Jaké následky má nedostatek spánku?
Dlouhodobý nedostatek spánku výrazně zvyšuje riziko vzniku cukrovky 2. typu, kardiovaskulárních problémů, obezity nebo vysokého krevního tlaku. Cirkadiánní rytmus, a tedy i spánek, je řízen složitými mechanismy, které jsou regulovány endogenními hormony, fázemi světlo-tma a osou střevo-mozek. Probiotika mohou mít vliv na spánek prostřednictvím osy střevo-mozek, například regulací střevní dysbiózy.
Cirkadiánní rytmus
Různé fáze intenzity světla způsobené střídáním dne a noci, kterým jsme vystaveni v průběhu 24 hodin, neustále dolaďují centrum v hypotalamu, oblast v našem mozku. Informace z tohoto vyššího stimulačního centra jsou předávány podřízeným centrům prostřednictvím produkce hormonů a dalších poselských látek, čímž dochází k synchronizaci našich „vnitřních hodin“ v celém těle. Pokud je tento rytmus narušen noční prací, jet lagem, asynchronním příjmem potravy nebo dysbiotickým osídlením střev, trpí náš spánek, naše zdraví i náš mikrobiom.
Osa střevo-mozek a význam střevního mikrobiomu
Výzkum osy střevo-mozek je v centru pozornosti vědců již zhruba půl desetiletí. Dnes rozeznáváme tři hlavní „pilíře“, jejichž prostřednictvím střevo se všemi svými bakteriemi a dalšími mikroorganismy oboustranně komunikuje s mozkem. Bloudivý nerv – jako první pilíř – je přímým prostředníkem prostřednictvím vodivých a eferentních neuronálních drah. Při přenosu informací hrají roli neurotransmitery (např. GABA a serotonin), které mohou být produkovány přímo některými bakteriemi. Druhým pilířem je imunitní systém. Neurozánět ovlivňuje rozmanitost a složení střevního mikrobiomu. Mikroorganismy ve střevě zase regulují vývoj a zrání imunitních buněk až po specializované obranné buňky (mikroglie) v mozku. Třetím pilířem jsou neuroendokrinní hormony, které ovlivňují biocenózu v našem trávicím traktu. Bakteriální metabolity (metabolické produkty) zase působí přímo nebo jako prekurzory na genovou expresi a produkci hormonů u člověka. Vědcům se nedávno podařilo na modelu prokázat vliv prebiotických látek na cirkadiánní rytmus. Podávání flavonoidu (rostlinné látky) prostřednictvím potravy vedlo ke změně mikrobiálního složení i metabolických produktů, které mikroorganismy produkují. Cirkadiánní rytmus, který byl u zvířat předtím narušen, se normalizoval.
Probiotika: trvalá pomoc při potížích se spánkem
V závislosti na tom, čím naše střevní bakterie „krmíme“, mají jejich metabolické produkty na příznivý vliv na naše zdraví. Četné studie zkoumaly oboustranný vztah mezi složením bakterií a spánkem a vliv chronické spánkové deprivace na bakteriální kolonizaci. Výsledky tohoto výzkumu nám poskytly poznatek, že mikrobiální poruchy ve střevech zvyšují propustnost střevní bariéry a vyvolávají chronický záněty. Aktivní komunikace s mozkem prostřednictvím výše popsaných cest má negativní dopad na spánek.
Mikrobiom představuje důležitý terapeutický cíl pro budoucí léčbu chronických poruch spánku
Ve studii, v níž testovaní účastníci užívali po dobu čtyř týdnů vícedruhová probiotika, se vědcům podařilo prokázat, že probiotika měla pozitivní vliv na výkonnost paměti, že se méně často objevovaly negativní duševní rozpoložení a pocity úzkosti a že se změnila aktivita v určitých oblastech mozku.
V jiné studii téměř 10 000 účastníků, kteří byli během pandemie koronaviru vystaveni zvláštnímu stresu, rovněž užívalo každý den po dobu čtrnácti dnů vícedruhové probiotikum. Výzkumníci dokázali rozpoznat významné zlepšení kvality spánku, vitality, duševního zdraví, výkonnosti a odolnosti vůči stresu.
V neposlední řadě nejnovější klinické studie ukazují, že střeva a mozek spolu vedou složitý a neustálý dialog. Poruchy na obou stranách narušují rovnováhu. Bylo prokázáno, že užívání vysoce účinných, lékařsky relevantních probiotik ovlivňuje činnost mozku. Dokonce i čtrnáctidenní užívání má pozitivní vliv na kvalitu spánku. Mikrobiom představuje do budoucna důležitý terapeutický cíl pro chronické poruchy spánku. Užívání lékařsky relevantních, vysoce kvalitních probiotik je účinným prostředkem terapeutické intervence, který může také trvale snížit náklady zdravotnického systému na sekundární onemocnění.
