském Hradci.
Co jsou probiotika?
Probiotika jsou “prospěšné” mikroorganismy, většinou bakterie, které mají na střevo zdraví prospěšný účinek. Patří mezi ně bifidobakterie a bakterie mléčného kvašení (laktobacily). Tyto bakterie mohou pomoci zničit škodlivé mikroorganismy. Produkují důležité látky, jako je vitamin K a kyselina máselná, a ovlivňují střevní imunitní systém a střevní bariéru. Aby se prospěšné střevní bakterie dostaly do střeva, musí být odolné vůči žaludečním kyselinám. Ve většině případů se neusazují trvale, ale působí pouze tak dlouho, dokud jsou pravidelně užívány. U některých probiotik však bylo prokázáno trvalé usazení ve střevě.
Tyto užitečné probiotické bakterie jsou k dispozici v lékarně- speciálně kombinované – pro různé oblasti užití. Pro probiotika existují přísné právní předpisy, podle kterých musí být počet bakterií (počet obsažených bakterií) a složení různých bakteriálních kmenů konstantní.
