Podzima a zima jsou často bouřlivé. Pracovní tempo se rpidně zrychluje, protože rok se rychle blíží ke konci. A těsně před vánočními svátky způsobují nákupy dárků a oslavy další stres. Žaludek, střeva a játra právě ještě ani nestrávili svatomartinskou husu a červené víno a už přicházejí další vánoční pokušení a punč. Stres v kombinaci s tukem, cukrem a alkoholem má vliv na náš imunitní systém (ve střevech), zvyšuje se náchylnost k infekcím a kůže se musí potýkat jak s chladem, tak i se suchým vzduchem. V chladnějším období je třeba věnovat zvláštní pozornost našemu střevnímu zdraví.
Když venkovní teploty pomalu klesají, plavky musí ustoupit vestě a zelená barva krajiny se mění ve zlatou, žlutou, červenou a hnědou, přichází podzim. Někteří lidé vzpomínají na horké letní dny s nostalgií. Jiní jsou rádi, že už není tak horko. Ohnivé barvy podzimu signalizují mimo jiné i to, že jak milovníci letního slunce, tak i sběratelé kaštanů se zase musí ponořit zpět do práce. Pro děti a mládež zase začíná školní den.
Není stres jako stres
Každá profesní nebo školní událost zaplavuje tělo adrenalinem a způsobuje stres. Nejvíce stresující je změna pracovních povinností, problémy s nadřízeným, začátek školy nebo změna školy. Ani posun času na konci října nás nemine beze stopy. Zima – zejména předvánoční období – představuje řadu dalších spouštěčů stresu. Jednotlivě je jejich intenzita zanedbatelná, ale kumulativně mají významný dopad. Shánění dárků ve shonu nákupních center, častější návštěvy rodiny, problémy s příbuznými a dokonce i náhlá změna stravovacích návyků mohou být pro horskou dráhou pro střeva a nervy. Obzvláště vysoká hladina stresu může zhoršit spoustu nemocí, i když se jedná pouze o banální nachlazení.
Potíže v trávícím traktu úzce souvisejí se stresem
Pokud se pracovní, školní a soukromý stres nestane trvalým stavem, je vše v pořádku. Trocha “akce” je dokonce prospěšná pro tělo i mysl. Tato forma stresu, nazývaná také eustres, je pro člověka pozitivní výzvou. Příkladem je očekávání narození dítěte nebo nervozita před svatbou. Negativní stres, na který se tělo nedokáže dobře adaptovat, se nazývá disstres. Pokud ten přetrvává delší dobu, může vést k vyčerpání, mít psychické a fyzické následky nebo zhoršit stávající onemocnění. Poruchy koncentrace a spánku, bolesti hlavy a migrény, vyhoření, deprese a kardiovaskulární onemocnění jsou jen některé příklady. Se stresem úzce souvisí také gastrointestinální potíže, jako je zácpa, průjem, syndrom dráždivého tračníku, pálení žáhy nebo gastritida. Naopak nevyvážený střevní mikrobiom a zánět ve střevech ovlivňují i mozek (tzv. osa střevo-mozek). Podle studií na zvířatech může existovat souvislost s duševními, neurologickými a imunologickými chorobami. Dosavadní výzkumy naznačují, že je proto důležité jíst stravu šetrnou ke střevům nejen kvůli hmotnosti, ale také jako přípravu na období stresu. Takže svatomartinské husy, punčové koktejly, firemní večírky a sušenky nepřijdou příliš vhod. Při přemíře sladkých a tučných jídel a alkoholických nápojů mají problém s prací nejen miliardy prospěšných střevních bakterií, ale také játra.
Distres a jeho následky
Něco jiného je, když negativní zážitky vyčerpávají tělo a mysl každý den. Hormony jako kortizol jsou v našem těle produkovány za účelem snížení zánětlivosti. Při trvalém nebo často se opakujícím stresu však dochází k vyčerpání produkce stresových hormonů, včetně kortizolu. V důsledku čehož se záněty šíří po celém těle, a to i tam, kde vzniká většina našich obranných mechanismů – ve střevech. Tyto záněty však nevznikají na povrchu střeva, ale ve 2. střevní bariéře – tzv. vrstvě epitelových buněk. Protože tento zánět není vidět ani při kolonoskopii, nazývá se “tichý zánět”. Tento zánět však může mít na organismus v mnoha ohledech negativní účinky, zejména tím, že brání tvorbě hormonu štěstí serotoninu a spánkového hormonu melatoninu, jejichž původ je rovněž ve střevě. Náš mozek na tyto záněty a nedostatek hormonu štěstí reaguje velmi rychle. Zpočátku jen špatnou náladou a výkyvy nálad, později nesoustředěností, nervovým přetížením a nakonec syndromem vyhoření. Každý člověk reaguje na stres jinak. A to jak ve stížnostech, které se objevují, tak v okamžiku, kdy je stres vnímán jako vysoce stresující.
Ze zprávy Švýcarského centra pro výzkum stresu vyplývá následující:
- 66% postižených trvalým stresem trpělo bolestmi, přičemž se bolesti hlavy a zad vyskytují stejně často
- 52% trpělo neustálou únavou
- 46% trpělo trávicími potížemi
- 21% trpí poruchami spánku
O něco nižší jsou hodnoty vážných depresí, alergií, úzkostlivými stavy a agresivními stavy.
Střevo a citlivá kůže
Játra jako metabolický orgán přebírají důležité úkoly detoxikace a vylučování. Pokud střeva a játra nefungují správně, nemohou být vitamíny, minerály a stopové prvky náležitě vstřebány a škodlivé látky nejsou účinně vylučovány. Patogenní bakterie to pak nemají obzvlášť těžké, zvláště pokud již byly “dobré” střevní bakterie zdecimovány antibiotickou léčbou. Naše pokožka na to může reagovat pupínky, akné nebo dokonce atopickým ekzémem. V chladném období se vnější pokožka a zejména vnitřní sliznice vlivem chladu a ztráty vlhkosti ochlazují a snadněji vysychají. Výsledkem jsou mikrotrhliny – vstupní brána pro patogenní bakterie, viry a plísně i alergeny (pozn.: chemické složky v přípravcích pro péči o pleť se také počítají mezi alergeny). Nerovnováhu střevních bakterií lze vyrovnat pomocí probiotik a speciálních látek, které posilujících střevní sliznici. Speciální péče o pleť a kosmetika mohou také posílit citlivou kožní bariéru.
Závěr: Nejúčinnějším způsobem prevence potíží je šetrný přístup ke střevům, játrům a kůži. Správná kombinace probiotik a životně důležitých látek zde může pomoci. Abyste se zbavili stresu, snažte se častěji so oddychnout, na chvíli se duševně zastavte a pak znovu rozproudit krevní oběh cvičením – nejlépe na čerstvém vzduchu.
