Cizí bakterie při cestování značně zatěžují trávicí systém, načež pak naše střeva často reagují zácpou, nadýmáním a v horším případě i průjmem. O průjmu hovoříme v případě, vyskytne-li se tříkrát a více za den tekutá stolice, často spojená s jinými problémy trávicího traktu. Mnoho cestovatelů postihne „pomsta Montezumy“, což způsobí, že svou dovolenou nestráví na pláži, nýbrž na toaletě. Až 70% z nich trpí vedle průjmu i bolestmi při vyprázdňování, 30-45% si stěžuje na nevolnost a / nebo zvracení a čtvrtina dovolenkářů musí bojovat s horečkou.
Příčiny cestovatelského průjmu
Nejčastějšími spuštěči cestovatelsých průjmů jsou kmeny bakterie E-coli produkující enterotoxiny, které jsou známé také pod pojmem bakterie ETEC. Většinou se však tělo zbaví ETEC kmenů samo od sebe postupným vylučováním z trávicího traktu. Mnohem obtížnější jsou ale problémy způsobené bakteriemi shigela, salmonela, listériemi a určitými druhy campylobaktera. Tyto bakterie způsobují sice jen 20% průjmů, nicméně jejich nebezpečí spočívá v tom, že napadají a poškozují střevní sliznici, čímž mohou proniknout do střevního oběhu a napadnout i jiné orgány. Méně časté jsou průjmy způsobené parazity nebo viry.
Přetrvávající cestovatelský průjem
Okolo 10% cestovatelů postižených cestovatelským průjmem trpí obrovskými potížemi střevního traktu i po návratu. Kromě neustále se navracejících, úporných průjmů může být následkem i syndrom dráždivého tračníku a chronicky zánětlivá onemocnění střev (např. ulcerózní kolitida nebo Crohnova choroba).
Účinná obrana proti salmonelám a spol., jejichž toxiny se aktivují ve střevě, dosud chyběla. Při léčbě cestovatelského průjmu se často používají antibiotika, což je však spojeno s řadou rizik. Pokud není patogenní zárodek patřičně identifikován pomocí mikrobiologického vyšetření, dochází často k nesprávné volbě antibiotika, a v důsledku toho k šíření onemocnění. Kromě toho antibiotika způsobují průjmy (průjmy spojené s antibiotiky) a otevírají dveře patogenním zárodkům, jako je Clostridium difficile. Neuvážené a nekritické používání antibiotik obecně vede k problematické tvorbě rezistencí, a proto by se antibiotika měla obecně užívat pouze šetrně a cíleně.
Cestování s probiotiky
V každém případě má smysl nečekat, až cestovatelský průjem znovu “udeří”, a pak ho léčit, nýbrž zaměřit se na prevenci. Kromě hygienických opatření (jezte pouze vařenou a oloupanou stravu, pijte pouze z lahví atd.) je vhodné užívat probiotika nebo synbiotika (= probiotikum + prebiotikum) včas, tj. na začátku cesty nebo i několik dní před ní. Vzhledem k regionálním rozdílům ve výskytu škodlivých bakterií, které mohou způsobovat cestovní průjmy, je vhodnější přípravek s několika probiotickými bakteriálními kmeny než produkty pouze s jedním bakteriálním kmenem. Různé pozitivní druhy mikroorganismů mohou také bojovat proti různým škodlivým druhům. Rozmanitost probiotických bakterií navíc zvyšuje šanci, že trvale osídlí lidské střevo a přilnou ke střevní sliznici, aby ji chránily před patogenními druhy, a tím ji posílí.
Synbiotikum speciálně vyvinuté pro cestovatele na dlouhé vzdálenosti se 7 vědecky testovanými bakteriálními kmeny ve speciálně upravené kombinaci s prebiotiky bylo nedávno testováno v observační studii s 264 dobrovolníky, zda dokáže zabránit výskytu cestovatelského průjmu a také zmírnit již existující gastrointestinální potíže. Přestože mnoho těchto dobrovolníků cestovalo do rizikových zemí (s více než 50% pravděpodobností vzniku cestovatelského průjmu), pouze 12 % uživatelů probiotik vykazovalo příznaky cestovatelského průjmu. V Egyptě, zemi s nejvyšší pravděpodobností výskytu cestovatelského průjmu (≥ 80 %), bylo synbiotiky chráněno dokonce více než 90 % cestovatelů. Kromě toho se u 95 % postižených zlepšily již existující gastrointestinální příznaky (zácpa, plynatost a průjem).
Hlavními faktory úspěchu tohoto moderního, vědecky testovaného synbiotika je přesný výběr bakteriálních kmenů (laktobacilů, laktokoků a bifidobakterií) a jejich kombinace, jakož i trvanlivost až do 40 stupňů Celsia (což není případ většiny jednoduchých probiotických produktů). Výsledky studie jasně ukazují, že preventivní užívání synbiotik na cestách je jednoznačně žádoucí, a to zejména proto, aby se předešlo komplikacím, jako jsou funkční onemocnění střev.
Každý střevní symbiont má rozdílný efekt na patogenní bakterie (zde: Salmonella enteritidis). Tak se účinky působení užitečných bakterií vzájemně doplňují.
Při užívání synbiotik se cestovatelské průjmy vyskytly pouze u 11,8% cestovatelů.
