Jak rozpoznat regulační poruchy?
Regulační poruchy u novorozenců se mimo jiné vyznačují zvýšeným pláčem až křikem. Není neobvyklé, že tyto fáze křiku trvají více než 30 minut bez přestávky a celkově mohou trvat i více než 3 hodiny denně. To se však u každého miminka značně liší. Tyto děti jsou obecně velmi neklidné a uklidnit je lze je jen těžko nebo vůbec. Zatímco se dříve předpokládalo, že bolest bříška je jediným důvodem nafouklého bříška miminek, dnes již víme, že vzduch v bříšku je často důsledkem, ale ne příčinou tohoto křiku. To je také důvod, proč dnes lékaři hovoří o regulačních poruchách, a ne o tříměsíčních kolikách.
Proč trpí miminka často nadýmáním?
Bakterie žijící ve střevech produkují při trávení plyny. Jedná se například o metan, oxid uhličitý, vodík, dusík a kyslík. V malém množství pro nás nejsou vůbec nebezpečné. V nejhorším případě musíme tyto plyny vypustit a v trávicím traktu se obnoví rovnováha. U miminek je to však složitější. Střevní mikrobiom kojence je ještě nezralý a musí se neustále vyvíjet a přizpůsobovat. Nejdříve výživa pupeční šňůrou, pak mateřské mléko nebo kojenecká výživa a pak už přichází pevná strava. To může bakterie v břiše přetížit a ty pak produkují více plynu než obvykle. To také způsobuje typické potíže jako je kručení a bolest. V prvních třech až pěti měsících není plynatost kvůli nezralému bříšku neobvyklá.
Co pomáhá při regulačních poruchách?
Při skutečných regulačních poruchách se zdá, že dítěti nic a nikdo neuleví. Držení v náručí, šeptání a hlazení příliš nepomáhá. Obecně je lepší poradit se s lékařem, který by měl určit přesnou příčinu. Kromě toho je důležitý pravidelný denní režim, což znamená pravidelné kojení, nejlépe v klidné atmosféře, aby dítě při pití pravidelně dýchalo a nepolykalo ještě více vzduchu.
Dobrý vliv může mít i změna polohy při kojení nebo krmení. Fyzický kontakt má na miminka často také uklidňující účinek, mnohým dětem pomáhá jemná masáž bříška. Kromě toho mohou být užitečné rostlinné látky snižující plynatost, jako je fenykl, anýz nebo kmín. Například fenyklový čaj má údajně velmi dobrý účinek proti nadýmání.
Kromě toho lze střeva dítěte posílit speciálními, vysoce účinnými probiotiky. Studie, v níž kojenci dostávali probiotika v prvních 4 měsících života, prokázala výrazně sníženou délku pláče novorozenců. Pouze 4,9 % dětí vykazovalo znaky nadměrného pláče (poruchy regulace) – zatímco obvykle je postiženo přibližně každé třetí dítě. Dokonce ani děti, které jsou náchylnější k regulačním poruchám z důvodu rodinné predispozice, nebyly častěji postiženy nadměrným křikem nebo kolikami (Hofmann, 2018).
Když se matka vyhýbá potravinám, které způsobují zažívací potíže, tak to také pomáhá zmírnit nadýmání dítěte. Pokud jako kojící matka sama trpíte plynatostí, např. po konzumaci kravského mléka nebo výrobků s kvasnicemi, je velmi pravděpodobné, že podobně bude reagovat i novorozenec. Držte se hesla: Když se mám dobře já, bude se mít dobře i mé dítě!
Zdroje studie:
Hofmann, H., (2018). Das Mikrobiom bei Verdauungsbeschwerden in der Schwangerschaft und Säuglingskoliken. Speculum – Zeitschrift für Gynäkologie und Geburtshilfe 2018; 36 (4) (Vydání pro Rakousko), 23-2
