Pravděpodobně jste již slyšeli, že je střevo centrem našeho zdraví. Přemýšleli jste ale někdy o tom, odkud se toto tvrzení bere? Vzhledem k jeho obrovskému rozsahu – střevo je dlouhé asi 7 metrů a jeho plocha může dosahovat až 400 m² (což je přibližně velikost tenisového kurtu) – musí být střevo připraveno bojovat a odrazit případné vetřelce. Tato obranná síla je tvořena několika mechanismy. Na jedné straně se ve střevní tkáni nachází přibližně 80 % našich imunitních buněk, které bojují proti agresivním bakteriím a virům, a na druhé straně v našich střevech žije také velké množství mikroorganismů. Tyto mikroorganismy se nám ale odměňují za to, že mohou žít v našem těle. Naše střevní bakterie jsou totiž různými způsoby bojují proti patogenním bakteriím a virům.
Náš střevní mikrobiom má velmi složitou strukturu. Přibližně 500 různých druhů bakterií osidluje různé úseky střeva člověka, a jsou tak našemu tělu obrovským přínosem – pokud se ovšem jedná o eubiotický, tj. zdravý střevní mikrobiom bez patogenních bakterií. Střevní mikrobiom může přispět k posílení zdraví našich střev a zbytku těla několika způsoby. Mezi velmi obecné pozitivní účinky patří posílení střevní bariéry. Některé střevní bakterie jsou schopny zvýšit produkci hlenu ve střevech. Střevní hlen tvoří důležitou bariéru proti napadení mikroorganismy a obsahuje mimo jiné také antivirové nebo antibakteriální látky, jako je sekreční imunoglobulin A, protilátka, která se může navázat na škodlivé organismy a signalizovat je tak našemu imunitnímu systému (představte si to jako označení, podle kterého můžeme rozpoznat škodliviny). Kromě zvýšené produkce hlenu se dobré střevní bakterie mohou také napojit na receptory ve stěně střeva. To znamená, že střeva již nejsou volně přístupná jiným škodlivým virům nebo bakteriím, které tak nemohou proniknout do těla a způsobit škody.
Střevní bakterie: Které jsou zdraví prospěšné?
Různé typy bakterií a zejména celé bakteriální kmeny jsou schopny ještě vypracovanějších obranných mechanismů. Díky těmto mechanismům mohou cíleně působit například proti napadajícím virům a zničit je nebo jim alespoň zabránit v pronikání do buněk našeho těla. Díky takzvanému “trappingu” mohou bakterie zachytit a udržet viry na svém povrchu. To se děje prostřednictvím tzv. polysacharidových řetězců, na kterých virus drží. V důsledku toho již není schopen pokračovat v cestě ke střevním buňkám a dostat se do těla. Jiné bakterie jsou schopny uvolňovat speciální antivirové látky. Patří mezi ně velmi malé molekuly, jako je peroxid vodíku (H2O2) nebo kyselina mléčná (laktát), ale také větší sloučeniny aminokyselin (peptidy) nazývané bakteriociny. Tyto látky mohou zabránit replikaci, tj. množení virů v buňce. Virus se tak nemůže replikovat, infikovat nové buňky a dále se šířit. Kromě toho mají bakterie ještě jednu schopnost: mohou vstoupit do přímého kontaktu a vyměňovat si informace s naším imunitním systémem. K tomu může dojít například prostřednictvím dendritických buněk ve střevech. Dendritické buňky jsou imunitní buňky hvězdicovitého tvaru, které hlídají naše tělo. Svými nástavci mohou pronikat střevní stěnou a ovládat polohu ve střevním lumen. Přitom se dostávají do kontaktu s naším střevním mikrobiomem. V závislosti na tom, se kterými bakteriemi komunikují, dostávají různé signály a informace, které předávají dalším buňkám našeho imunitního systému. Tímto způsobem může dojít k modulaci imunitního systému a naše imunitní buňky jsou varovány, což zvyšuje obranyschopnost.
Probiotika: Speciální bakteriální kmeny v boji proti virovým onemocněním
Mnoho studií prokázalo, že podávání probiotik neboli prospěšných střevních bakterií má pozitivní účinky při virových infekcích. Některé bakteriální kmeny se v této oblasti ukázaly jako obzvláště účinné: Například bylo prokázáno, že bakteriální kmen Lactobacillus rhamnosus SP1 snižuje četnost, trvání a závažnost průjmů při rotavirových infekcích (Pant et al. 2007). Kromě toho přispívá požití přes gastrointestinální trakt ke zmírnění příznaků chřipkové infekce typu A a k nižší virové zátěži v plicní tkáni (Kawase et al. 2010). Pozitivní účinky však nepřináší pouze akutní léčba již existujících infekcí. Preventivní podávání může přinést i překvapivé výsledky, jako tomu bylo ve studii Villena et al. (2012). Podávání Lactobacillus rhamnosus CRL 1505 zde snížilo poškození tkáně a regulovalo produkci antivirových cytokinů. To znamená, že preventivní příjem této bakterie vedl k menšímu poškození plicní tkáně během virové infekce.
B. animalis ssp. lactis DSM 15954 je také profesionálem ve virové obraně. Její podávání vedlo k významnému snížení výskytu infekcí dýchacícjh cest u zdravých novorozenců (Taipale et al. 2011). Speciální složení bakteriálních kmenů může ve vzájemné spolupráci vést k ještě pozitivnějším změnám. Kombinované podávání Lactobacillus rhamnosus SP1 a Bifidobacterium animalis ssp. lactis DSM 15954 dokázalo významně snížit délku trvání infekcí horních cest dýchacích, jejich závažnost i počet zameškaných školních dnů u studentů (Smith et al. 2013). Tyto výsledky ukazují úžasné schopnosti, kterými jsou naši zdraví prspěšní střevní obyvatelé vybaveni a které využívají pro naše celkové dobro. Možná už vás také napadlo, zda jsou střevní bakterie schopné bojovat s viry i mimo střeva, dokonce i v jiných částech těla. Tato otázka je oprávněná. Ukázalo se, že střeva jsou propojena se zbytkem těla prostřednictvím různých os. Osa střevo-mozek nebo osa střevo-játra jsou dobře známé příklady, které ukazují, že náš střevní mikrobiom má velký vliv na naše celkové zdraví a může ho pozitivně ovlivnit. Další osou, která je stále málo známá, je tzv. osa střevo-plíce.
Osa střevo-plíce: Spolupráce střeva a plic
Výše uvedené studie jasně ukazují pozitivní vliv střevních bakterií na plicní infekce, což jasně dokazuje, že mezi střevy a plícemi dochází k výměně informací. Tato výměna probíhá prostřednictvím našich imunitních buněk. Jak již bylo zmíněno, střevní bakterie si mohou vyměňovat informace s našimi imunitními buňkami. Tato informace, která je předána buňkám imunitního systému, vede mimo jiné ke zvýšení počtu přirozených NK buněk a ke zvýšené aktivitě makrofágů v plicích. Tyto typy buněk jsou zodpovědné zejména za rychlé zničení útočníků, a tím brání virům v dalším šíření do plicní tkáně.
